Lochotínský park. Fotografie: M. Pecuch

„Lochotínský park je důležité místo, kam chodí relaxovat především obyvatelé severního předměstí Plzně. Je však i lokalitou, jíž procházejí tisíce lidí, kteří jdou navštívit naši zoologickou a botanickou zahradu. Mám proto radost, že se proměňuje v přívětivé a zajímavé místo, kde lze odpočívat i se věnovat pohybovým aktivitám. Jeho rozsáhlá revitalizace letos končí. Investovali jsme do ní více než 90 milionů korun, část z toho – 30 milionů korun – bylo hrazeno z dotace. Naším dalším krokem pak bude záchrana jeho dominanty – lochotínského pavilonku, jenž je kulturní památkou. Máme připravenou studii, práce se nyní chopí projektanti a hledáme možnosti financování. První vlaštovkou záchrany pavilonku je oprava jeho terasy, která právě probíhá a je součástí revitalizace parku,“ uvedl primátor města Plzně Roman Zarzycký.

„Na jaře začala další část revitalizace Lochotínského parku ve dvou jeho oblastech. Ta první vede od pavilonku podél Karlovarské ulice až k ulici Pod Vinicemi. Druhý úsek je ohraničený jižní stranou ulice Pod Vinicemi až k parkovišti u zoo a k vyústění aleje Kilometrovky. Celkem to je zhruba 20 tisíc metrů čtverečních plochy,“ uvedl náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar. Do jeho gesce spadá také Správa veřejného statku města Plzně (SVSMP), která má obnovu parku na starosti. Připomněl, že tato třetí etapa revitalizace začala loni a dokončena bude letos, celkové náklady na ni přesahují 33 milionů korun: „Letos dokončíme síť cest, umístíme herní i cvičící prvky a boulderingovou stěnu, doděláme molo i mostek u jezírka. Novinkou bude vodopád a schodiště pod ním. Vybudován bude závlahový systém a samozřejmě nebudou chybět vegetační úpravy, tedy výsadba keřů, trvalek, letniček i cibulovin a osetí travních ploch. Prostor bude vybaven novými lavičkami, odpadkovými koši a dalším mobiliářem.“ Připomněl, že opravena bude také socha plzeňského purkmistra Martina Kopeckého, jenž Lochotínský park roku 1832 založil, a její okolí. Dojde také k obnově pamětní desky buditele Josefa Františka Smetany.

Kvůli probíhajícím pracím bude od zhruba poloviny dubna na přibližně čtyři až pět týdnů omezen pohyb na cca 200metrovém úseku asfaltové cesty/cyklostezky vedoucí od Lochotínského pavilonku směrem na sever podél Karlovarské ulice. Pěší i cyklisté však budou moci zavřený úsek pohodlně obejít či objet po přilehlých stezkách.

Lochotínský park je součástí městské památkové zóny Lochotín, která kromě parku zahrnuje sousední zahradní vilovou čtvrť.

První etapa revitalizace parku začala v roce 2015 a zahrnovala obnovu některých romantických prvků parku z doby jeho vzniku, jako jsou například Artušův stůl hudební pavilon nebo poustevníkova jeskyně. V roce 2018 byla oceněna titulem Stavba roku Plzeňského kraje. Druhá etapa revitalizace parku probíhala v roce 2021 a zahrnovala vytvoření dětského hřiště ve spodní části parku. Dále obnovu parkových cest, instalaci pobytového mobiliáře a informačních tabulí. Třetí etapa začalo loni a dokončena bude letos na podzim. Práce provádí firma ENVIRONMENTAL BULDING, s. r. o.

Text: Hana Josefová

„Tento projekt má vytvořit z náplavek, zejména v centru Plzně, živý městský prostor, jenž bude přirozeně sloužit široké veřejnosti a podpoří kulturní identitu města. Program osloví různé věkové i zájmové skupiny obyvatel i návštěvníků a současně podpoří místní umělce i aktivity,“ konstatovala radní města Plzně pro oblast kultury a památkové péče Eliška Bartáková.

Text: Barbora Hájková

Ilustrační fotografie. Zdroj: Oděvní banka

Obyvatelé Plzeňského kraje stále častěji přemýšlejí o tom, jak s nechtěným oblečením naložit odpovědně. Podle výsledků průzkumu více než polovina (55 %) obyvatel Plzeňského kraje kombinuje nákup nového a second-hand oblečení. Pouze nové oblečení nakupuje necelá polovina (43 %) respondentů, což odpovídá trendům pozorovaným i v dalších regionech. Oproti jiným regionům, například Praze nebo Brnu je však v Plzeňském kraji patrný silnější důraz na praktické využití oblečení a jeho další smysluplné uplatnění.

Darování oblečení má v Plzeňském kraji silný sociální rozměr

Při třídění oblečení je patrný důraz na jeho praktické využití a další smysluplné uplatnění. Hlavním motivem je předání oblečení dalším lidem místo jeho vyhození, aby mohlo sloužit dál nebo pomoci lidem v nouzi. Tento důvod uvádí 86 % respondentů. Zároveň roste povědomí o ekologických dopadech textilního odpadu a 75 % obyvatel kraje chce, aby oblečení bylo dále využito, recyklováno nebo ekologicky zpracováno.

Pavel Bosák, náměstek primátora města Plzeň pro oblast technickou dodává: „Podpora opětovného využívání věcí, včetně oblečení, je jednou z cest, jak snižovat množství odpadu a zároveň pomáhat tam, kde je to potřeba. Velmi si vážíme toho, že lidé v našem kraji chtějí oblečení vracet zpět do oběhu a dávat mu druhý život.“

Tisková konference k představení Oděvní banky. Fotografie: B. Hájková

Nejčastějším způsobem, jak se lidé v Plzeňském kraji zbavují vytříděného oblečení, jsou sběrné kontejnery na textil, následované darováním známým či rodině, snahou oblečení dále prodat a darováním neziskovým organizacím. Přesto se stále objevuje skupina obyvatel, která oblečení vyhazuje do směsného odpadu a právě na tuto oblast se chce projekt Obleč Plzeňský kraj dlouhodobě zaměřit.

Ve srovnání s daty z ostatních krajů se Plzeňský kraj řadí mezi regiony s vysokou ochotou darovat oblečení a udržovat ho v oběhu. Pokud spojíme darování známým, neziskovým organizacím a snahu o další prodej, vykazuje region vysoký podíl chování, které pomáhá udržovat oblečení v oběhu.

Ředitelka Oděvní banky Dana Pavlousková dodává: „Každý kus oblečení, který neskončí v odpadu a dostane se zpátky do oběhu, má smysl. Díky projektům, jako je tento, se daří propojovat ekologii se sociální pomocí.“

Potřeby ze stran neziskových organizací potvrzuje i Nikola Novák, vedoucí Dobrovolnického centra ADRA Plzeň: „Z praxe vidíme, jak velký dopad může mít darované oblečení na lidi v obtížné životní situaci. Často jde o rychlou a konkrétní pomoc, která dává smysl.“

V neposlední řadě podpora ochoty veřejnosti vracet zpátky do oběhu nejen oblečení, ale i další vyřazené věci z domácnosti potvrzuje i Marcela Kupková, ředitelka Nábytkové banky Plzeňského kraje: „Materiální pomoc, ať už jde o nábytek nebo oblečení, má pro rodiny v nouzi zásadní význam a díky darům od veřejnosti můžeme lidem pomoci znovu si vybudovat důstojné zázemí. Velmi si vážíme toho, že obyvatelé Plzeňského kraje chtějí věcem dávat druhou šanci.“

Na otázku, co by lidem třídění oblečení usnadnilo, respondenti Plzeňského kraje nejčastěji uvádějí lepší dostupnost sběrných míst (45 %), možnost získat slevu na nové oblečení výměnou za staré (24 %) nebo finanční odměnu za odevzdané oblečení (28 %) a přehledné informace o možnostech darování a třídění (19 %), ideálně v podobě webových stránek, informační kampaně na sociálních sítích či letáků nebo jiných tištěných materiálů. Na tom se shoduje 78 % dotázaných.

Právě na tyto potřeby reaguje projekt Obleč Plzeňský kraj a zaměřuje se na rozšíření dostupnosti sběrných míst a na jasné informace o možnostech darování a recyklace textilu.

Sběr dat byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos pro Oděvní banku v únoru 2026 na reprezentativním vzorku obyvatel Plzeňského kraje. Průzkum navazuje na šetření realizovaná v rámci projektů Obleč Prahu, Obleč Brno, Obleč Jihlavu a Obleč Karlovy Vary.

Editace textu: Barbora Hájková

Zahájení rekonstrukce náměstí Republiky. Fotografie: R. Muchka

„Náměstí Republiky je výkladní skříní našeho města. Chceme, aby se zde občané i turisté cítili příjemně. Zachová se tvář, na kterou jsou Plzeňané zvyklí, zároveň se z něj stane příjemnější místo. Obnova bude probíhat po etapách. Na rekonstrukci celého 1,2 hektarového náměstí se předpokládají náklady ve výši přibližně 200 milionů korun,“ uvedl primátor Plzně Roman Zarzycký.

Technický náměstek primátora města Plzně Pavel Bosák připomněl, že klíčovým prvkem proměny náměstí je výsadba 14 stromů. Jejich úlohou v kamenném centru je měnit mikroklima a poskytovat stín. „Vybrány byly jilmy, a to pro svou odolnost vůči klimatickým výkyvům a vzdušnou korunu, která poskytne příjemný polostín. Je to rychle rostoucí druh, který může dosáhnout až osmdesáti let. Pod povrchem se vybuduje systém retenčních rýh, které zajistí nově vysazeným jilmům dostatek vláhy i v horkých letních dnech. Projekt je tak ukázkou moderního přístupu k technologiím dle pravidel takzvané modrozelené infrastruktury,“ vysvětlil Pavel Bosák.

Do Plzně budou stromy pravděpodobně přivezeny ze specializovaných školek v Německu nebo Holandsku, kde se v požadované kvalitě pěstují. Sázet se budou již v letním období. Tomu musí předcházet pečlivá příprava – včasné objednání či odborná kontrola.

Stavební práce začnou demontáží stávajících povrchů a bouráním dlažby. Následovat bude náročná rekonstrukce inženýrských sítí a vyrovnání výšek komunikací. Autorem projektu je architektonické a urbanistické studio MAAUS, zhotovitelem společnost SWIETELSKY stavební.

„Plzeňské náměstí Republiky dobře známe, v minulosti jsme se zde podíleli například na realizaci moderních kašen, které se staly přirozenou součástí prostoru. O to větší odpovědnost vnímáme u současné revitalizace, která citlivě propojuje historické prostředí s potřebami současného městského života,“ řekl Petr Myslivec, ředitel závodu společnosti SWIETELSKY stavební.

Spoluautorka projektu Miroslava Zadražilová ze studia MAAUS doplnila, že pro jejich studio, které v roce 2024 vyhrálo architektonickou soutěž, bylo cílem náměstí co nejvíce zpřístupnit lidem a zlepšit klimatické podmínky.

Zdroj vizualizace: architektonické a urbanistické studio MAAUS

Náměstek primátora pro dopravu a životní prostředí Aleš Tolar zdůraznil, že s revitalizací náměstí je spojena i změna dopravního režimu na náměstí, kdy zde bude omezena individuální automobilová doprava. „Má-li se náměstí stát příjemnějším místem pro trávení volného času a posezení ať už na lavičkách pod stromy nebo na předzahrádkách, je nutné zde omezit průjezd i parkování aut. V rámci zahajované etapy bude zrušen volný průjezd i parkování po celé západní straně náměstí a smět sem bude už jen zásobování a dopravní obsluha. V navazující druhé etapě bude zrušeno i parkoviště na ploše náměstí před radnicí,“ řekl Aleš Tolar.

Po dokončení všech etap se jižní a západní část náměstí stanou pěšími zónami a parkování se přesune primárně k východní straně. Na náměstí tak bude více zeleně, prostor pro předzahrádky, relax i kulturní akce.

Text: Monika Krausová

„Podání žádosti o dotaci je pro město zásadní, neboť stávající denní stacionář Človíček v Kralovické ulici, který provozujeme ve spolupráci s Diakonií ČCE, již kapacitně nevyhovuje. Celkové náklady na výstavbu nového zařízení odhadujeme na 350 milionů korun, přičemž podpora z evropských fondů a státního rozpočtu by mohla pokrýt 110 milionů korun. Díky tomu bude možné realizovat projekt, který zásadně zvýší kvalitu života zdravotně postiženým spoluobčanům i jejich rodinám,“ uvedl primátor Plzně Roman Zarzycký.

Zdroj vizualizací: Ing. arch. Josef Smola a Ing. arch. Martin Stark

Denní stacionář Človíček nabízí služby klientům se zdravotním postižením, a v tuto chvíli naráží na své limity – do stávajících místností se například nevejdou speciální polohovací lůžka pro všechny klienty. Manipulace s dospívajícími a dospělými klienty v omezeném prostoru je navíc pro personál fyzicky stále náročnější.

„Nová třípodlažní budova Človíček 2 vyroste na území třetího městského obvodu a nabídne specializované prostory pro 24 klientů s těžkým kombinovaným postižením a 12 klientů s poruchami autistického spektra. Kromě samotné sociální služby denního stacionáře bude část budovy sloužit také pro účely speciálního vzdělávání, což zajistí kontinuitu péče o klienty na jednom místě,“ doplnil radní města Plzně pro oblast sociální a aktivní život seniorů Jiří Šrámek.

Součástí je i zahrada a ovocný sad, vodní brouzdaliště, dětské hřiště, edukační záhony a další. Provozně umožňuje areál i dílčí využití veřejností. Město plánuje projekt realizovat v letech 2026–2028 a převážná většina dotačních zdrojů by měla být zajištěna prostřednictvím nástroje Integrované teritoriální investice (ITI) Plzeňské aglomerace.

Text: Monika Krausová

Šikovné ruce na náměstí Republiky. Fotografie: M. Pecuch

Návštěvníci si mohli prohlédnout i zakoupit pestrou škálu produktů – od ručně malované keramiky a jarních dekorací až po textilní doplňky, voňavá mýdla či šité hračky. Do letošního ročníku se zapojily organizace Centrum pobytových a terénních služeb Zbůch, Motýl, Krystal, Tak pojď s náma, Spolek SISU a Sdružení Ty a Já.

Radní Jiří Šrámek na akci Šikovné ruce.

„Chtěl bych ze srdce poděkovat za šikovnost, trpělivost a radost nejen samotným klientům, ale i těm, kteří s nimi pracují. Jejich výrobky jsou nejen hezké na pohled, ale také velmi inspirující pro nás všechny. Ukazují, že kreativita a odhodlání neznají žádné překážky. Velmi si vážím každého, kdo dokáže vyrobit i něco malého či zdánlivě jednoduchého. Zároveň děkuji všem, kteří se na akci podílejí, i návštěvníkům trhů, kteří svou účastí a nákupem podporují dobrou věc,“ uvedl Jiří Šrámek, radní města Plzně pro oblast sociální a aktivní život seniorů.

Své výrobky představili lidé se zdravotním postižením.

Editace textu: Monika Krausová

Témata pořadu v týdnu 6. 4. - 12. 4. 2026:

• Na Vinice pojede tramvaj (reportáž)
• U Boleváku začne instalace mol (reportáž)
• Rolnické náměstí se v červnu otevře dopravě (reportáž)
• Pomáhající Plzeň pomůže lidem v bytové nouzi (reportáž)
• V Liticích budou nové městské byty (reportáž)
• Plzeň představuje Plzeňský INovační Ekosystém (reportáž)

Reprízy pořadů

Témata pořadu v týdnu 30. 3. - 5. 4. 2026:

• V Liticích začala stavba školky (reportáž)
• Plzeň bude mít nové osvětlení (reportáž)
• Město rozzářil festival BLIK BLIK (reportáž)
• Skútry, mopedy a motorky budou parkovat zdarma (reportáž)
• Zájemci o parkování v Atomu se mohou hlásit od 1. dubna (reportáž)
• František Mlynařík bude mít památník (reportáž)
• Velikonoční prodej ryb nabídnou sádky u Košináře (reportáž)

Témata pořadu v týdnu 23. 3. - 29. 3. 2026:

• Masarykova ulice se dočká rekonstrukce (reportáž)
• Začne další část opravy silnice v ulici 28. října na Bílé Hoře (reportáž)
• Farmářské trhy startují (reportáž)
• Čtvrtletník Pilsen přináší novinku (reportáž)
• Studentská hra pomáhá zvládat ADHD (reportáž)
• Práce na tramvajové trati linky č. 2 pokračují další etapou (reportáž)

Témata pořadu v týdnu 16. 3. - 22. 3. 2026:

• Plzeň spouští systém sdílených elektrokol (reportáž)
• Květná ulice se promění (reportáž)
• Městský stadion ve Štruncových sadech se zmodernizuje (reportáž)
• Divadlo ALFA zve na příběhy z exotického prostředí (reportáž)
• Jednička zve na setkání k plánovaným úpravám vnitrobloků (reportáž)
• Stavba lávky na Doudlevcích (reportáž)

Témata pořadu v týdnu 9. 3. - 15. 3. 2026:

• Stovky milionů pro sociální služby (reportáž)
• Plzeň opraví atletický ovál (reportáž)
• Sběr textilu se částečně přesouvá do sběrných dvorů (reportáž)
• Na Vinicích vyroste nový pavilon mateřinky (reportáž)
• DJKT hraje Sestru v akci (reportáž)

Konečná tramvaje na Skvrňanech - současný stav (fotografie: M. Pecuch)

„Po Velikonocích zahajovaná stavba zahrnuje zhruba 160 metrů dlouhý úsek u konečné na Skvrňanech. Projekt počítá s rekonstrukcí kolejí v obou směrech, a to včetně výstupní a nástupní zastávky na konečné. Důvodem rekonstrukce je konec životnosti tramvajové trati i potřeba upravit zastávky tak, aby se na nich lidé lépe dostávali do tramvají a pohodlněni z nich vystupovali,“ přiblížil náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar.

Podle informací ze Správy veřejného statku města Plzně, jež projekt zajišťuje, nesplňuje současná výstupní zastávka na konečné ve Skvrňanech normové parametry pro zastávky. „Z tohoto důvodu bude přesunuta o zhruba 45 metrů zpět do rovného úseku. Dojde také k úpravě místa pro přecházení k nástupní zastávce a v plánu jsou i sadové úpravy s doplněním stromů,“ uvedl technik Správy veřejného statku města Plzně Michal Ťoupal.

Stavba za 18,57 milionu korun bez DPH bude zatím realizována v souběhu s rozsáhlou rekonstrukcí tramvajové trati Skvrňanská. Na ní je stanovena výluka, cestující do Skvrňan a směrem do centra vozí v rámci městské hromadné dopravy autobusy. Od 1. května by se měla doprava na trati obnovit. Kvůli rekonstrukci konečné ve Skvrňanech tak bude po tomto datu vyloučen pouze úsek před konečnou, a tramvaje tak budou ukončeny v zastávce T. Brzkové.

Co se týká individuální automobilové dopravy, rekonstrukce do ní nijak zásadně nezasáhne, pouze lokálně zúží komunikaci u konečné linky č. 2 Skvrňany.

Zhotovitelem je firma STRABAG Rail a.s.

Text: Eva Barborková

Zdroj fotografií: SITMP

Robotická soutěž Droid Games se po roce vrátila do Centra robotiky v Plzni. Toto městské zařízení pro vzdělávání žáků uspořádalo její 2. ročník, ve kterém se utkalo 15 týmů ze základních škol z Plzně a Plzeňského kraje. Jejich úkolem bylo sestrojit robota, naprogramovat ho a nechat ho autonomně plnit hrací úkoly. Vítězství si odnesli žáci 6. ročníku 28. ZŠ v Plzni, kteří suverénně získali nejvyšší počet bodů. Organizaci celé akce zaštítila Správa informačních technologií města Plzně. Pro soutěžící připravila speciální mobilní aplikaci s informacemi, průběžnými výsledky a organizačními pokyny. Soutěžní den také živě streamovala pro rodiče, učitele a spolužáky ve školách.

Soutěžní týmy při finálových jízdách podpořil radní města pro oblast Smart Cities a podporu podnikání Daniel Kůs. „Velmi si cením toho, že se zajímáte o robotiku a aktivně ji zkoušíte. Možná se jednou potkáme na dalším stupni inovačního ekosystému PINE, když založíte vlastní startup a budete podnikat. Plzeň vás v tom vždy podpoří, stejně jako robotické soutěže, které rozvíjejí vaše technické dovednosti, týmovou spolupráci, posilují sebevědomí a připravují vás na budoucí profesní kariéru,“ řekl Daniel Kůs při vyhlašování vítězů. Akce se zúčastnili také zástupci Odboru školství, mládeže a tělovýchovy Magistrátu města Plzně a Odboru školství, mládeže a sportu Krajského úřadu Plzeňského kraje.

„Zadání pro letošní rok bylo poměrně náročné, ale velmi hravé. Zatímco loni bylo úkolem soutěžících projet co nejvíce herních polí, a tím nasbírat body, letos jsme do zadání přidali i taková pole, na kterých žáci body ztráceli. Vítězný tým Vrumíci z 28. ZŠ si vedl velmi dobře a v některých kolech získal maximální možný počet bodů. Na druhém místě skončil tým Masarykovo banáni z Masarykovy ZŠ v Plzni, třetí se umístil tým Brickminer ze ZŠ Dobřany,“ zhodnotil Vojtěch Škarda, ředitel Centra robotiky, které od roku 2016 vzdělává v technických dovednostech, robotice nebo přírodních vědách děti ve věku od 6 do 15 let.

Do soutěže se letos přihlásilo 15 žákovských týmů ze sedmi základních škol z Plzně a okolí. „Vlastní robotickou soutěží chceme rozšířit nabídku akcí, které spolu s dalšími partnery tvoříme v rámci Plzeňského inovačního ekosystému PINE. Pokud se bavíme o aktivitách pro mladší žáky, je pro nás důležité smysluplně zapojovat moderní technologie do jejich volného času. Dnes se neubráníme tomu, aby děti trávily čas na mobilech a tabletech. Pokud ale na nich mohou programovat sestrojené stroje a roboty, je to pro ně aktivita, při které se vzdělávají,“ vysvětlil Luděk Šantora, ředitel Správy informačních technologií města Plzně, pod kterou Centrum robotiky patří.

Zmíněná soutěž letos oslovila pedagogy a žáky ze 13., 14., 20., 28. a Masarykovy ZŠ v Plzni, ale také ze ZŠ Dobřany a ZŠ Zruč-Senec. Přesah na školy mimo území města Plzně vedení Centra robotiky vítá. Rádo by nabídku svých služeb v oblasti zájmových kroužků rozšířilo v dalších letech právě do regionu. Cílem soutěže Droid Games i Centra robotiky je mimo jiné rozvíjet praktické dovednosti žáků v oblasti robotiky a podpořit jejich technické vzdělávání. Tuto možnost chce městské zařízení přinést nejen dětem v Plzni, ale i v regionu.

Editace textu: Monika Krausová

Foto: M. Kovářová

Událost se stala počátkem března letošního roku. Školák si všiml černé ledvinky ležící u tramvajové trati na Skvrňanech. Hned s ní zamířil na služebnu městské policie a nález odevzdal. Uvnitř se nacházely platební karty, hotovost ve výši 3,5 tisíc korun a osobní doklady. Díky jeho poctivosti se tak cennosti dostaly brzy zpět k jejich majiteli.

„Žákovo rozhodnutí nebylo jen správné, je také inspirací pro jeho vrstevníky i dospělé,“ uvedla náměstkyně Lucie Kantorová.

Jako poděkování za tento přístup převzal školák od zástupců města a městské policie drobné dárky a čestný odznáček.

Text: Monika Krausová

Revoluční ulice (fotografie: M. Pecuch)

Plzeň zahájí rozsáhlou rekonstrukci Revoluční ulice v Lobzích, jejíž vozovka je v nevyhovujícím technickém stavu. Oprava, která přinese vyšší bezpečnost i komfort pro všechny účastníky dopravy, začne 7. dubna 2026 a hotovo by mělo být na začátku letošního června. Během stavby se počítá s uzavírkou opravovaných úseků. Rekonstrukci má na starost Správa veřejného statku města Plzně.

„Revoluční ulice se bude opravovat v úseku mezi křižovatkami s ulicemi Rokycanská a Dlouhá. Špatný technický stav komunikace vyžaduje kompletní výměnu asfaltu, součástí projektu jsou také úpravy křižovatek, které zvýší bezpečnost silničního provozu,“ uvedl náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar s tím, že na všech větvích křižovatek vzniknou upravená místa pro bezpečné přecházení chodců.

Práce rovněž zahrnují výměnu a přeložení obrubníků, úpravy chodníků i cyklistického pruhu a navazující terénní úpravy.

Stavět se bude ve třech etapách, přičemž každá se uskuteční za úplné uzavírky daného úseku, a to do 31. května. Objízdná trasa povede ve všech etapách ulicemi Rokycanská a Dlouhá. Do 7. června pak budou probíhat dokončovací práce. Postupné zprovozňování komunikace bude koordinováno s otevřením Rolnického náměstí.

Rekonstrukci bude provádět firma ROBSTAV k.s. Cena je 8.180.969,32,-Kč s DPH.

Text: Barbora Hájková

„Věřím, že letošní Slavnosti svobody opět propojí úctu k historii a válečným veteránům s moderním životem Plzně a vytvoří neopakovatelnou atmosféru. Mám velkou radost a mohu potvrdit, že Plzeň plánuje navštívit americký veterán Joseph Thurmond. Poděkování za cestu do Plzně patří nejen jemu, ale také panu Janu Horskymu, který jeho cestu do České republiky organizuje. Potvrzenou účast máme i u většiny rodin amerických a belgických osvoboditelů. Všichni budou i letos vzácnými hosty oslav,“ řekl primátor Plzně Roman Zarzycký.

Vizuál Slavnosti svobody Plzeň 2026

Přímý účastník bojů druhé světové války pan Joseph Thurmond má do České republiky přijet jen několik dní poté, co v dubnu oslaví své 100. narozeniny. Byl členem 94. pěší divize americké armády, do války vstoupil v únoru 1945. Prošel boji v Porýní a střední Evropě. Do Československa, konkrétně západních a jihozápadních Čech, se jeho 94. pěší divize dostala v červnu 1945. Vykonával strážní službu, například v Klatovech či Střelských Hošticích.

„Vyhledávali jsme úkryty nepřátel, ničili zbraně, likvidovali nevybuchlou munici, zasypávali krátery po výbuších a zajišťovali zajatce, kteří byli následně převáženi do větších zajateckých táborů. Působili jsme ve městech západního Československa, jako jsou Klatovy nebo Střelské Hoštice. Na konci roku 1945 jsem byl převelen k 51. signálnímu sboru u Mnichova, kde jsem hlídal a doprovázel německé zajatce a dohlížel na jejich práci při odklízení trosek,“ zavzpomínal Joseph Thurmond.

Joseph Thurmond se letos na základě osobního pozvání a finanční záštity Jana Horskyho připravuje na cestu po stopách svého poválečného působení v jihozápadních Čechách a Slavnosti svobody jsou jednou ze zastávek na této jeho vzpomínkové pouti, kterou podniká společně se svým synem Michaelem. Jejich desetidenní společná cesta je zavede kromě Plzně a Prahy i do Českého Krumlova, Rožmberku nad Vltavou, Střelských Hoštic, Horažďovic, Rabí, Sušice a Klatov.

„Je pro mne velkou ctí doprovázet stoletého Josepha při jeho návratu do České republiky. Je to jedinečný moment, protože veteránů 94. pěší divize se k nám po roce 1989 vrátilo jen relativně málo. Vážím si dobré spolupráce s týmem Slavností při přípravě cesty pana Thurmonda. S Josephem jsme se poznali minulý rok v srpnu v jeho domově nedaleko hlavního města Indiany, poté co byl poprvé kontaktován historikem Jiřím Klůcem při příležitosti oslav 80. výročí vylodění v Normandii v roce 2024. Od té doby jsem ho navštívil třikrát osobně a stali jsme se přáteli,“ uvedl Jan Horsky.

Dobové kempy, Convoy of Liberty i Díky, Ameriko!

Program Slavností svobody 2026 začne v pátek 1. května, kdy se otevřou brány vojenských historických kempů. V parku za OC Plzeň Plaza budou zaměřeny na Československou samostatnou obrněnou brigádu a RAF, chybět nebudou ani věrná replika stíhacího letounu Spitfire v měřítku 1:1 nebo ukázky civilního života v době protektorátu. Křižíkovy sady v centru obsadí klub 16. obrněné divize americké armády s autentickou polní kuchyní a těžkou technikou, v Pobřežní ulici najdou zájemci klub vojenské historie představující moderní US Army. Historickou atmosféru doplní v sobotu 2. května sraz amerických vozů Freedom Ameriky v areálu DEPO2015 a stylový retro kadeřnický salon pro dámy v pasáži NAVA, který zájemkyně přenese do módy roku 1945.

Ilustrační foto: M. Pecuch

Vyvrcholením programu se stane tradiční Convoy of Liberty. V neděli 3. května v 11 hodin vyjede ze Sukovy ulice kolona historických vojenských vozidel. Za doprovodu přeletů dobových armádních letounů projede po Klatovské třídě až do Tyršovy ulice. Oslavy pak symbolicky uzavře ve středu 6. května v 10 hodin hlavní vzpomínkový akt u památníku „Díky, Ameriko!“, který doprovodí přelety současných letounů Armády ČR. Pietní úctu hrdinům lidé vyjádří také na mnoha dalších místech, například na Chodském náměstí, v Husově ulici, na náměstí Míru nebo při sobotním vzpomínkovém aktu u lípy svobody na Bolevecké návsi spojeném s koncertem kapely Tuten Swing.

Kultura na několika scénách i Hurvínkova stezka

Kvůli rekonstrukci letos nebude využita k žádné z akcí oslav plocha na náměstí Republiky. Kulturní nabídka tak bude rozprostřena na několika jiných scénách. Amfiteátr za OC Plzeň Plaza bude v pátek večer hostit Plzeňskou filharmonii s programem filmových melodií Johna Williamse, zatímco sobota bude patřit rockovým rytmům v rámci bloku Best of America v podání skvělých revivalových kapel a neděle folkovému odpoledni s Petrem Kocmanem a skupinami Samson a jeho parta, Cop nebo Taxmeni. Pro milovníky swingu a dobové atmosféry je připravena 40´s Stage v Proluce s tanečními workshopy lindy hopu nebo tančírnou. Současný hudební program představí v pátek 1. května scéna Libé rty pod Velkým divadlem, kterou připravuje Paměť národa Plzeňský kraj, a sobotní audiovizuální show Beats For Liberty na náplavce Radbuzy. Atmosféru v centru v pátek a v sobotu dotvoří Slowmarket s designovými produkty a farmářské trhy výjimečně umístěné v ulici Bedřicha Smetany.

Nejmladší generace se do oslav může zapojit díky interaktivní Hurvínkově stezce odvahy, jež připomene nejen odbojovou činnost loutkáře Josefa Skupy, ale i 100. narozeniny loutky Hurvínka. Sportovní nadšenci mohou v pátek ráno podpořit dobrou věc účastí v Běhu pro Paměť národa. Zajímavý průnik divadla a historie nabídne v neděli odpoledne Moving Station v představení Madamme M., které představuje příběh vězenkyně koncentračního tábora v Holýšově na Domažlicku, paní Marie-Marguerite Michelin.

Text: Eva Barborková

Zahájení rekonstrukce (fotografie: M. Pecuch)

Plzeň zahájila kompletní rekonstrukci bytového domu na Klatovské třídě 241 v Liticích. V objektu vznikne šest nájemních bytů, z nichž jeden bude bezbariérový. Celková investice do stavebních prací je 12 milionů korun a hotovo by mělo být za 13 měsíců. Městu se navíc podařilo vysoutěžit příznivější cenu, náklady jsou nižší o 4,5 milionu korun.

„Naším cílem je rozšiřovat městský bytový fond tak, abychom dokázali nabídnout dostupné bydlení těm, kteří to nejvíce potřebují. Zároveň pokračujeme v podpoře městských obvodů. Rekonstrukce v Liticích je dalším krokem k tomu, aby Plzeň byla městem, kde najdou zázemí mladé rodiny i lidé pracující v potřebných profesích,“ uvedl primátor města Plzně Roman Zarzycký.

Nové byty 1+kk a 2+kk vzniknou úpravou stávajících dvou podlaží a využitím půdního prostoru. Jejich velikost se bude pohybovat od 30 do 40 m². Součástí projektu, který pro město zajišťuje Obytná zóna Sylván a.s., je také vybudování nových parkovacích stání na přilehlém pozemku.

Byty jsou primárně určeny pro začínající rodiny či jednotlivce s dítětem a také pro pracovníky vybraných profesí, jako jsou například zdravotníci, školští pracovníci nebo lidé pracující v integrovaném záchranném systému. Město počítá i s nájemníky, kteří mají ztíženou situaci při zajištění finančně náročného bydlení na aktuálním trhu s byty např. samoživitelky.

„Nájemné bude stanoveno ve stejné výši jako u ostatních rekonstruovaných bytových domů města Plzně, což je aktuálně 159 korun za metr čtvereční. U bezbariérového bytu v přízemí, který bude sloužit hendikepovanému nájemci, bude nájemné činit 65 korun za metr čtvereční,“ vysvětlila radní města Plzně pro oblast bytovou včetně sociálního bydlení Světlana Budková.

Vytápění zajistí nová plynová kotelna, objekt bude zateplen, osazen okny s trojitým zasklením a dostane novou fasádu.

„Jsem velmi rád, že se chátrající dům v centru Litic, který už desítky let nebudil dobrý dojem, dočká nového využití. Vznikne tam šest nájemních bytů, což odpovídá současným potřebám bydlení i celoměstské politice. Příprava projektu trvala necelé dva roky. Věřím, že výsledek bude stát za to,“ doplnil Michal Hausner, starosta městského obvodu Plzeň 6 – Litice.

Rekonstrukci provádí společnost HENSTAV s.r.o. za vysoutěženou cenu necelých 12,4 milionu korun s DPH. Původně se přepokládalo s náklady ve výši téměř 17 milionů korun, městu se tak podařilo výrazně ušetřit.

Text: Monika Krausová

Zdroj foto: Odbor sociálních služeb MMP

Cílem je podpořit ty, kteří se věnují práci s lidmi se zdravotním či mentálním postižením. Zakoupením produktů návštěvníci přispějí organizacím jako je Motýl, Ty a Já, SISU, CPTS Zbůch, Krystal či Tak pojď s náma.

Editace textu: Monika Krausová

Vizuál Světového dne porozumění autismu

Osvětová akce u příležitosti Světového dne porozumění autismu se uskuteční 2. dubna od 14:00 do 18:00 hodin v OC Plzeň Plaza. Součástí programu bude v 17:00 hodin vernisáž výstavy obrazů chlapců s autismem s názvem Barvy spektra. Událost doplní také doprovodný program pro veřejnost.

10. ročník charitativního běhu RUN for ProCit se koná 18. dubna v Borském parku. Účastníci si mohou vybrat mezi tratí na 2 km a 5 km. Kratší trasu je možné absolvovat také chůzí formou Nordic walking s lektorem Fakulty pedagogické ZČU. Návštěvníci se mohou rovněž těšit na bohatý doprovodný program. Připraveny jsou dvě dětské tratě, kouzelnické vystoupení, sportovní dráha o ceny, vzdělávací stánky, prezentace složek integrovaného záchranného systému, tombola a další.

Výtěžek z akce poputuje na Veřejnou sbírku organizace, ze které se hradí Vzdělávací a sportovně-relaxační pobyty pro rodiny s dětmi s autismem.

Editace textu: Barbora Hájková

Ilustrační fotografie lokality současného sběrného místa v Uněšovské ulici: M. Pecuch

„Systematicky zlepšujeme infrastrukturu v oblasti nakládání s odpady. V únoru jsme otevřeli zrekonstruovaný sběrný dvůr v ulici Edvarda Beneše, je rozestavěný sběrný dvůr Vejprnická. Nyní se pouštíme do výstavby nového sběrného dvora v Úněšovské ulici. Bude to opět moderní zařízení se snadnou obslužností a dobrou dostupností především obyvatelům severní části Plzně,“ uvedl primátor města Plzně Roman Zarzycký.

„Areál nového sběrného dvora bude mít zpevněné plochy a potřebné doplňkové stavby a zařízení, jako jsou například vrátnice, kanceláře, ovládání váhy a podobně. Na snížené manipulační ploše budou umístěny velkoobjemové kontejnery pro ukládání různých druhů odpadů. Díky tomu budou mít lidé, kteří odpad přivážejí, usnadněnou manipulaci. Budou moci přijet autem po rampě a z vyvýšeného stanoviště shazovat do konkrétních kontejnerů vytříděný odpad,“ vysvětlil první náměstek primátora města Plzně Pavel Bosák, do jehož gesce spadá nakládaní s odpady. Dodal, že prostor pro vykládku včetně kontejnerů bude opatřen ocelovým zastřešením. Stavba rovněž zahrnuje napojení na stávající dopravní a technickou infrastrukturu a jednotlivé přeložky inženýrských sítí (např. horkovod, vodovod, kanalizace apod.)

Nový sběrný dvůr je situován severně od Úněšovské ulice za OC Globus. Současně se stavebními pracemi na sběrném dvoře dojde také k úpravě okružní křižovatky v ulici Krašovská a částečnému rozšíření ulice Úněšovská. Úpravy komunikací mají přispět ke snadnější obslužnosti sběrného dvora.

Celkové náklady činí 77,3 milionů korun s DPH. Projekt je spolufinancován z prostředků Evropské unie, z Operačního programu životního prostředí 2021-2027, prostřednictvím nástroje ITI (Integrované teritoriální investice) Plzeňské aglomerace. Maximální výše dotace činí 61,1 milionu korun, zbytek hradí město Plzeň ze svého rozpočtu. Během stavebních prací lze využívat síť sběrných dvorů, které provozuje společnost Čistá Plzeň. Pro obyvatele Lochotína je nejblíže dvůr v Jateční ulici na Doubravce.

Lidé s trvalým bydlištěm v Plzni mohou sběrné dvory využívat zdarma. Ve sběrném dvoře je možné odevzdat prakticky jakýkoliv odpad vznikající běžně v domácnosti: objemný odpad, papír, plast, sklo, nápojový karton, bioodpad, kovy, textil, dřevo, elektrospotřebiče, pneumatiky, upotřebený jedlý olej, nebezpečné odpady, baterie, zářivky. Odložení stavebního odpadu je za poplatek. Město provozuje své sběrné dvory, které jsou otevřeny v ulicích Na Bořích, Edvarda Beneše a Jateční, prostřednictvím své společnosti Čistá Plzeň.

Text: Hana Josefová

Fotografie: D. Erban

Společně k domovu aneb když pomoc není náhoda. Tak zní název výstavy, která je od pondělí 30. března k vidění v mázhauzu plzeňské radnice. Představuje příběhy lidí, kteří se ocitli v bytové nouzi a poukazuje na to, že pomoc není náhoda. Výstavu připravil Odbor dostupného bydlení a sociálního začleňování Magistrátu města Plzně pod záštitou radní města Plzně Světlany Budkové.

„Téma bezpečného domova a zázemí patří mezi složité společenské problémy, které nelze řešit izolovaně. Proto město Plzeň dlouhodobě podporuje spolupráci s neziskovými organizacemi a dalšími partnery, kteří v této oblasti působí. Výstava ukazuje nejen lidské příběhy, ale také to, že smysluplná pomoc vzniká především díky spolupráci a dlouhodobé systematické práci,“ uvedla radní pro oblast bytovou včetně dostupného a sociálního bydlení Světlana Budková.

Vedoucí magistrátního odboru dostupného bydlení a sociálního začleňování Lenka Walterová doplnila, že smyslem výstavy je nejen poukázat na konkrétní lidské osudy, ale také představit širokou síť pomoci, která v Plzni existuje. Cílem je mimo jiné povzbudit ty, kteří se sami potýkají s podobnými problémy, aby se nebáli vyhledat podporu a říct si o pomoc.

Každý panel výstavy prezentuje krátký příběh konkrétního člověka a jeho autentické, ale anonymizované fotografie, jejichž autorkou je Kristýna Edmonds Hessová. Místa, kde fotografie vznikaly, zachycují prostředí, ke kterému měli nebo mají zobrazovaní vztah. Hloubku příběhu potom podtrhuje krátký audio úryvek, který si návštěvníci mohou přehrát prostřednictvím QR kódu. Rozhovory s nimi vedla koordinátorka sociálního začleňování Ľudmila Trhlíková. „Velice si vážím, že lidé ke mně měli důvěru a svěřili mi své životní osudy. Snažila jsem se je následně co nejvěrohodněji převést do krátkých příběhů, které jsou na výstavě prezentovány,“ poznamenala Ľudmila Trhlíková.

Součástí výstavy jsou tematické vitríny, které návštěvníkům přibližují, jak probíhá práce s lidmi bez domova v každodenní realitě a zároveň představují projekty, které město Plzeň realizuje a návštěvníci je mohou podpořit.

Výstava je k vidění do 24. dubna.

Editace textu: Monika Krausová

Fotografie: D. Kapoun, I. Valentová

Skupinou roku se stala Mňága a Žďorp, jež s písní Podivné rybičky zabodovala i mezi nejlepšími videoklipy. Kateřina Marie Tichá obhájila titul Zpěvačka z roku 2024 a na pěvecký trůn se vrátil Marek Ztracený. Album roku vydal Pan Lynx a objevem uplynulé sezóny je hardrockové trio Doctor Victor. Videoklip roku natočili November 2nd a hned dvě ceny hlasující přisoudili skupině Lucie. Skladbou roku 2025 se stala píseň Davida Stypky Už mě nesou. Cenu převzali producent Martin Ledvina a Marie Stypková.

Na medailové příčky vyšplhali také Dymytry, Divokej Bill, Michal Prokop a Framus Five, Rybičky 48, David Koller, Václav Noid Bárta, Eva Burešová, Ewa Farna, Renne Dang, Šimon Opp a Imodium. Speciální ocenění magazínu iREPORT převzal stylově na hradě Kašperk šumavský rodák Roman Holý.

Udílení cen na ikonických místech

K vyhlášení výsledků Žebříku 34 se změnilo. Předávají se individuálně na významných místech Plzně a Plzeňského kraje, odkud anketa historicky pochází.

„Dobyli jsme Kašperk, navštívili barokní perly Mariánskou Týnici a Klášter Plasy, rozezvučili Velkou synagogu, byli jsme v legendárním Amfiteátru Lochotín, ale třeba i v plzeňském Techmanii, v historické budově plzeňské radnice nás přijal primátor Roman Zarzycký,“ uvedl dodává ředitel Hudebních cen Žebřík Jarda Hudec a dodal, že díky této změně dostalo vyhlášení úplně nový náboj a každý z devíti ceremoniálů unikátní místo konání zásadním způsobem obohatilo: „Tahle žebříkovská road movie nás i zúčastněné hudebníky nadchla, a tak pevně věříme, že zaujme nejen ortodoxní fanoušky, ale také širší diváckou veřejnost.“

TV seriál s hvězdami Žebříku

Udílení cen, rozhovory s hvězdami Žebříku a exkluzivní vystoupení byly zaznamenány filmovým štábem. Každé kategorii a jejímu vítězi bude věnována jedna epizoda TV série, kterou bude možné sledovat během od dubna každý týden v regionálních televizích, například ZAK TV, Praha TV, Brno TV, Polar TV, TV Morava, Plzeň TV, iVysočina, TV Gimi, ÚTV, RTM+, Televize JČ a také na YouTube kanálech iREPORTu a vítězných hudebníků. Premiéra první epizody, v jejíž hlavní roli uvidíte Romana Holého, je naplánována na středu 1. dubna.

Organizátorem Žebříku je magazín iREPORT. Spoluorganizátorem je město Plzeň a Plzeňský kraj.

Významnými partnery 34. ročníku jsou Intergram, Ochranný svaz autorský, Svaz autorů a interpretů, PMDP, Plzeňská teplárenská, Nadace Život umělce, Centrála cestovního ruchu Plzeňského kraje, Destinační společnost Postřelí, Destinace Šumava žije, Mattoni a Knížecí pivovar Plasy.

Výsledky Žebříku číslo 34

SKUPINA

1. Mňága a Žďorp

2. Dymytry

3. Divokej Bill

ALBUM

1. Odvrácená strana lesa – Pan Lynx

2. Opatruj. – David Stypka & Bandjeez

3. Ostraka – Michal Prokop, Framus Five

SKLADBA

1. Už mě nesou – David Stypka & Bandjeez

2. Marie - Lucie

3. Ty seš Ty! – Pan Lynx

VIDEOKLIP

1. Hold Onto It – November 2nd

2. Big Být – Rybičky 48

3. Podivné rybičky – Mňága a Žďorp

ZPĚVÁK

1. Marek Ztracený

2. David Koller

3. Václav Noid Bárta

ZPĚVAČKA

1. Kateřina Marie Tichá

2. Eva Burešová

3. Ewa Farna

OBJEV

1. Doctor Victor

2. Renne Dang

3. Šimon Opp

AKCE

1. Lucie 40 let

2. Zpátky tour – Marek Ztracený

3. Imodium ve Spirále

FILM

1. Sbormistr

2. Neporazitelní

3. Na plech

Speciální cena magazínu iREPORT: Roman Holý

Editace textu: Hana Josefová

Zdroj fotografií: Plzeň – TURISMUS

Muzeum Patton Memorial Pilsen čeká po více než dvaceti letech zásadní proměna. Organizace Plzeň – TURISMUS připravuje novou moderní expozici, která vznikne v domě na Klatovské třídě 19 a otevře se v polovině roku 2027. Stávající expozice v kulturním domě Peklo se pro veřejnost uzavře na konci května letošního roku. Před definitivním uzavřením mají návštěvníci jedinečnou možnost prohlédnout si muzeum v jeho současné podobě – navíc za zvýhodněných podmínek. V průběhu dubna totiž platí speciální akce 1+1 zdarma, kdy ke každé zakoupené vstupence získají druhou bezplatně.

„V novém domě připravujeme zcela nové muzeum s řadou interaktivních prvků, zajímavých efektů i nových exponátů, které návštěvníkům nabídnou jedinečný zážitek. Muzeum Patton Memorial Pilsen se po 21 letech na konci května uzavře, a proto bych vás před jeho stěhováním rád pozval do stávající expozice v KD Peklo. Zde si můžete prohlédnout řadu sbírkových předmětů a dobových artefaktů věnovaných osvobození českého západu v roce 1945,“ říká dlouholetý kurátor muzea Ivan Rollinger.

Současná expozice nabízí jedinečný pohled na události konce druhé světové války, zejména na osvobození západních Čech americkou armádou. Návštěvníci zde uvidí autentické artefakty z bojišť v Normandii, Ardenách i z regionu jihozápadních Čech, stejně jako osobní předměty vojáků či dary amerických a belgických veteránů.

Mezi nejzajímavější exponáty patří například originální lodičky s podpisem generála Pattona, chodský kroj darovaný generálovi v roce 1945, sako veterána George Thompsona nebo pianino značky Steinway, které po válce zůstalo v Plzni po americké armádě. Pozornost návštěvníků přitahuje také mezník z „Cesty svobody“ z Normandie, vlajka Třetí říše ukořistěná na plzeňské radnici 6. května 1945 či vyznamenání od belgických veteránů.

Muzeum má zároveň silný lidský rozměr – v průběhu let jej navštívily desítky válečných veteránů a jejich rodin, kteří zde zanechali své vzpomínky, osobní předměty i trvalé svědectví o událostech roku 1945.

„Patton Memorial Pilsen připomíná klíčové okamžiky osvobození Plzně i celého regionu. Než se promění v novou moderní expozici, zveme veřejnost k návštěvě té stávající, která má stále co nabídnout. I proto jsme připravili akci, kdy ke každé zakoupené vstupence dostane jednu zdarma,“ doplňuje náměstkyně primátora pro oblast cestovního ruchu Lucie Kantorová.

Muzeum Patton Memorial Pilsen je otevřeno od středy do neděle, vždy od 9:00 do 16:00 hodin. Poslední příležitost k návštěvě budou mít zájemci do konce května 2026.

Editace textu: Barbora Hájková

Ilustrační foto

Město Plzeň bude od středy 8. dubna instalovat tří nová plovoucí mola na Velkém boleveckém rybníku. Práce si z bezpečnostních důvodů vyžádají dočasné omezení pohybu pěších a cyklistů na promenádní cestě u pláže Ostende. Nová mola návštěvníci využijí už letos v létě.

Zdroj vizualizací: atelier POINT

„Bolevecké rybníky patří mezi nejvyhledávanější místa k relaxaci, i proto se zde město snaží pobyt Plzeňanům neustále zpříjemňovat. Nová mola začnou sloužit už v letošní koupací sezóně. Věřím, že z novinky budou mít návštěvníci radost,“ uvedl primátor Plzně Roman Zarzycký.

Nová mola nahradí starou konstrukci, kterou správci demontovali už v zimě. „Mola budou plovoucí s pevnou betonovou kotvou. Jejich povrch pokryjí prkna z odolného exotického dřeva garapa s dlouhou životností a elegantním vzhledem. Největší z nich bude určeno hlavně pro milovníky slunění, dvě menší pak pro milovníky vodních sportů, kteří jezdí například na paddleboardu,“ vysvětlil náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar.

Samotná montáž odstartuje po Velikonocích 8. dubna. V prvních dnech bude probíhat vykládka materiálu, následná instalace na vodní hladinu potrvá tři týdny. Z důvodu pohybu těžké techniky a zajištění bezpečnosti bude do 30. dubna na promenádní cestě u pláže Ostende a v prostoru u restaurace Point Bolevák omezen průchod.

Investici ve výši téměř 20 milionů korun zajišťuje Správa veřejného statku města Plzně, zhotovitelem je firma BK-INVESTIS, spol. s r.o.

Text: Monika Krausová

Zborovská ulice (fotografie: M. Pecuch)

Město Plzeň zahájí 1. dubna 2026 opravu Zborovské ulice v Plzni Doudlevcích. Rekonstrukce, která je součástí probíhající stavby „Propojení Tyršův most - Výsluní“, potrvá do 30. dubna, si vyžádá dopravní omezení.

Během opravy technici vybudují ve Zborovské ulici příkop pro založení chrániček kanalizace a provedou odvodnění komunikace. Dále bude zrekonstruována vozovka včetně napojení bočních ulic.

Zákres úseku od okružní křižovatky s ulicí Edvarda Beneše až ke křižovatce s ulicí Strnišťová do mapy

Stavební akce uzavře vozovku v úseku od okružní křižovatky s ulicí Edvarda Beneše až ke křižovatce s ulicí Strnišťová, přičemž autobusům MHD a ARRIVA bude průjezd umožněn. Objízdná trasa pro automobilovou dopravu je stanovena z Radobyčic směrem do Litic po Litické ulici, sjezdem na přivaděč I/27 až k okružní křižovatce Sukova a dále Sukovou ulicí a ul. 17. listopadu zpět na Edvarda Beneše (objízdná trasa je stejná i v opačném směru).

Cyklisté exponovaný úsek objedou ulicí Pod Hradištěm, Zborovskou, Strnišťovou, Za Rybárnou a Na Rozhraní.

Zároveň v rámci této stavby dojde od 1. 4. 2026 k rozšíření stávající úplné uzavírky ulice Za Rybárnou o křižovatku Za Rybárnou x Zářijová a Kalendářní.

Text: Barbora Hájková

„Vyplněním formuláře si zájemce vytvoří rezervaci. Po rezervaci budou žadatelé hromadným e-mailem vyzváni k dostavení se a zaplacení požadovaného oprávnění, a to na adresu Denisovo nábřeží 12. E-mail s informacemi bude odeslán, jakmile bude znám termín spuštění parkovacího domu Atom. Předplatné nonstop vyhrazeného stání pro osobní vozidlo činí 2500 Kč za měsíc, tedy v případě ročního předplatného 27500 korun. Dlouhodobé parkování si budou moci zájemci zajistit nejméně na jeden měsíc. Předplatné zaručuje místo k zaparkování,“ přiblížil náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar.

Podle technického náměstka primátora Pavla Bosáka bude mít parkovací dům 173 míst, přičemž celé druhé nadzemní podlaží nabídne parkování zdarma jako náhradu za původní bezplatné parkoviště. „Stání v prvním podzemním a prvním nadzemním podlaží bude zpoplatněno. Termín spuštění parkovacího domu pro veřejnost upřesníme. Stavba by měla být zkolaudována na přelomu května a června, termínem pravděpodobného zprovoznění je 1. červenec 2026,“ uvedl Pavel Bosák.

Text: Eva Barborková

Zdroj fotografií: město Plzeň

Město Plzeň se rozhodlo symbolicky podpořit činnost žákovských parlamentů na základních školách. Těm, které mají zřízený žákovský parlament, věnovalo ovocné stromy jako symbol spolupráce, růstu a odpovědnosti mladé generace. Projekt připravil Odbor školství, mládeže a tělovýchovy Magistrátu města Plzně společně s Odborem životního prostředí, který zprostředkoval stromy, převážně jabloně, a jejich distribuci do škol.

Jednoho ze slavnostních předání a následného sázení, které se uskutečnilo ve středu 25. března na školní zahradě 7. ZŠ a MŠ na Vinicích, se zúčastnil náměstek primátora města Plzně pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar. „Cílem iniciativy je nejen podpořit činnost žákovských parlamentů, ale také posílit vztah dětí k přírodě a veřejnému prostoru. Ovocné stromy budou vysazeny u celkem 22 základních škol. Chceme dětem ukázat, že stromy ve městě hrají zásadní roli – zlepšují kvalitu ovzduší, poskytují stín v horkých dnech a pomáhají vytvářet příjemnější prostředí pro život nás všech,“ uvedl náměstek Aleš Tolar.

Náměstkyně primátora města Plzně pro oblast školství a cestovního ruchu Lucie Kantorová předala stromy žákům 16. ZŠ v Americké ulici. „Předání ovocných stromů žákovským parlamentům vnímám jako krásný symbol toho, jak může škola rozvíjet nejen znalosti, ale i odpovědnost a aktivní přístup žáků k okolnímu světu. Právě prostřednictvím žákovských parlamentů se děti učí spolupracovat, diskutovat a podílet se na chodu školy. Péče o nově vysazené stromy jim navíc dává konkrétní zkušenost s tím, že jejich rozhodnutí a aktivity mají dlouhodobý dopad na prostředí, ve kterém se vzdělávají,“ řekla náměstkyně.

Městský žákovský parlament byl původně projektem Místního akčního plánu rozvoje vzdělávání II (MAP II), a obnovil ho Odbor školství, mládeže a tělovýchovy Magistrátu města Plzně. Od městského žákovského parlamentu si slibuje zvýšení kompetencí mladých lidí pro demokratickou kulturu, zlepšení v oblastech vztahu žáků ke škole, motivace k participaci na životě školy, ale i komunikace žáků mezi sebou a jejich sociální vyspělosti. Městský žákovský parlament je samosprávným orgánem zastřešujícím žáky jednotlivých školních parlamentů, jeho zástupci mj. diskutují s představiteli veřejné správy o tom, co je trápí, navrhují společné projekty a přenášejí do škol aktuální informace atd.

Text: Barbora Hájková

Zdroj fotografií: Správa veřejného statku města Plzně

„Tentokrát budeme sázet v oblíbené rekreační lokalitě kousek od Velkého boleveckého rybníka v místech, kde díky převážně písčitému podloží převažují borovicové lesy. Na Ostende proto budeme společně sázet borovici lesní spolu s modřínem opadavým, aby zde vzniknul druhově pestřejší les,“ informoval náměstek primátora města Plzně pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar, do jehož gesce spadá Správa veřejného statku města Plzně, která se o městské lesy stará.

Den pro les je vhodný hlavně pro rodiny s dětmi. Pro děti je připraven program zaměřený na lesní pedagogiku, poznávání zvířat všemi smysly a jarní tvůrčí dílna. Dospělí se mohou těšit na odborný výklad lesníků. „Lidé se dozvědí, jak se o městské lesy staráme, proč se v některých částech kácí a jinde ne, nebo proč v lese záměrně necháváme ležet tlející dřevo,“ doplnil Aleš Tolar, který se do sázení sám pravidelně zapojuje.

Zájemci se mohou hlásit od pátku 27. března 2026 na e-mailu sazimeles@plzen.eu. Je nutné uvést počet dospělých a dětí i čas výsadby, který jim vyhovuje. Časové termíny jsou 9:30, 10:15, 11:00, 11:45, 12:30 a 13:15 hodin. Registrovat se mohou do pátku 10. dubna do 12 hodin. Následně zájemcům organizátoři akce potvrdí registraci ve vybraném časovém termínu. V případě, že bude kapacita na daný čas zaplněna, nabídnou účastníkům náhradní termín.

„V jedné skupině může být maximálně patnáct dospělých plus děti. Vhodné nářadí i sazenice budou připraveny. Pro účastníky bude k dispozici také občerstvení – čaj, káva, buřty i pečivo – a budou moci společně posedět u ohně,“ sdělila Martina Kováříková z Oddělení pro práci s veřejností a lesní pedagogiku Správy veřejného statku města Plzně, která spolu se správci městských lesů akci organizuje.

„Nejdříve přítomní lesníci předvedou, jak sazenici správně zasadit. Poté účastníkům rozdají nářadí. Šikovnější dospělí během vyhrazeného času 45 minut vysázejí přibližně čtyřicet stromků,“ vysvětlil Ladislav Jára z Oddělení městských lesů Správy veřejného statku města Plzně. Mnozí z dobrovolníků pak místa, kde sázeli, pravidelně navštěvují, aby zjistili, jak se novému lesu daří.

Místo srazu je nedaleko Vital parku při břehu Velkého boleveckého rybníka v místě, které je v mapách i v terénu označeno jako Bod záchrany PM014 a je asi 150 metrů od turistického rozcestníku U Kempu. Pro cestu na místo je vhodné využít veřejnou dopravu, konkrétně autobus linky číslo 30 do zastávky Malý Bolevec. Na místo lze také dobře dojet na kole či dojít pěšky. Ti, kteří přijedou automobilem, by ho měli zaparkovat nejlépe na velkém parkovišti u zastávky MHD Malý Bolevec, cyklisté si nechají kola v místě srazu. Cesta na místo výsadby a k místu registrace bude od restaurace Ostende značena šipkami.

Den pro les - informace a mapa ke stažení zde.

Editace textu: Monika Krausová

Zdroj fotografií: Regionální Filmová Kancelář Plzeňský kraj

Komedie Někdo to rád v Plzni vypráví mozaiku humorných příběhů, které se – tak jako jejich protagonisté – proplétají uličkami západočeské metropole. Hrdinové různých věků, povah, profesí a zálib zde hledají štěstí, jen každý z nich trochu jinde a s jiným výsledkem. Někdo najde lásku, jiný nečekané přátelství, dalšímu něco dobrého přinese osudová věštba nebo padající hvězda.

Na plátně se diváci mohou setkat s Miroslavem Donutilem, Jiřím Lábusem, Pavlem Zedníčkem, Veronikou Freimanovou, Markem Taclíkem, Klárou Issovou, Štěpánem Kozubem a mnoha dalšími známými herci.

Editace textu: Barbora Hájková

Fotografie: V. Křivka

V Galerii města Plzně je do 3. května k vidění výstava JOSEF MIŠTERA ORA ET LABORA (modli se a pracuj). Výstava připomíná, že malíř, ilustrátor, grafik, animátor, galerista i vysokoškolský pedagog, zakladatel Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni, oslavil loni v prosinci sedmdesátku.

„Když si umělec zvolí pro svou výstavu motto ora et labora, tedy modli se a pracuj, není to jen citace z duchovní tradice. Je to zároveň vyznání o způsobu tvorby, které nám připomíná, že lidská činnost má dvě neoddělitelné roviny: vnitřní a vnější, tichou a viditelnou,“ uvedla při vernisáži radní města Plzně pro oblast kultury a památkové péče Eliška Bartáková. Připomněla také, že viditelný, neboť vyjma své bohaté pedagogické činnosti patří k výrazným osobnostem současného českého výtvarného umění: „Význam Josefa Mištery spočívá ve dvojí roli. Na jedné straně je autorem, jehož výtvarný jazyk vyrůstá z tradice ilustrace a grafiky a který dokáže obrazem vyprávět i vystihnout atmosféru a myšlenku. Na straně druhé je Josef Mištera osobností, která dokázala vytvářet prostředí pro další generace umělců. Svůj život zasvětil budování Ústavu umění a designu Západočeské univerzity v Plzni, který se postupně proměnil ve Fakultu designu a umění Ladislava Sutnara, centrum uměleckého vzdělávání a mnoha dalším aktivitám. Podílel se tak na utváření kulturní identity města Plzně i širšího regionu a jeho práce přispěla k tomu, že zde vzniklo živé prostředí současného umění a designu.“

Výstava v Galerii města Plzně prezentuje výhradně jeho současnou tvorbu z let 2024 až 2026. Současně se v Muzeu loutek koná malá výstava prezentující loutkový film Králův dar, jehož výtvarníkem byl právě Josef Mištera. Ten je také držitelem Umělecké ceny města Plzně za celoživotní přínos, je držitelem mnoha dalších ocenění, například Nejkrásnější kniha, Ceny Ladislava Sutnara, Ikona města Plzně a dalších.

Editace textu: Hana Josefová

Ilustrační fotografie některých současných zařízení: M. Pecuch

„Rozhodnutí zastupitelů je zásadní v rámci celého procesu a znamená, že začínáme hledat dodavatele. Dosavadní systém osvětlení v Plzni je založen vesměs na už zastaralých výbojkových svítidlech a má jen velmi omezené možnosti ovládání celé sítě. Spolu s tím významně rostou náklady na jeho provoz, kdy na elektrickou energii vzrostly mezi roky 2019 a 2024 o 134 procent, na běžnou údržbu o 111 procent. To chceme změnit. Výsledkem má být moderní systém veřejného osvětlení, o polovinu úspornější než současný ovládaný moderním dispečinkem. To nám umožní nastavovat šetrně světelný tok a v čase regulovat intenzitu osvětlení té které části ulice, lokality. Tím zvýšíme bezpečnost, snížíme světelný smog a přispějeme k ochraně životního prostředí,“ uvedl primátor města Plzně Roman Zarzycký.

Součástí zadávací dokumentace je také technické zadání projektu, kdy v první etapě je navržena výměna svítidel (22430 kusů, 8801 sadových svítidel a 13629 kusů silničních svítidel), rozvaděčů (121 kusů) a zřízení dispečinku. Tato etapa by měla trvat 1,5 roku. Ve druhé etapě je potom navržena výměna stožárů (7005 kusů silničních stožárů, 7519 kusů sadových stožárů), výložníků (2175 kusů) a nevyhovujícího kabelového vedení (uvažováno 5 % z celkové délky kabelových rozvodů ve městě, tzn. 34 kilometrů), přičemž tato etapa by měla trvat 4 roky. Obě etapy se budou překrývat. Součástí veřejné zakázky bude dále provoz a údržba celé soustavy veřejného osvětlení, tzn. 22555 světelných míst, 24280 svítidel, 16637 stožárů a 201 řídících a ovládacích rozváděčů.

V souvislosti s modernizací projekt počítá s vynecháním bílého a modrého světla na území Plzně, maximální teplota světla by měla být 2700 kelvinů, v určitých zónách města 2200 a ve výjimečných případech může být snížena až na 1800 kelvinů. Výjimkou budou pouze přechody pro chodce, které ale nejsou součástí projektu modernizace veřejného osvětlení.

Poté, co zastupitelé schválili zadávací dokumentaci, zahájí Plzeň kvalifikační fázi soutěžního dialogu, přičemž lhůta pro podání žádosti o účast činí 30 dnů. Po ukončení kvalifikační fáze a posouzení žádostí o účast (předpoklad 05/2026) bude s kvalifikovanými účastníky zahájen vlastní soutěžní dialog, ve kterém budou diskutovány veškeré klíčové parametry projektu, včetně těch, u kterých studie proveditelnosti připouští dvě nebo více variant řešení. V rozmezí měsíců květen až září 2026 budou probíhat jednotlivá jednání s účastníky. Po ukončení soutěžního dialogu budou účastníci vyzváni k podání nabídky (předpoklad září 2026) a tyto nabídky potom budou vyhodnoceny a bude vybrán dodavatel (pokud vše půjde hladce tak říjen až listopad 2026), se kterým bude uzavřena smlouva. Schvalování finální smlouvy v zastupitelstvu města je předpokládáno v prosinci 2026.

Forma PPP projektu se na základě doporučení renomované firmy pro velké projekty s investičními náklady nad miliardu ukázala jako pro Plzeň nejvhodnější řešení. Poradenská firma PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. posuzovala kromě varianty PPP projektu i možnosti vlastního financování celého projektu ze strany města, a to i za pomoci úvěru. Varianta nalezení soukromého partnera vyšla ekonomicky jako nejvýhodnější řešení. V souvislosti s dobrou praxí PPP projektů tak bylo také pro výběr strategického partnera navrženo použití Řízení se soutěžním dialogem podle § 68 a násl. ZZVZ.

Město Plzeň za provoz a údržbu soustavy veřejného osvětlení platí každoročně desítky milionů korun, výdaje stále rostou. Například v roce 2023 dalo město za elektrickou energii v rámci veřejného osvětlení 40,5 milionu korun, v roce 2024 to již bylo 61,9 milionu korun. Za běžnou údržbu a havarijní opravy šlo v roce 2023 z rozpočtu 28,8 milionu korun, v roce 2024 35,3 milionu korun. Celkové náklady se tak pro město v roce 2023 vyšplhaly na 69,3 milionu korun, v roce 2024 už na 97,2 milionu korun.

Text: Eva Barborková

Ilustrační fotografie (zdroj: Správa veřejného statku města Plzně)

Plzeň i letos připravila velikonoční prodej ryb. Uskuteční se na městských sádkách u rybníku Košinář, a to na Škaredou středu 1. dubna a na Zelený čtvrtek 2. dubna. Koupit kapry, amury nebo štiky bude možné vždy od 10 do 17 hodin. V době prodeje je možné dojet do areálu sádek vozem. Ceny ryb město drží už několik let nezměněné.

„Letos přicházíme s velikonočním prodejem ryb už popáté. Ryba bývá spjata s předvelikonočním půstem a my tuto tradici chceme v Plzni držet. Co se týká cen ryb, ty oproti loňsku měnit nebudeme. Za kilo kapra tak zájemci zaplatí 120 korun, stejně tak za kilogram amura. Cena kilogramu štiky je 280 korun,“ uvedl Aleš Tolar, náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí. Základní zpracování ryby vyjde na 80 Kč. Půlení, výroba filetu nebo stažení kůže pak na dalších 50 Kč. Všechny ceny jsou včetně DPH. I letos mohou zákazníci zaplatit kartou.

Na velikonoční tradici poté naváže pravidelný prodej ryb. Na sádkách je bude možné koupit od 9. dubna každý čtvrtek v čase 14 až 16 hodin. Tento pravidelný prodej potrvá do října, kdy se začnou správci městských sádek připravovat na Vánoce.

Historie prodeje ryb v Plzni

V Plzni se ryby prodávaly již od středověku, kdy nechali u nově zakoupené vsi Bolevec městští radní vybudovat několik rybníků. Rybníky byly často zakládány u klášterů, neboť v klášterech bylo postní jídlo na talíři častěji. Kádě s rybami bývaly pravidelně do 20. let 20. století na trhu, který se konal na březích Mlýnské strouhy a v okolí zbořeného domu U Zvonu. Ryby se ale prodávaly i v kamenných obchodech. Koncem 19. století bylo v Plzni takových obchodů šest, a to v centru města i na jeho okraji. Na městských sádkách prodává Správa veřejného statku města Plzně ryby na vánoční stůl více než 20 let, velikonoční prodej letos chystá počtvrté.

Text: Barbora Hájková

Vizualizace rekonstruované zbrojnice (zdroj: MO Plzeň 2 - Slovany)

Dobrovolní hasiči z Plzně Hradiště se dočkají nových prostor. Městský obvod Plzeň 2 – Slovany zahájil v úterý 24. března rekonstrukci a dostavbu hasičské zbrojnice v ulici Na Rychtě, která vyjde na 17 milionů korun a dokončena by měla být v květnu 2027. Stavba představuje poslední etapu komplexní obnovy všech tří hasičských zbrojnic na území druhého městského obvodu. V roce 2024 byla dokončena přístavba zbrojnice v Božkově, letos v únoru pak hasičárna v Koterovské 160.

Dobrovolní hasiči Hradiště (zdroj foto: MO Plzeň 2 - Slovany)

Objekt byl v Hradišti vystavěn v letech 1959–1960 přímo pro místní jednotku dobrovolných hasičů, jejíž historie sahá až do roku 1902. Budova však již po šedesáti šesti letech svým technickým stavem i dispozičním řešením neodpovídala současným potřebám jednotky. Její rekonstrukce přinese dílčí zvětšení garážových prostor, a především zásadní modernizaci sociálního a provozního zázemí. Objekt bude také částečně rozšířen a nově doplněn o další patro. V přízemí vzniknou nové šatny a odpovídající hygienické zázemí, v patře budou umístěny další šatny, skladové prostory a zasedací místnost nad garáží určená pro školení a činnost jednotky. Součástí budou rovněž nezbytné přeložky inženýrských sítí.

Zhotovitelem se na základě výběrového řízení stala společnost SILBA – Elstav s.r.o. Rekonstrukce, jejíž náklady dosáhnou přibližně 17 milionů korun je plně hrazena z rozpočtu MO Plzeň 2 – Slovany na rok 2026. Termín dokončení je stanoven na květen 2027.

Editace textu: Barbora Hájková

Zdroj foto: SITMP

„Tak, jak je unikátní celý ekosystém PINE, protože myslí na všechny věkové generace od dětí po prarodiče, od studentů po zaměstnance i podnikatele, je i netradiční ztvárnění celé výstavy. Komiksové zpracování ekosystému tu ještě nebylo. Tato forma je hravá a cílí na dospělé i na mladistvé, kteří už často vědí, kam povedou jejich kroky. A PINE jim v plnění jejich snů může pomoci,“ uvedl Daniel Kůs, radní města Plzně pro oblast Smart Cities a podporu podnikání.

Výstavu připravila Správa informačních technologií města Plzně, v jejichž budovách se útržky komiksového příběhu již nacházejí. „Část komiksu vidí děti a rodiče v našem Centru robotiky, kam chodí na kroužky. Další část se nachází v technologickém parku TechTower, kde originální velkoformátové ilustrace zdobí chodby a coworkingové kanceláře ve 4. patře. Spojení železobetonových stěn a umělecké grafiky je unikátní stejně jako navazující podpora aktérů v PINE,“ přiblížil Luděk Šantora, ředitel SITMP.

Zdroj foto: město Plzeň

Komiksový příběh je dílem plzeňského ilustrátora a grafika Petra Šrédla. „O PINE jsem slýchával poslední roky stále častěji a bral jsem jako velkou výzvu i zodpovědnost ztvárnit celý ekosystém jako komiks. Napadlo mě vystihnout PINE jako vír událostí, do kterého když nahlédnete, úplně vás do sebe vtáhne. Chtěl jsem ho představit jasně, ale přitom ne moc konkrétně, spíše nadčasově,“ popsal Petr Šrédl, jenž se grafice věnuje přes 15 let. Dlouhodobě spolupracuje s městem Plzní, plzeňskými firmami a spolky, vystavuje v Česku i zahraniční, kde získal řadu ocenění.

Právě nadčasovost PINE je jeho velkým benefitem. Inovační ekosystém není uzavřenou záležitostí, jakýkoli subjekt, instituce nebo organizace generující aktivity směřující k technickému vzdělávání, podpoře inovací, startupů a podnikatelů se může do ekosystému zapojit.

Mezi současné aktéry PINE patří například Středisko volného času Radovánek, Techmania Science Center, nvias, Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje se svými značkami Get Smart a GoHigher, Západočeská univerzita v Plzni, Krajské centrum vzdělávání Plzeň, Podnikatelské a inovační centrum BIC Plzeň nebo Správa informačních technologií města Plzně se svými úseky Centrum robotiky, SIT Port a Drony SIT.

PINE (čti pajn) je zkratka složená z počátečních písmen názvu Plzeňský INovační Ekosystém. Jde o unikátní systém na sebe navazujících aktivit směřujících k lepší budoucnosti Plzně a celého regionu. Propojuje kvalitní vzdělávání, inovativní podnikání a výzkum s inovacemi. Jeho cílem je udržet talenty v regionu, protože jen tak se zde bude lidem lépe žít.

Editace textu: Hana Josefová

„Do rozvoje našich městských obvodů investujeme soustavně. Velmi rádi jsme proto přispěli na tuto důležitou stavbu, která výrazně pomůže mladým rodinám. Pro obyvatele Litic je nová školka naprosto klíčová. Město na projekt z odboru investic uvolnilo 83 milionů. Zbylých 23 milionů uhradí šestý městský obvod,“ uvedl primátor Plzně Roman Zarzycký.

Zahájení stavby (foto: M. Pecuch)

Objekt je navržený jako dvoupodlažní budova orientovaná na jih, což zajistí maximální proslunění tříd. „Vsadili jsme na moderní a ekologické řešení. Budova kombinuje klasickou omítku s dřevěným obkladem a je osazena vegetačními střechami, které pomohou zadržovat dešťovou vodu a přirozeně ochlazovat klima v areálu,“ popsal technický náměstek primátora města Plzně Pavel Bosák, v jehož gesci je magistrátní odbor investic.

Vizualizace nové MŠ (autor: projectstudio8)

Děti v přízemních třídách budou mít přímý vstup na zahradu, která je díky umístění budovy chráněna před hlukem z veřejného prostoru. Zahrada bude disponovat nejen herními prvky, ale i vyhlídkovou věží či klidnou zónou pro odpočinek. „Architektonické řešení navíc počítá s budoucí možností rozšíření školky směrem na západ, pokud by potřeby obvodu v budoucnu dále rostly,“ doplnil Pavel Bosák.

Stavba zahrnuje také vybudování nového parkoviště pro rodiče a zaměstnance, příjezdových cest a úpravu okolního prostranství s lavičkami a výsadbu stromů.

„Nedostatek míst v mateřské škole pociťujeme v Liticích už dlouho, proto je pro nás zahájení stavby zásadním krokem. Velmi si vážím podpory města, díky které u nás vyroste moderní a funkční zázemí. Už teď se těším, až v jeho prostorách přivítáme první litické děti,“ poznamenal starosta šestého městského obvodu Michal Hausner a doplnil, že práce na projektu byly zahájeny už v lednu 2023. „Původně se v tomto místě plánovala výstavba bytových domů. Od začátku jsem však prosazoval, že školka je pro rozvoj našeho obvodu užitečnější investicí,“ uzavřel Michal Hausner.

Zhotovitelem je firma ROADFIN STAVBY s.r.o., autorem projektu projectstudio8.

Text: Monika Krausová

Zdroj foto: DEPO2015

Letošní ročník se zaměří hlavně na dětské pacienty. Hravou soutěžní formou se účastníci na šesti stanovištích seznámí s tím, jak vzniká zubní kaz a jak mu předejít. Dozvědí se také, co dělat, když dojde k úrazu. Tématem letošního ročníku je i vliv cukrů obsažených ve stravě a nápojích na celkové zdraví ústní dutiny.

Světový den ústního zdraví si lidé připomínají už od roku 2008 ve více než 150 zemích světa. V České republice tuto iniciativu podporuje Česká stomatologická komora spolu s Asociací dentálních hygienistek a studenty stomatologie. Hlavním cílem celosvětové kampaně je připomínat význam ústní hygieny pro celkové zdraví a zvyšovat povědomí o prevenci onemocnění dutiny ústní u všech věkových skupin.

Text: Monika Krausová

Fotografie průběhu rekonstrukce (zdroj: Vodárna Plzeň)

„Uvědomuji si, jak náročné je snášet každodenní omezení plynoucí z naší stavby pro místní obyvatele i pro celkový provoz města. Mou prioritou je dokončit stavbu tak, aby byla bezpečná, technicky kvalitní a dlouhodobě spolehlivá. Hlavním důvodem zahájení celé akce bylo zajistit odkanalizování území a rozšířit stávající vodovodní síť. Přestože si prodloužení prací nikdo nepřeje, řešení těchto komplikací je nezbytné pro to, aby vybudovaná infrastruktura mohla sloužit po mnoho dalších let,“ uvedl Radovan Škarban, pověřený výkonem generálního ředitele Vodárny Plzeň. Aktuální harmonogram prací je podle jeho slov nastaven tak, aby byl dopad na okolní obyvatele minimalizován.

Prodloužení stavebních prací způsobila souhra několika nepředvídatelných faktorů, které vyžadovaly okamžitou změnu technologických postupů a zvýšily nároky na koordinaci prací. Jednou z hlavních komplikací byl nestabilní svah v části Revoluční ulice pod odbočkou do ulice Nad Úslavou. Kvůli zajištění budoucí bezpečnosti při vysokém dopravním zatížení museli stavbaři přistoupit k náročnému statickému zajištění svahu pomocí souvislé mikropilotové stěny s vyztuženým železobetonovým trámem. Situaci v podloží dále zkomplikoval nález vydatného pramene podzemní vody v blízkosti budovy ZUŠ B. Smetany, který bylo nutné odborně podchytit tak, aby nedocházelo k trvalému znehodnocování podkladních vrstev komunikace. Samotná pokládka inženýrských sítí v navazujícím úseku v Revoluční ulici pokračovala v prostředí mocného skalního masivu, jehož rozsah a struktura neumožňovaly standardní tempo prací a vyžádaly si nasazení výkonných hydraulických kladiv pro ruční i mechanické rozpojování horniny. S ohledem na okolní zástavbu a nízkou únosnost terénu bylo navíc ve více než polovině dotčeného úseku nezbytné provést celkové nadlepšení podloží, aby nová konstrukce odpovídala budoucímu zatížení a požadované životnosti. Posledním zásadním faktorem byly úpravy projektu, které nově zajistily přípravu pro budoucí trolejbusovou linku. Tento krok si vyžádal kompletní optimalizaci poloh i způsobu zakládání sloupů veřejného osvětlení s ohledem na okolní sítě, prostorové poměry a složité geologické podloží v místě stavby.

Provoz linek MHD bude možné v daném úseku obnovit 1. června. Stejně tak se začne do území vracet individuální automobilová doprava.

Akce Rekonstrukce Revoluční ulice vč. Rolnického náměstí zahrnuje kompletní rekonstrukci a rozšíření vodovodní sítě v celkové délce přes 760 metrů, dále vybudování nové oddílné splaškové a dešťové kanalizace v celkových délkách bezmála 790 metrů a 550 metrů a v návaznosti na budované inženýrské sítě i realizaci přípojek v celkové délce přes 380 metrů. Součástí stavby je i výstavba nových sloupů veřejného osvětlení spolu s přípravou na trakční vedení pro budoucí trolejbusovou dopravu, revitalizace a úprava uspořádání veřejného prostoru v oblasti Rolnického náměstí včetně souvisejících terénních i sadových úprav a obnova dotčených komunikací včetně přidruženého dopravního prostoru v celkové délce více než 1100 metrů. Zhotovitelem akce je společnost POHL cz, a.s., odštěpný závod Plzeň.

Editace textu: Eva Barborková

Soutěž Mladí lidé v evropských lesích. Foto: archiv Arboreta Sofronka

Letošní 16. ročník, který se v arboretu uskutečnil 18. března 2026, přivítal šest tříčlenných týmů. V mladší kategorii o postup usilovali zástupci Gymnázia Rokycany, Gymnázia Blovice a plzeňské 10. základní školy. Starší kategorii pak reprezentovali studenti z Rokycan, Blovic a Gymnázia na Mikulášském náměstí v Plzni.

Soutěžní dopoledne prověřilo teoretické znalosti i praktické dovednosti zúčastněných. Nejprve absolvovali písemný test složený z dvaceti odborných otázek o lesnictví. Následně určovali dřeviny, houby či volně žijící zvěř podle stop, shozů a lebek. Program uzavřel praktický úkol zaměřený na přesnost a zručnost.

Vítězství v obou věkových kategoriích si odvezly týmy z Gymnázia Blovice. V mladší kategorii zvítězily Lucie Jandíková, Zoe Brůhová a Eliška Kovářová, ve starší kategorii Tereza Vávrová, Elen Kotlanová a Dorothea Tichá. Obě vítězná družstva postupují do regionálního kola ve Žluticích. Pokud uspějí i tam, čeká je národní finále v Kostelci nad Černými lesy, odkud vede cesta až do mezinárodního kola, kde se mohou utkat s nejlepšími týmy z více než deseti evropských států.

Editace textu: Monika Krausová

Křižovatka u Nového divadla

Od pondělí 23. března do 15. dubna a v období od 20. dubna do 30. dubna:

• Bude ve směru od Skvrňan do centra možné projekt s omezením až do sadů Pětatřicátníků, přičemž ve směru ze Skvrňan bude zakázáno levé odbočení do Jízdecké ulice.
• Ve směru od sadů Pětatřicátníků do Skvrňan zůstanou všechny směry s omezením zachovány, tedy průjezd bude zajištěn jedním jízdním pruhem.
• Ve směru od Jízdecké ulice bude možné odbočit pouze doprava na Skvrňany, levé odbočení do sadů Pětatřicátníků bude zakázáno.
• Tovární ulice bude zjednosměrněna od Palackého náměstí ke Kollárově ulici.

Dopravní omezení na křižovatce u Nového divadla

V mezidobí, tedy v termínu od 16. dubna do 19. dubna:

• Nebude možné jet od Skvrňan rovně do sadů Pětatřicátníků. Náhradní trasou je Palackého ulice a komunikace podél západních fasád, tedy kolem parkoviště v sadech Pětatřicátníků. V této krátké fázi bude přesměrována nákladní doprava od Skvrňan ve směru Klatovy a ve směru Karlovy Vary ze Skvrňanské ulice do ulice Husova.

Křižovatka Skvrňanské s výjezdem u CAN

V termínu 23. března až 30. dubna bude navíc také uzavřen přejezd na CAN na Skvrňanské ulici v obou směrech. To znamená, že autobusy vyjíždí na Skvrňanskou pouze ve směru centrum a od centra jedou na CAN po Skvrňanské a přes světelnou křižovatku do Tylovy a přes náměstí Emila Škody. Naopak od 23. března bude již otevřen přejezd v křižovatce Přemyslova x Kalikova, kde aktuálně probíhaly práce na tramvajové trati.

Dopravní omezení na Skvrňanské

Co se týká MHD, budou spoje linky 28 ve směru z Bukovce do centra odkloněny mezi zastávkami Prazdroj a Sady Pětatřicátníků Pražskou ulicí, náměstím Republiky a Solní ulicí. Zastávka Na Rychtářce bude v tomto směru zrušena a nahrazena zastávkou linek 1, 2 Náměstí Republiky v Pražské ulici. Trasa a zastávky linky 28 ve směru do Bukovce zůstanou beze změn.

Nově položené koleje na Skvrňanské

Rekonstrukce dvojkolejné tramvajové trati, která spojuje centrum města se čtvrtí Skvrňany, začala v říjnu 2025. Její součástí je také úprava trakčního vedení, kabelových rozvodů a souvisejících inženýrských sítí – kanalizací, vodovodů a veřejného osvětlení, modernizace nástupních ostrůvků, komunikací a světelné signalizace.

Text: Eva Barborková

Vizualizace návrhu Jindřicha Zeithammla

„František Mlynařík nebyl jen schopný ředitel, ale také člověk, který se v nelehké době dokázal zastat svých kolegů a jednal podle svého svědomí. Jeho životní příběh bohužel neměl šťastný konec. O to důležitější je si ho dnes připomenout jako někoho, kdo pro město mnoho vykonal a zamyslet se nad tím, jak složité mohou být lidské osudy,“ uvedl primátor města Plzně Roman Zarzycký.

Náměstek primátora města Plzně pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar sdělil, že město minulý rok oslovilo tři výtvarníky, kteří zpracovali jednoduché návrhy. „Letos v únoru pak odborná komise vybrala návrh od Jindřicha Zeithammla. U vozovny tedy vznikne busta Františka Mlynaříka na zhruba dvoumetrovém kamenném podstavci. Občané tak poznají neprávem pozapomenutou významnou plzeňskou osobnost z první republiky,“ řekl s tím, že odhadovaná cena díla jsou zhruba dva miliony korun.

Správa veřejného statku města Plzně (SVSMP), jež má projekt na starost, už prostor před Vozovnou Slovany, kde památník vznikne, upravila. Nově je uzpůsobený jako náměstíčko se 4 lavičkami po obvodu, s mlatovým povrchem, nově vysazenými stromy, trvalkovými záhony a stožáry veřejného osvětlení. Rekonstrukci prováděla firma STRABAG SIS a.s. a SVSMP za ni zaplatila 3.538.580 s DPH.

František Mlynařík se narodil 5. ledna 1901 v Plzni, nejprve vystudoval I. českou reálku v Plzni, poté Vysokou školu technickou v Praze obor elektrotechnické inženýrství. V roce 1930 složil autorizační zkoušku z oboru elektrotechnického inženýrství u Zemského úřadu v Praze. Praxi získal v elektrotechnické zkušebně Škodových závodů v Plzni-Doudlevcích, poté přešel k Západočeským elektrárnám. V letech 1935–1947 působil jako ředitel Elektrických podniků města Plzně.

Byl aktivní i jako občan, angažoval se v Sokolu. Ředitelem zůstal i během nacistické okupace a pomáhal svým zaměstnancům a jejich rodinám, kteří byli pronásledováni. Sám byl kvůli tomu v roce 1944 gestapem zatčen, vězněn a vyslýchán. Po válce ho však část jeho podřízených obvinila z kolaborace. I přesto, že byl viny zproštěn, tíhu situace neunesl a 12. dubna 1947 ukončil svůj život skokem ze třetího patra budovy ředitelství PMDP na Denisově nábřeží.

Text: Barbora Hájková

Přijetí na plzeňské radnici (fotografie: M. Pecuch)

„Vaše jméno je neodmyslitelně spjato s plzeňskou divadelní scénou a zejména s Divadlem Josefa Kajetána Tyla, kde jste během neuvěřitelných 58 sezon zanechala nesmazatelnou stopu. Svým talentem a profesionalitou jste obohatila generace diváků a stala se inspirací pro své kolegy. Přeji vám pevné zdraví, radost ze života a mnoho elánu,“ řekla Eliška Bartáková.

Během setkání tak společně zavzpomínali na hereččino dětství, začátky v Plzni a mluvili také o její kariéře.

Monika Švábová se narodila v Praze do rodiny výtvarníka a pedagoga Jaroslava Švába. Vystudovala herectví na pražské DAMU a od roku 1968 je členkou souboru činohry Divadla J. K. Tyla v Plzni. Za 58 uměleckých sezón ztvárnila v Plzni na 190 rolí, vytvořila velké postavy shakespearovského repertoáru, své mistrovství prokázala i v dalších rolích ze zlatého fondu světového divadelnictví, byla například Blankou v Tramvaji do stanice touha, Eleonorou ve Lvovi v zimě či Arkadiovou v Rackovi. Aktuálně ji diváci mohou spatřit v muzikálu My Fair Lady, v tragikomedii Jednou hole, jednou na nože, v dramatu Pohřbené dítě nebo ve hře Vtip. Už pět desítek let tvoří manželský pár s Pavlem Pavlovským, členem činohry DJKT a bývalým šéfem tohoto souboru. Vychovali spolu dva syny. Monika Švábová je nositelkou Ceny Českého literárního fondu a Ceny Vendelína Budila za významný umělecký přínos v oboru. V roce 2018 byla uvedena do Dvorany slávy hejtmana Plzeňského kraje. V červnu převzala Uměleckou cenu města
Plzně za celoživotní dílo.

Text: Barbora Hájková

O údržbu Mlýnské strouhy se stará firma – Pavel Lindauer ve spolupráci s městskými rybáři ze Správy veřejného statku města Plzně (SVSMP).

Mlýnská strouha (fotografie: B. Hájková)

Od pátku 20. března se bude postupně vypouštět voda z jezera. Pomalé vypouštění je nutné kvůli ochraně plzeňského historického podzemí.

V pondělí 23. března pak budou vyloveny ryby a převezeny na městské sádky. Ve strouze jsou oranžoví koi kapři, amuři, okouni říční ale i ostroretky stěhovavé, které jsou důležité pro čistotu jezera, živí se řasami a tím udržují čistou vodu.

Čištění Mlýnské strouhy je pravidelný proces, který probíhá každoročně na jaře, aby byla zajištěna funkčnost a čistota tohoto oblíbeného městského prostoru. Je nutné odstranit nejen biologický odpad ze dna, tedy hlavně listí, které do vody napadalo, ale i to, co tam lidé naházejí, například sklenice, lahve, plasty, ale také třeba elektronické cigarety. Je také nutné zkontrolovat a opravit břehy nádrže (pryskyřicí), doplnit geotextílii. Po vyčištění a úpravě dna a břehů se také dosadí, nebo naopak zredukují vodní rostliny jako jsou lekníny, plavíny, blatouchy, šípatky, vachty, trsy ostřice i kosatce.

Při vhodných klimatických podmínkách toto může trvat tři až čtyři dny. Teprve poté mohou správci zase Mlýnskou strouhu napustit. Ryby se do ní vrátí, až když má voda vhodné parametry, zejména pH. Pokud se práce vlivem počasí nezpozdí bude čištění dokončeno do dvou týdnů, tedy ještě před Velikonocemi.

Editace textu: Hana Josefová

Ulice 28. října (fotografie: M. Pecuch)

Silnice II/231 představuje významnou dopravní spojnici mezi severní částí plzeňské aglomerace a krajským městem. Zajišťuje napojení území na nadřazenou silniční síť, zejména na silnici I/26 a dálnici D5, a je každodenně využívána obyvateli dojíždějícími do zaměstnání, škol i za službami. Rekonstrukce přispěje ke zvýšení bezpečnosti všech účastníků silničního provozu, zlepší plynulost dopravy v zastavěném území a přinese snížení hlukové i emisní zátěže pro obyvatele Bílé Hory. Očekává se rovněž zkrácení cestovních dob a snížení nákladů na údržbu komunikace i provoz vozidel.

Projekt je spolufinancován z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) a navazuje na předchozí etapy modernizace této komunikace realizované v uplynulých letech. Je součástí Prioritní regionální silniční sítě Plzeňského kraje, která je klíčová pro kvalitní dopravní napojení regionu. Celkové náklady stavby činí 130 milionů korun včetně DPH, z toho 60 milionů korun připadá na Správu a údržbu silnic Plzeňského kraje a 70 milionů korun na město Plzeň.

„V rámci rekonstrukce nedostane novou podobu jen vozovka, ale také chodníky, zastávky a další prvky infrastruktury pro pěší a cestující veřejnou dopravou z této části města,“ zmínil náměstek primátora Plzně pro dopravu a životní prostředí Aleš Tolar. Doplnil, že rekonstrukce je plánována již delší čas. Původně měla být zahájena loni, kvůli koordinaci s ostatními stavbami a uzavírkami byla ale přeložena na letošek. „I tak bude omezení nepříjemné. Děkuji všem řidičům za trpělivost a pochopení.“

Ulice 28. října (zdroj foto: SÚS PK)

Předmětem stavby je kompletní rekonstrukce úseku silnice II/231 v délce 0,948 km v intravilánu města Plzně, v části Bolevec – Bílá Hora. Součástí prací bude výměna všech konstrukčních vrstev vozovky, místní směrové a výškové úpravy komunikace, úpravy napojení místních komunikací a sjezdů, vybudování autobusových zastávkových zálivů, nové dopravní značení i související úpravy inženýrských sítí včetně vodovodu, kanalizace, plynovodu a veřejného osvětlení. Součástí stavby jsou i vegetační úpravy a opatření zajišťující kvalitní odvodnění komunikace.

Zhotovitelem hlavní stavby je společnost DEKAKOM plus.

Předpokládaný termín zahájení stavebních prací je v druhé polovině dubna 2026. Nyní je připravováno dopravně inženýrské opatření (DIO), s nimiž bude veřejnost včas seznámena.

Projekt II/231 Rekonstrukce ul. 28. října, Bílá Hora – II. Část je spolufinancován z Integrovaného regionálního operační ho programu IROP, registrační číslo CZ.06.03.01/00/22_022/0006409.

Editace textu: Barbora Hájková

Katedrála sv. Bartoloměje (fotografie: M. Pecuch)

Do další fáze obnovy vstupuje katedrála sv. Bartoloměje v Plzni. Průzkumy totiž odhalily kritický stav historické břidlicové krytiny i krovů. V těchto dnech se instaluje lešení a následně odstartují samotné práce na opravě střechy. Ty potrvají do konce roku 2027.

Rekonstrukce střechy je součástí projektu Katedrála sv. Bartoloměje – srdce plzeňské aglomerace, který se zaměřuje na obnovu a dlouhodobou ochranu této nejvýznamnější sakrální památky v Plzni. Projekt zahrnuje zejména opravy střešní konstrukce a historické břidlicové krytiny, které jsou důležité pro zachování technického stavu i architektonické hodnoty katedrály. Součástí projektu jsou také nové digitální prvky v rámci konceptu Digitální návštěvník, které mají pomoci návštěvníkům lépe poznat historii, architekturu i duchovní význam katedrály.

Po celou dobu rekonstrukce zůstane hlavní vstup do katedrály veřejnosti přístupný. Pokud by bylo z bezpečnostních či organizačních důvodů nutné přístupy dočasně upravit, bude o tom Biskupství plzeňské včas informovat.

Editace textu: Monika Krausová

Patnáct profesí a lidí, kteří je vykonávají jako zaměstnanci města Plzně nebo jeho příspěvkových organizací, představuje projekt Pracujeme pro Plzeň. Ukazuje fotografie i příběhy těch, kteří často zůstávají v pozadí, přesto je jejich práce pro každodenní chod Plzně nepostradatelná. Milan Sekáč pracuje pro Správu veřejného statku města Plzně jako vedoucí oddělení městských lesů.

Milan Sekáč (fotografie: K. E. Hessová)

„My lesníci neříkáme, že pracujeme, ale že sloužíme. Les je pro nás životní styl,“ uvedl Milan Sekáč, který k plzeňským městským lesům nastoupil již během studií a od té doby jim zůstal věrný a slouží jim už 26 let.

Dnes vede tým patnácti lidí, od hajných a techniků až po dělníky, již se starají o více než 4100 hektarů lesů rozložených do 52 katastrů mezi Rokycany a Holýšovem. Jde o jeden z největších městských majetků v republice. Jeho práce zahrnuje péči o stromy, myslivecké hospodaření i správu lesního mobiliáře. Bohužel se setkává i s černými skládkami či vandalismem. „Lidská vynalézavost je bezbřehá. V lese jsme našli kdeco, od pneumatik až po nafukovací pannu,“ dodal s úsměvem. To, co mu dává smysl, se ale nemění: „Nejvíc mě těší, když vidím, že po našich zásazích les roste a daří se mu. Přestože výsledek své práce nikdy neuvidím celý, neboť ten se ukáže třeba až za sto let.“

Dnes se vysazují pestré směsi až patnácti druhů stromů, aby byly lesy zdravější a odolnější. Typické pro plzeňskou pahorkatinu jsou borovice a dub zimní, ze zvířat se tu nejběžněji pohybují mufloni, srnčí zvěř a divočáci. A co by vzkázal návštěvníkům lesů? „Aby nám věřili, že vše děláme pro les, ne proti němu. Těžba ani zásahy nejsou drancování, ale péče. Chceme, aby byl les jednou v lepším stavu, než jsme ho převzali. A aby lidé brali lesníky jako partnery, ne jako překážku mezi nimi a přírodou.“

Editace textu: Hana Josefová

„Hlavním úkolem plzeňských sportovních akademií je výchova talentovaných dětí a mládeže ve věku od 6 do 23 let. Snažíme se klubům, které vychovávají budoucí reprezentanty a sportovní naděje, pomoci. Díky naší podpoře mohou zajišťovat kvalitní sportovní přípravu pro až 4 tisíce dětí a mládeže. Tito mladí sportovci nás následně reprezentují na národních i mezinárodních akcích. Získané zázemí jim pomáhá v jejich další kariéře – jak v mládežnických, tak i v seniorských reprezentacích,“ uvedl radní města Plzně pro oblast podpory sportu, mládeže a tělovýchovy Tomáš Morávek.

Doplnil, že radní města doporučili vyčleněných 26 milionů korun rozdělit mezi devatenáct akademií, jednotlivé sumy se pohybují od pěti set tisíc korun do čtyř milionů korun. Konečné rozhodnutí je na zastupitelstvu.

Sportovní záběr plzeňských akademií, jimiž radní ve čtvrtek 12. března tento status schválili, je široký. Vychovávají hokejisty, fotbalisty, házenkáře, triatlonisty, cyklisty, plavce, atlety, badmintonisty, futsalisty, golfisty a další. Status sportovní akademie byl udělen například HOCKEY CLUBu PLZEŇ 1929, Triatlonu Plzeň, Atletickému klubu Škoda Plzeň, Západočeskému badmintonovému svazu a dalším.

Text: Hana Josefová

„Rekordní návštěvnost 70 tisíc lidí v loňském roce potvrdila mimořádný zájem o festival i jeho pevné místo na kulturní mapě města. BLIK BLIK dokáže proměnit známá místa v Plzni v nečekané kulisy světelného umění a nabídnout tak široké veřejnosti jedinečný zážitek, ” uvedla radní města Plzně pro oblast kultury a památkové péče Eliška Bartáková.

Foto: H. Josefová

Třídenní formát by měl zajistit lepší komfort pro diváky z širokého okolí i umožnit jeho návštěvu těm, kteří na víkend odjíždějí z města. „Silný divácký ohlas v loňském roce nás přiměl k úpravě formátu festivalu a jeho prodloužení o jeden den tak, aby byl pohyb po festivalové trase komfortnější, ” řekla ředitelka společnosti Plzeň 2015 Soňa Rychlíková a dodala: „Pro ty, kteří se chtějí vyhnout frontám na interiérové instalace, nabízíme nově také omezené množství vstupenek EXPRESS PASS, které umožní přednostní vstup bez čekání.”

„Ústředním tématem letošního ročníku je Symbióza – vztah člověka, města a přírody. Téma akcentuje potřebu rovnováhy mezi světlem a tmou, mezi pohodlím moderního města a přirozeným prostředím i mezi lidskou aktivitou a životem dalších druhů,” doplnil kreativní ředitel festivalu Jiří Suchánek.

Instalace ve veřejném prostoru zůstanou návštěvníkům volně přístupné

Na festival zavítá sochař a vizuální umělec Čestmír Suška, který se do Plzně vrací se sérií ocelových objektů Rytíři a Věže. Na náměstí Republiky nyní vznikne sochařský park tvořený rozměrnými ocelovými skulpturami doplněnými světelným designem, který pracuje s proměnou atmosféry prostoru. Kromě známých oválných soch vyřezaných z vysloužilých nádrží představí tvůrce také zcela nová díla. Návštěvníci uvidí téměř sedm metrů vysoké rytíře doplněné o pětimetrový stůl i trojici prořezaných věží. Půjde o nejpropracovanější světelný design autorových soch za více než pět desetiletí jeho tvorby. Program dále představí například Božskou geometrii, iluzivní laserovou instalaci lotyšského studia Those Guys, v Proluce. Tisíce laserových paprsků vytvoří imerzivní prostředí připomínající pohled do modře zářícího slunce. Instalaci doplní zvuková smyčka a dvacet čtyři laserů obklopujících diváky paprsky světla. Na Náplavce na Mži budou souběžně k vidění dvě instalace. Interaktivní hra Démoni od Initi Interactive nabídne zábavu pro děti i dospělé – hráči házením míčku zahání nezbedné démony z animace. Druhou instalací je projekce Mythos od Metanoia Creatives na masivní vodní stěnu o šířce dvacet metrů a výšce až dvanáct metrů, která díky geometrickým tvarům i výjevům postav z dávných časů odvypráví nekonečný souboj dobra a zla. BLIK BLIK přinese i tři velkorysé videomappingy. Fasádu Západočeského muzea využije jako působivé audiovizuální plátno jedno z nejzkušenějších evropských studií zabývajících se videomappingem, MP-Studio z bulharské Sofie se svou show Symbióza. Partnerem tohoto videomappingu a hlavním partnerem festivalu je Konplan. Další dva videomappingy na fasádě DEPO2015 představí tvorbu nastupující generace i autorský projekt věnovaný významnému jubileu. Zhruba destítka studentů čtvrtého ročníku Školy videomappingu zde promítne své závěrečné práce, na témže místě pak uvede výtvarnice Julie Tampierová tematickou projekci Století ZOO Plzeň, připravenou u příležitosti 100. výročí založení ZOO Plzeň. K vidění budou i další instalace, zdarma přístupných jich bude celkem jedenáct.

Šest interiérových instalací na jednu vstupenku

Součástí programu je šest interiérových instalací přístupných na společnou vstupenku, z toho tři v kostele Nanebevzetí Panny Marie a Muzeu církevního umění plzeňské diecéze. V sakrálním prostoru kostela navodí meditativní atmosféru skleněné dílo Glasstides německé umělkyně Vanessy Hafenbrädl, jehož vyznění podtrhne doprovodný zvuk alpského rohu. Muzeum představí instalaci Uranium autorů Amadora Artigy a Karlose Šimka, vyrobenou z uranového skla, které fluoreskuje pod ultrafialovým světlem. Jedná se o světovou premiéru díla, které bylo vytvořeno přímo na míru Rajskému dvoru.

Zdroj fotografií: Festival BLIK BLIK

Světelné plastiky Moonies od českého umělce Petra Puflera rozzáří potemnělý letní refektář bývalého kláštera a zprostředkují působivý dialog mezi současným uměním a historickým prostorem. Výstava se skládá z šestnácti minimalistických objektů kombinujících pryskyřici, světlo, beton či sklo. Výstava bude navíc přístupná i po skončení festivalu BLIK BLIK, a to od 24. března do 12. dubna, zájemci ji tak mohou navštívit i mimo hlavní festivalový program.

Výrazným bodem programu bude projekce Symmemoria autora Jana Hladila ve vnitrobloku plzeňské radnice. Audiovizuální dílo přistupuje k městskému archivu jako k živému organismu v dialogu s městem a jeho obyvateli. Díky instalaci se veřejnosti naskytne mimořádná příležitost vstoupit do vnitrobloku radnice, který bývá běžně uzavřen. Jeho stěny polije pět projektorů značky EPSON, který je partnerem festivalu. Jedná se o nejkomplexnější projekční projekt v jedenáctileté historii festivalu.

V rámci placených interiérových instalací zavítají lidé také do areálu DEPO2015, kde na ně bude čekat jeden z vrcholů letošního programu – impozantní instalace FLUX polského studia Ksawery Komputery. Šest metrů vysoká tubusová konstrukce o průměru třináct metrů, tvořená tisíci LED světel, reaguje v reálném čase na pohyb diváků prostřednictvím kamer a prostorového zvuku. Výsledkem je intenzivní audiovizuální zážitek, který někomu může připomínat kultovní sérii Matrix.

V garážích areálu se představí studenti ateliéru Interaktivního designu Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara výstavou Interspace. Jednotlivá studentská díla nahlížejí na motiv symbiózy různými optikami – od hravých experimentů až po konceptuálně laděné instalace citlivě reagující na prostředí i samotného diváka. V areálu DEPO2015 bude tradičně k dispozici také workshopová zóna, kde si zájemci mohou vyrobit svítící brož v podobě Nočního motýla.

Editace textu: Hana Josefová

Přijetí na plzeňské radnici (fotografie: M. Pecuch)

Německé firmy patří ke klíčovým a stabilním zaměstnavatelům v regionu, proto se debata dotkla tématu zlepšování podmínek v oblasti podnikání. Vedle ekonomiky primátor připomněl také dlouholetou fungující spolupráci s partnerským městem Regensburg. Řeč byla o podpoře startupů, kulturních projektech či sportu. Primátor s velvyslancem diskutovali také se zástupci německých firem, které podnikají v západočeské metropoli a aktivně se zde podílejí také na podpoře vzdělávání a volnočasových aktivit.

V rámci své cesty do Plzně měl Peter Reuss na programu jednání s hejtmanem Plzeňského kraje či předsedou Židovské obce Plzeň Jiřím Löwym, setkání se zástupci Koordinačního centra česko-německých výměn mládeže Tandem nebo schůzku se zástupci Regionální hospodářské kanceláře Plzeň včetně zástupců německých firem působících v regionu.

Text: Monika Krausová

„Jsme rád, že tento můj návrh radou prošel. Důvod, proč pro toto zvednout ruku, je jednoduchý. Mopedy, skútry a motorky zaberou méně místa než auta, produkují méně škodlivin, pomáhají plynulejší dopravě a ve městě tak dávají smysl,“ přiblížil Aleš Tolar, náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí.

Text: Eva Barborková

Zdroj fotografií: Zámeček

K příležitosti výročí 30 let založení Střední uměleckoprůmyslové školy a Základní umělecké školy Zámeček připravili její studenti výstavu s názvem 30 let ŘEZEM. Výstava je k vidění do 29. března 2026 v mázhauzu a sklepení Galerie města Plzně a v Galerii Jiřího Trnky. Vernisáže se zúčastnila radní města Plzně pro oblast kultury a památkové péče Eliška Bartáková.

„Zámeček si za těch třicet let vybudoval silné jméno a respekt nejen v Plzni, ale i daleko za hranicemi. Jeho studenti a absolventi nacházejí uplatnění v designu, výtvarném umění, architektuře i dalších kreativních oborech. Výstava je tak připomínkou a ukázkou tvorby uplynulých let, a především oslavou všech, kteří tento příběh spoluvytvářeli – studentů, pedagogů i přátel školy. Každý z nich do něj přidal svůj tah štětcem, svůj nápad, svůj pohled na svět. Přeji Zámečku, aby byl i v dalších letech místem, kde vznikají dobré nápady, odvážné projekty a kde se rodí další generace kreativních lidí, kteří budou dělat Plzeň ještě zajímavější,“ uvedla Eliška Bartáková.

Expozice 30 let ŘEZEM představuje soubor studentských prací všech uměleckých oborů Zámečku – Malbu v umění, designu a architektuře, Grafický design – obraz pohyb a zvuk v médiích, Užitou fotografii a audiovizuální tvorbu a Prostorový design a sochařství. Kurátorem výstavy je výtvarník a pedagog Stanislav Poláček, autorem grafického vizuálu Ondřej Líbal.

Text: Barbora Hájková

Zdroj fotografií: Správa veřejného statku města Plzně

„Chtěl bych opět pozvat všechny Plzeňany na nenáročnou procházku do krásného okolí Boleveckých rybníků. Naučnou i hravou formou se účastníci seznámí s jarní přírodou, rybami i městským lesem. Pochod již tradičně zakončí táborák a děti v cíli obdrží pamětní list a drobný dárek. Věřím, že se všem účastníkům bude program pochodu líbit a že si jej užijí,“ řekl Aleš Tolar, náměstek primátora města Plzně pro oblast dopravy a životního prostředí.

Pochod startuje od 9 do 12 hodin na Rybárně u hráze Velkého boleveckého rybníka. Zájemci mohou navštívit také Výukovou vodní zahradu s odborným komentářem. Trasa dále pokračuje kolem Malého Boleveckého rybníka k sádkám u Košináře a podél Seneckého rybníka až do cíle v Arboretu Sofronka. Od 11 do 16.30 hodin bude rovněž přístupný spodní areál Arboreta Sofronka s naučnou stezkou o borovicích a o včelách.

„Trasa nabídne zastavení o životě u vody, jarních květinách, myslivosti nebo ochraně lesa. Na sádkách u Košináře si návštěvníci mohou zblízka prohlédnout živé ryby a na Sofronce zase dravce a sovy. U Seneckého rybníka bude opět pro zájemce připravena tvůrčí dílna. V cíli bude připravena ukázka zajímavých šišek a větví různých druhů borovic, děti si zde mohou zkusit frotáž, nebo zjistit, zda přeskočí do dálky žábu či veverku,“ popsala vedoucí oddělení pro práci s veřejností a lesní pedagogiku Správy veřejného statku města Plzně Martina Kováříková. Ta spolu s lesními pedagogy ze Sofronky a kolegy z oddělení městských lesů, vodního hospodářství a rybářství, úseku městské zeleně a Lesní školky Medvíďata program připravovala.

Jarní pochod - mapa je ke stažení zde.

Text: Monika Krausová

Ilustrační obrázek (vizualizace lávky)

V pondělí 16. března začala stavba lávky přes Rokycanskou ulici v Plzni na Doubravce. Nová konstrukce nahradí nevyhovující podchod a bezpečně propojí Sousedskou a Rodinnou ulici. Práce s sebou přinášejí dopravní omezení pro řidiče, cestující MHD i chodce a cyklisty.

Pro řidiče bude po celou dobu stavebních prací uzavřen vždy jeden jízdní pruh.

S drobnými změnami musejí počítat také cestující městskou hromadnou dopravu. Zastávka Letná pro linky 11, 15, 29, 30, N3 a N6 je dočasně posunutá k Divadlu Alfa. Ve směru do centra je umístěna o cca 250 metrů dopředu k divadlu. Ve směru Pietas je přeložena o přibližně 300 metrů zpět.

Pro chodce a cyklisty je uzavřená stezka mezi Revoluční a Dlouhou ulicí a chodníky podél staveniště. Náhradní trasa je vyznačená ve směru z centra jako jednosměrný okruh Revoluční, Dlouhou, Masarykovou a Partyzánskou ulicí. Uzavřen bude také chodník v úseku Rokycanská mezi domy Rokycanská č. 140/27 a č. 804/47. Nebude možné projít po obou stranách v úrovni ulic Sousedská a Rodinná.

Za město Plzeň má projekt na starost Správa veřejného statku. Zhotovitelem je sdružení společností FIRESTA-VHS-Rokycanská. Celkové náklady s DPH činí 107,878 milionu korun. Projekt je částkou 21,25 milionu korun podpořen z fondů EU z programu Integrovaný regionální operační program 2021-2027 (IROP).

Lávka Rokycanská - dopravní opatření je ke stažení zde.

Editace textu: Monika Krausová

Zdroj foto: organizátor konference

„Dostupné bydlení dnes není jen sociální téma, ale zásadní otázka ekonomického rozvoje regionů. Pokud města a obce nebudou schopny nabídnout dostupné bydlení, budou ztrácet mladé rodiny i kvalifikované pracovníky. Naší ambicí je přinášet konkrétní data a propojit všechny klíčové hráče u jednoho stolu,“ uvedl Michal Vacek, ředitel analytické společnosti CEEC Research, která za projektem stojí.

„Bydlení je jednou z nejvýznamnějších oblastí městského života. Plzeň aktuálně rozšiřuje svůj bytový fond o nové byty vzniklé rekonstrukcí nevyužívaných budov či novou výstavbou. Byty stavíme pro Plzeňáky, kteří mají buď ztížený přístup na trhu s bydlením, jako jsou samoživitelky, mladí lidé či senioři, ale zároveň také pro pracovníky vybraných profesí důležitých pro rozvoj města např. zdravotníci, učitelé, lidé pracující v bezpečnostních složkách apod. Takto na území města v současnosti probíhá výstavba více než dvou stovek městských nájemních bytů a k tomu budou v letošním roce zahájeny další bytové stavby se zhruba stovkou městských bytů. Krom toho aktivně pracujeme na projektové přípravě u dalších městských bytových staveb se stovkami bytových jednotek. Spolupracujeme i se soukromým sektorem – jako příklad lze uvést odblokování výstavby v největší rozvojové lokalitě v bývalých kasárnách Slovany, kde se v soukromém vlastnictví nacházejí pozemky, na nichž by v budoucnu (v delším časvovém horizontu) měla vzniknout v podstavě nová moderní rezidenční čtvrť s bytovými domy, kdy by zde město mohlo v budoucnu mít až okolo 790 městských nájemních bytů. Zaměřujeme se i na poradenství. V Plzni již několik let funguje Kontaktní místo pro bydlení, které obslouží přes 60 klientů týdně,“ uvedla Světlana Budková, radní města Plzně pro oblast bytovou včetně dostupného a sociálního bydlení.

Plzeňská konference je první z plánovaných 13 krajských setkání, která se uskuteční v průběhu roku 2026 ve všech krajských městech (Praha a Středočeský kraj společně). Program bude vždy zahrnovat dvě hodiny moderované diskuse a následný networking.

Akce se koná za podpory Plzeňského kraje, Státního fondu podpory investic (SFPI) a Národní rozvojové banky (NRB). Účast na odborné konferenci je možná pouze po registraci na webu https://ceec.eu.

Editace textu: Eva Barborková

Fotografie: R. Žáková

V období vegetačního klidu procházejí městské parky i aleje v Plzni zimní údržbou. Správci městské zeleně provádějí práce zvyšující bezpečnost lidí, které se v nich pohybují, i pro lepší podmínky růstu stromů. Nyní začaly údržbové práce v památné aleji Kilometrovka. Po odstranění tří staticky nestabilních stromů budou stromolezci prořezávat koruny stromů.

„Kilometrovka je jedinou památnou alejí v Plzni a díky své poloze ji celoročně využívá mnoho pěších i cyklistů. Proto naši dendrologové pravidelně kontrolují stav dřevin kolem této oblíbené cesty, aby byly pro lidi pod nimi bezpečné. Starší stromy tu postupně odumírají zevnitř a ztrácejí tak stabilitu. Proto byla už loni na podzim skácena jedna olše lepkavá ve střední části aleje. Nyní musíme odstranit ještě další tři staticky nestabilní stromy – trnovník akát a dva jasany ztepilé. Na podzim za ně vysázíme stromy nové, které alej doplní,“ uvedl náměstek primátora města Plzně pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar.

Kilometrovka prošla v posledních letech několika etapami revitalizace, při kterých byly odstraněny nemocné a poškozené stromy a nahrazeny novými v obdobném druhovém složení. Ochranné pásmo památných stromů sahá do vzdálenosti deseti metrů od jejich paty. Tam bývaly v některých částech Kilometrovky náletové dřeviny, které stromům ubíraly prostor a živiny. Ty byly v minulých letech odstraněny a alej tím získala lepší „životní prostor“. „Letos proběhne ještě prořezání větví, které prosvětlí koruny stromů a odstraní jejich proschlé části, které by se mohly například za silného větru ulomit,“ uvedla vedoucí úseku městské zeleně Správy veřejného statku města Plzně Silvie Kuchtová. Právě Správa veřejného statku města Plzně se o Alej Kilometrovku, nedaleký Lochotínský park i jiné významné městské parky stará.

„V posledních letech se na stromech více projevují dlouhodobé dopady změny klimatu spojené s úbytkem pravidelných srážek a klesáním hladiny spodních vod. Některé stromy to snášejí lépe, jiné jsou na tyto změny citlivější,“ uvedl vedoucí Úseku lesů, zeleně a vodního hospodářství Správy veřejného statku města Plzně Richard Havelka.

Stromolezci budou v korunách stromů pracovat do dubna. Správci žádají návštěvníky, aby dbali pokynů prováděcí firmy a nevstupovali do míst, kde se aktuálně pracuje. Tyto lokality budou vždy řádně označeny.

Kilometrovka

Okrašlovací spolek Jednota pro zakládání sadů a okrašlování města Plzně a jeho okolí roku 1892 vyměřil a o rok později vysázel v širokém údolí řeky Mže přes lochotínské louky alej tzv. Kilometrovou o délce cca 1070 metrů směřující od Kalikovského mlýna k Lochotínskému parku. Alej Kilometrovka, která představuje významný krajinotvorný prvek, byla vyhlášena chráněným stromořadím v září roku 1987 i s ochranným pásmem deseti metrů od paty kmene každého stromu. Památná alej je tvořena převahou jasanu ztepilého, lípy srdčité a velkolisté, olše lepkavé a dalšími dřevinami. Na první pohled jsou nejmohutnější exempláře rychle rostoucího topolu černého. V současné době alej obsahuje přes dvě stě stromů (nejstarší jsou více než 150 let staré) a tvoří nejvýznamnější stromořadí na území Plzně.

Text: Eva Barborková

Farmářské trhy v Plzni (zdroj fotografií: organizátor trhů)

„Jako pravidelný návštěvník se na letošní první Plzeňské farmářské trhy těším. Přinášejí do centra města život a podporují regionální producenty. Jsem rád, že se tato tradice v Plzni úspěšně rozvíjí a lidé mají možnost nakupovat kvalitní potraviny přímo od farmářů. Trhy tak jsou důležitou součástí městského života. První čtyři letošní trhy se konají na tradičním místě – náměstí Republiky, od 11. dubna se pak přesouvají na nové místo – U Zvonu. Věřím, že nový domov trhů přijmou farmáři i návštěvníci a že se jim zalíbí. Má řadu výhod,“ uvedl primátor města Plzně Roman Zarzycký.

Tisková konference (fotografie: M. Pecuch)

„Při hledání nového prostoru jsme s pořadateli Plzeňských farmářských trhů našli společnou řeč a prostor U Zvonu vybrali jako nejvhodnější. Lokalita je velmi dobře dostupná městskou hromadnou dopravou a návštěvníci mohou pohodlně zaparkovat v nedalekém parkovacím domě nebo v okolí. Příjemným bonusem je také dostatek stínu,“ dodal starosta třetího městského obvodu David Procházka.

Pořadatel Plzeňských farmářských trhů Tomáš Popp zdůraznil, že trhy nejsou jen místem nákupu, ale také komunitním setkáním a příležitostí poznat původ potravin: „Naším cílem je tedy vytvářet prostor, kde se mohou lidé setkávat s farmáři a výrobci osobně. O to se snažíme po celou dobu jejich trvání, tedy už sedmnáct let. Těší nás, že jejich obliba setrvale roste a věříme, že to tak zůstane i po změně místa konání. Z počátku si asi budou muset farmáři i návštěvníci zvykat na nové rozložení. Každá změna vyžaduje trpělivost, myslím však, že prostor U Zvonu nabídne prodejcům i návštěvníkům Plzeňských farmářských trhů nové možnosti.“

Farmářské trhy startují v sobotu 14. března a od 8 do 12 hodin se konají ještě na náměstí Republiky v prostoru mezi radnicí a katedrálou sv. Bartoloměje. „Hned na úvod na Plzeňské farmářské trhy dorazí více než pět desítek prodejců,“ informoval Tomáš Popp. Dodal, že zhruba dvě třetiny z nich jsou z plzeňského regionu, ale dorazí také farmáři a výrobci potravin třeba ze severních Čech nebo Moravy: „Lidé si budou moci nakoupit třeba kořenovou zeleninu, hovězí či skopové maso, sýry ovčí i kozí nebo kysané zelí z Křimic, jablka a mošt z Nebílov, přijedou uzenáři se zabijačkovými pochutinami či vinaři z Moravy nebo pochoutky pro psy z Parůžkova. Nakoupit však budou moci například i dětské knížky od prodejce Zastávka Plzeň.“

Plzeňské farmářské trhy jsou i místem setkávání, a tak nebude chybět ani příjemné posezení a možnost dát si pozdní snídani či brzký oběd. V nabídce bude od různých výrobců sladké i slané pečivo, káva nebo sekaná v housce a další pochutiny a nápoje.

Text: Eva Barborková

V pondělí 16. března 2026 začne odborná firma v areálu Arboreta Sofronka v Plzni během pravidelné údržby ochranného pásma vedení velmi vysokého napětí (VVN 110 kV) kácet a prořezávat stromoví. Veškeré práce jsou koordinovány s provozovatelem distribuční soustavy ČEZ Distribuce. Arboretum proto bude až do konce března veřejnosti uzavřené, s jedinou výjimkou – v sobotou 28. března, kdy se otevře účastníkům Jarního pochodu a ostatním zájemcům z řad veřejnosti.

Zdroj foto: SVS MP

Správa veřejného statku města Plzně (SVS MP), pod níž Arboretum Sofronka patří, upozorňuje, že během dvou týdnů, kdy budou probíhat lesnické práce, bude z důvodů bezpečnosti arboretum veřejnosti uzavřeno. Práce mají být ukončeny v úterý 31. března.

„Výjimečně Arboretum Sofronka otevřeme v sobotu 28. března od 11 hodin do 16:30. Areálem povede trasa Jarního pochodu, který startuje na Rybárně u hráze Velkého Boleveckého rybníka, v této době bude také umožněn přístup do spodní části arboreta i ostatním návštěvníkům. Vstup do arboreta bude vedlejším vchodem, který z přístupových cest označíme šipkami,“ informovala vedoucí oddělení pro práci s veřejností a lesní pedagogiku SVS MP Martina Kováříková. Dodala, že lesníci o víkendu 28. a 29. března nebudou stromy v ochranném pásmu kácet a plocha, kde se nemohou lidé v arboretu pohybovat bude vyznačena páskami. Tímto se zajistí bezpečnost účastníků pochodu i ostatních návštěvníků arboreta.

Editace textu: Hana Josefová

Stavba PD Atom (fotografie: M. Pecuch)

Zájemci o parkovací místa v dokončovaném parkovacím domě u obchodního centra Atom v Sokolovské ulici se o ně budou moci začít hlásit od 1. dubna. Radní města Plzně schválili pravidla přidělování míst a jejich ceník. Parkovací dům bude mít 173 míst, přičemž celé druhé nadzemní podlaží nabídne parkování zdarma jako náhradu za původní bezplatné parkoviště. Stání v prvním podzemním a prvním nadzemním podlaží bude zpoplatněno, a to formou předplatného. Zarezervovat si své placené místo může kdokoliv od 1. dubna na webu https://www.parkingplzen.cz, kde bude pro tento účel zřízen formulář. K dispozici pro předplatné bude celkem 106 míst.

„Parkovací dům roste na ploše původního parkoviště, a proto zachováváme to, že celé jedno jeho patro zůstane zdarma. Konkrétně se na tomto horním nekrytém podlaží nachází 67 míst včetně deseti míst určených pro tělesně postižené osoby. Na toto podlaží zajistíme samostatný vjezd bez závory,“ přiblížil Aleš Tolar, náměstek primátora města Plzně pro oblast dopravy a životního prostředí.

Naopak do dvou spodních krytých podlaží se řidiči dostanou vjezdem opatřeným závorou. Místa na nich budou placená. Cena je nastavena stejně jako v parkovacím domě Rychtářka, který v Plzni funguje v blízkosti centra už od roku 2011. „Předplatné nonstop vyhrazeného stání pro osobní vozidlo činí 2500 Kč za měsíc, tedy v případě ročního předplatného 27 500 korun. Dlouhodobé parkování si budou moci zájemci zajistit nejméně na jeden měsíc. Předplatné zaručuje místo k zaparkování,“ přiblížil Aleš Tolar.

Při návrhu ceny byly zohledněny nabídkové ceny soukromých parkovacích objektů v okolí a také cena za zřizování vyhrazeného parkování na místních komunikacích, kdy je možné získat P-reservé na SPZ za poplatek 21 900 Kč ročně.

V případě převisu poptávky na množstvím nabídnutých míst bude rozhodovat pořadí podané přihlášky, přičemž případní odmítnutí žadatelé se stanou náhradníky pro případ uvolnění místa v budoucnu. Registrační formulář tak bude nastaven na 120 míst, včetně 14 náhradníků. Po registraci budou žadatelé hromadným e-mailem vyzváni k dostavení se a zaplacení požadovaného oprávnění, a to na adresu Denisovo nábřeží 12.

Ceny placeného stání v parkovacím domě Atom s platností od 1. 4. 2026

Text: Eva Barborková

Vizualizace tramvajové trati na Vinice

„Věřím, že se žádostí o dotaci uspějeme, její podmínky splníme a už v roce 2029 tak budeme novou tramvajovou trať o délce 1,5 kilometru mít, a tedy i novou linku číslo 3. Tento projekt zásadně zlepší propojení sídliště Vinice a lokality Sylván, na nichž žije přes 7,5 tisíce obyvatel, s centrem města. S tímto se počítalo už při vzniku sídliště v 80. letech, dosud to ale zrealizováno nebylo. Jsem proto rád, že za našeho vedení projekt dostává zelenou,“ uvedl primátor města Plzně Roman Zarzycký.

Začátek nové trati, jež tak výrazně zlepší dopravní dostupnost do centra, bude v odbočce z tramvajové trati za zastávkou Zoologická zahrada a povede ve středním dělicím pásu ulice Na Chmelnicích až na konečnu za křižovatkou s ulicí Znojemská. Na Vinicích by měly být čtyři tramvajové zastávky. Vedle stavby trati dojde také k úpravě ulice Na Chmelnicích, kde přibydou parkovací místa, zeleň a oboustranně také chodník a cyklostezka. Součástí bude úprava vodovodu a kanalizace částečně jako příprava budoucí výstavby. Linka číslo 3 bude končit v zastávce U Synagogy (Sady Pětatřicátníků), ale do budoucna je s touto linkou počítáno pro proložení linky číslo 4 na Bory.

V současné době spojení Vinic a Sylvánu s centrem zajišťují autobusy, což není kvůli dopravně vytíženým silnicím 1. třídy Karlovarské či navazující Klatovské ideální a ani ekologické. „Vzhledem k chystanému rozvoji lokality Vinice, kde se plánuje výstavba bytových a rodinných domů, obchodů a prostor služeb pro odhadem až 3,7 tisíce nových obyvatel, je řešení pomocí autobusů neudržitelné. Dá se předpokládat i nárůst počtu vozidel, takže realizace alternativního nízkoemisního spojení přispěje k tomu, že počet aut bude méně výrazný,“ doplnil Roman Zarzycký.

Vedle toho se zvýší komfort pro cestující a přepravní kapacita, která bude potřebná i v návaznosti na plánovaný rozvoj území Vinice, Sylvánu i rozvojové zóny Rondel Karlovarská. Oblast se nachází v blízkosti západní části městského komunikačního okruhu, čímž bude možné kapacitní tramvajové spojení využít i pro systém P+R pro příjezdy od severozápadu, což by mělo vést k dalšímu snížení počtu automobilů v centru města.

Pokud záměru dají zelenou zastupitelé, bude žádost o dotaci podána do 39. výzvy určené pro ITI v Programu Doprava 2021–2027 Infrastruktura městské drážní dopravy (novostavby a modernizace), specifický cíl Podpora udržitelné multimodální městské mobility v rámci přechodu na uhlíkově neutrální hospodářství. Město počítá s předfinancováním projektu ve výši 100 procent.

Text: Eva Barborková

Zdroj fotografií: Měšťanská beseda

Hudební fanoušci si v březnu přijdou na své napříč žánry. Milovníky country a folku potěší spojení Věry Martinové s Malina Brothers (15. 3.), vystoupí také multižánrový Epoque Quartet (22. 3.), který propojuje klasiku s popem i rockem. Pro ty, kteří hledají něco netradičního, je připravena show Ester Kočičkové & Moody Cat Band (27. 3.) – večer plný humoru a nečekaných coververzí od Rammstein až po Amy Winehouse.

Divadelní scéna nabídne interaktivní inscenaci Všechny báječné věci (19. 3.) s Danielem Krejčíkem, která s nadhledem hledá důvody, proč stojí za to žít. O zábavu se postará osvědčená dvojice Miroslav Vladyka a Filip Blažek v bláznivé francouzské komedii Chlap na zabití (21. 3.).

Březnové plátno kina Beseda nabídne dvě velké události. Přímý přenos oslavy devadesátin Zdeňka Svěráka (28. 3.), nejoblíbenějšího českého autora z Žižkovského divadla Járy Cimrmana a předpremiéru nové komedie Martina Horského Někdo to rád v Plzni (30. 3. další projekce se konají v týdnu od 2. 4.).

Kompletní program je na www.mestanskabeseda.cz.

Editace textu: Monika Krausová

Fotografie: M. Pecuch

Gymnázium Františka Křižíka a základní škola mají tři nové učebny. Díky nim nabídnou svým studentům a žákům moderní zázemí pro výuku. Třídy vznikly díky nástavbě na budově Sokolovská 54. Objekt vlastní město Plzeň, které projekt spolu se školou připravilo. Náklady na výstavbu činí téměř 23 milionů korun a z velké části byly uhrazeny díky dotacím z evropských fondů. Projekt i žádost o dotace připravilo ve spolupráci se školou město Plzeň. Nové učebny byly slavnostně uvedeny do provozu ve středu 11. března 2026.

„Kvalitní vzdělání nejmladších generací je důležité pro budoucnost našeho města. Proto jsme se rádi podíleli na přípravě a realizaci projektu, díky němuž budou mít studenti a žáci moderní podmínky pro výuku. Věřím, že je učení v nových prostorách bude bavit i inspirovat,“ uvedl primátor města Plzně Roman Zarzycký.

Radní města Plzně pro oblast bytovou včetně dostupného a sociálního bydlení Světlana Budková připomněla, že město Plzeň prostřednictvím městské organizace Obytná zóna Sylván, která spravuje městské nemovitosti, získalo na stavební úpravy výrazné dotace: „Projekt byl podpořen z dotačního programu IROP 2021-27, v němž je jednou z priorit také zlepšování infrastruktury v oblasti vzdělávání.“ Prostředky z IROP pro část projektu vázaného na základní školu jsou poskytnuty ve výši 80 procent (1 učebna) a pro část gymnázia (2 učebny) ve výši 90 procent. „Vybudovány byly tři speciální učebny a jejich společný kabinet. Každá z nich má kapacitu 30 míst a jedno místo pro tělesně postiženého studenta nebo žáka. Celý objekt je bezbariérový. Rozšířena byla i stávající učebna ve třetím nadzemním podlaží,“ informoval radní Světlana Budková, do jejíž gesce spadá také Obytná zóna Sylván.

Rozsáhlé stavební práce začaly loni v létě a dokončeny byly už v prosinci. Podle ředitelky Gymnázia Františka Křižíka a základní školy Lucie Kočandrlové stavební práce plynulý chod školy nenarušily, práce probíhaly mimo hlavní školní prostor, studenti se mohli bez vyrušení věnovat výuce. „Naše škola přispěla částkou ve výši tří milionů korun, což je přibližně patnáct procent celkové částky. Tyto prostředky byly použity na vybavení učeben a vytvoření kvalitního zázemí pro výuku. Chtěli jsme, aby učebny byly opravdu moderní, vybavené multimediálními tabulemi, akustickými prvky či stínicí technikou. Jsou navrženy tak, aby podporovaly soustředění, týmovou práci a nové výukové metody a byly místem i pro praktické experimenty,“ řekla Lucie Kočandrlová. Dodala, že díky nástavbě studenti gymnázia získali moderní prostor pro výuku chemie a fyziky. Základní škola zase novou učebnu pro environmentální výchovu a témata ochrany přírody, pro něž škola dosud měla nedostatek místa.

Předpokládané náklady byly vyčísleny na téměř 30 milionů korun, výsledná cena včetně vyhotovení projektové dokumentace, technických dozorů a nákladů vzniklých v průběhu realizace činí 22,8 milionu korun. Stavbu provedla společnost SILBA-Elstav, s. r. o.

Text: Hana Josefová

Foto: A. Huclová

„Otakar Batlička dokázal ve svém díle nabídnout svět plný napětí, exotiky a dobrodružství a zároveň předávat jasné morální hodnoty – čest, odvahu a přátelství. A sám je naplnil i ve svém životě. V době, kdy hledáme skutečné vzory, je připomenutí takové osobnosti velmi důležité. Oceňuji, že Divadlo ALFA přináší současnému publiku příběh, který spojuje dobrodružství s historickou pamětí a osobní statečností,“ uvedla radní města Plzně pro oblast kultury a památkové péče Eliška Bartáková.

Zdroj foto: Divadlo ALFA

Otakar Batlička byl současník Jaroslava Foglara. Potkali se v redakci Mladého hlasatele a Batlička byl zřejmě pro Foglara také inspiračním zdrojem (minimálně nadávka „plantážníci“ pochází prý právě od Batličky). Batličkovy krátké dobrodružné příběhy jsou však na rozdíl od Foglarových zasazované do exotických prostředí. Jako velmi mladý muž procestoval na počátku 20. století několik kontinentů. Údajně se živil jako pomocník v cirkuse, plavčík nebo řidič metra v New Yorku; uměl střílet, jezdit na koni a mluvil anglicky, německy a španělsky. Projížděl se na slonech, plavil po oceánech, procházel pouště i ledové pustiny, hledal diamanty a bojoval se zločinci.

Pro divadlo Otakara Batličku objevila dramaturgyně Alfy Petra Kosová: „Autory námětu jsou lidé, kteří před lety odpověděli na moji facebookovou anketu: které knihy je v dětství nejvíc oslovily. Z ankety vyplynulo mnoho zajímavých titulů a autorů, ale nejvíc mě zaujal často citovaný – a tehdy mně neznámý – Otakar Batlička. A to jsem milovala verneovky, mayovky a další dobrodružnou literaturu, ale Batličku jsem neznala.“

Batlička zaujal i režiséra Tomsu Legierski, který se jeho dílem začal zabývat a nadchl se pro inscenování jeho povídek: „Je to zapomenutý český hrdina, který žil, pracoval a zažíval dobrodružství v Americe, v Africe nebo v Austrálii a po návratu domů svoje nebo odposlechnuté příběhy zprostředkoval dětem a dospívajícím. Během druhé světové války nemohl jako jeden z prvních českých radioamatérů, a také vzhledem ke svým morálním zásadám, zůstat stranou, takže se zapojil do odboje a zaplatil za to životem.“

Foto: A. Huclová

Dramaturgyní představení je Eliška Houserová, autorem výpravy Karel Czech. Herce a autora hudby Petra Vydareného si režisér Legierski přizval jako asistenta. „Pracujeme různými animačními prostředky s live cinema, tedy herci natáčí a ozvučují animace objektů a figurek, a to se živě přenáší na plátno. A také pracujeme ve velké míře se zvukem, takže zkoušení bylo náročné,“ vysvětlil Tomsa Legierski.

V inscenaci, která je určená divákům od 9 let, hrají kromě Petra Vydareného i Andrea Ballayová, Kristýna Franková, Radka Mašková, Dan Horečný, Josef Jelínek a Robert Kroupar.

Představení Legenda Batlička: Na vlnách dobrodružství je na dopoledním programu Divadla ALFY tento týden od 9. do 13. března. V pátek večer se koná slavnostní premiéra.

Na vlnách dobrodružství se v Alfě ponese i letošní Noc divadel v sobotu 28. března. V 15 hodin bude uvedena tato novinka a na ni poté naváže program ve foyer a v klubu, ve zkušebně, trémovně nebo přímo na jevišti divadla. „Letošním tématem Noci divadel je Pravda, odvaha, absurdita. A k tomu se hodí příběh zapomenutého dobrodruha a spisovatele, který na počátku 20. století procestoval svět, zaznamenal často velmi absurdní a neuvěřitelné příběhy a během druhé světové války se odvážně zapojil do odboje,“ vysvětlila Petra Kosová. Divadlo připravuje také speciální oživené prohlídky zázemí, které nechají návštěvníky nahlédnout do obvykle nepřístupných míst a také je seznámí s prací herců a tvůrčího týmu v procesu zkoušení. Ve foyer pak budou tematická tvořivá stanoviště.

Editace textu: Hana Josefová

Pilsen Bike (fotografie: M. Pecuch)

„Sdílená kola jsou přirozeným doplněním hromadné dopravy a dávají lidem další možnost, jak se po Plzni rychle, pohodlně a ekologicky pohybovat. Kola budou rozmístěna na 156 stanovištích po celém městě, a to nejen v centru, ale i v okrajových částech včetně všech konečných zastávek MHD. Půjčení kola je velmi jednoduché – buď přiložením bankovní karty přímo na kolo, nebo prostřednictvím aplikace Virtuální Plzeňská karta. Věřím, že právě jednoduchost systému, dostupná cena a propojení s předplatným na veřejnou dopravu přispějí k tomu, že si služba rychle najde své uživatele a stane se běžnou součástí městské dopravy,“ uvedl náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar.

Dostupnost bicyklů na stanovištích bude k dispozici v aplikaci nebo na webu. Kola jsou určena pro uživatele starší 15 let a mohou si je vypůjčit dvěma způsoby. Buď přes bezkontaktní platební systém, tzv. Tap&Ride, nebo aplikaci Virtuální Plzeňská karta. Při využití první možnosti klient přiloží bankovní kartu k terminálu na kole. Jakmile se rozsvítí zadní světlo červeně, je výpůjčka zahájena. Částka se strhne automaticky při jejím ukončení. V mobilní aplikaci uživatel otevře záložku Bikesharing, naskenuje QR kód na kole nebo si kolo vybere v mapě a zahájí jízdu. Dostupnost bicyklů na stanovištích bude k dispozici v aplikaci nebo na webu www.pmdp.cz/bike.

Vizuál Pilsen Bike

„Cena výpůjčky je jedna koruna za minutu. Předplatitelé veřejné dopravy, tedy PMDP i IDPK, s alespoň měsíčním kupónem mohou využít patnáct minut zdarma až dvakrát denně,“ doplnil náměstek Aleš Tolar.

„Sdílená elektrokola jsou vybavena pěti stupni přípomoci a jejich dojezd může dosáhnout až 100 kilometrů. Naši technici budou průběžně měnit baterie za plně nabité, takže si uživatelé vždy vypůjčí kolo s dostatečnou kapacitou. Aktuální dojezd s elektrickou přípomocí navíc uvidí přímo v aplikaci Virtuální Plzeňská karta a také na displeji samotného kola. Maximální rychlost elektrokol je z bezpečnostních důvodů omezena na 25 km/h. Tyto parametry společně zajišťují, že elektrokola představují rychlý, pohodlný a spolehlivý způsob dopravy po městě,“ popsal technický ředitel PMDP Tomáš Holubář.

Letáky s důležitými informacemi o službě budou dostupné v zákaznických centrech PMDP a infocentrech města Plzně. Jízda na sdílených bicyklech podléhá zákonu o provozu na pozemních komunikacích, tedy cyklista mladší 18 let musí mít helmu, uživatelé nesmí jezdit po chodníku ani přes přechod pro chodce, pokud nesesednou a nejdou pěšky.

„Plzeň je přirozeným dopravním centrem celého regionu a denně sem dojíždějí tisíce lidí z okolních obcí. Sdílená kola proto nevnímáme jen jako městskou službu, ale jako další článek navazující na veřejnou dopravu v kraji. Chceme lidem usnadnit poslední část jejich cesty – od vlaku nebo autobusu do práce, školy či za službami,“ sdělil náměstek hejtmana Plzeňského kraje pro oblast dopravy Pavel Čížek.

Partnerem služby sdílených elektrokol v Plzni je technologická společnost Mastercard. Platební funkce Tap&Ride je součástí technologického řešení dodávaného společností Freebike (dodavatel elektrokol), přičemž Mastercard poskytuje podporu v oblasti platebních standardů, certifikace a uvedení řešení do praxe. Díky tomu mohou uživatelé službu využívat bez registrace či stahování aplikace – elektrokolo lze odemknout přiložením bezkontaktní karty, mobilu nebo chytrých hodinek. Do českého prostředí tak přichází model, který je již ověřený v zahraničí a staví na jednoduchém, bezpečném a okamžitě použitelném způsobu platby.

„Moderní technologie dávají smysl jen tehdy, když lidem skutečně usnadňují každodenní život. Řešení Tap&Ride přináší jednoduchý princip, který odstraňuje zbytečné bariéry a zpřístupňuje moderní služby opravdu každému. Ukazuje, že inovace nemusí být složitá – důležité je, aby byla intuitivní, bezpečná a okamžitě použitelná. Těší mě, že Plzeň se zařadila mezi evropská města, která inovace využívají prakticky a ve prospěch svých obyvatel i návštěvníků,“ řekla generální ředitelka společnosti Mastercard pro Českou republiku a Slovensko Jana Lvová.

Před jízdou musí každý uživatel zkontrolovat technický stav kola. Světla jsou automatická, zapnou se při začátku výpůjčky a po ukončení zhasnou. Jediné, co si může cyklista nastavit, je výška sedadla, případně úroveň přípomoci elektromotoru v mobilní aplikaci. Automaticky je vždy nastavena na nejvyšší úroveň. Výměna baterií bude probíhat v terénu a budou ji zajišťovat zaměstnanci PMDP, stejně jako servis, opravy, údržbu, svoz a rozvoz kol po městě.

Veškerá poškození, nehody, špatně zaparkovaná kola apod. mohou lidé hlásit v aplikaci, na infolince PMDP, přes formulář na webu www.pmdp.cz/bike nebo na e-mailu bike@pmdp.cz.

Smlouva mezi městem Plzní a PMDP je uzavřena do roku 2029. Město Plzeň za kompletní tříletý provoz systému zaplatí PMDP 25 milionů korun včetně DPH, projekt bude spolufinancován Plzeňským krajem částkou 5 milionů korun.

Text: Barbora Hájková

Fotografie: M. Pecuch

Modernizace zajistí, aby stadion i do budoucna splňoval nejpřísnější kritéria pro pořádání mezinárodních fotbalových utkání, ať už v rámci evropských pohárových soutěží UEFA nebo mezistátních zápasů České reprezentace.

„Neustále se snažíme zlepšovat a rozšiřovat městská sportoviště. Fotbalový stadion ve Štruncových sadech je už řadu let dějištěm desítek mezinárodních utkáních, a proto je třeba zajistit adekvátní prostory pro jejich konání. Po zlepšení požární bezpečnosti a opravě střechy nad hlavní tribunou tedy nyní rozšiřujeme i samotné prostory městského stadionu, který je nejnavštěvovanějším sportovištěm v našem městě,“ říká primátor města Plzně Roman Zarzycký.

Viktoria Plzeň hraje šestnáct let nepřetržitě prestižní duely evropských pohárů a dělá svému městu i celému regionu tu nejlepší reklamu nejen doma, ale i v zahraničí. Aby mohl Městský stadion ve Štruncových sadech hostit právě tato prestižní utkání, mezi které bezesporu patří i zápasy české fotbalové reprezentace, musí kontinuálně splňovat zvyšující se nároky a kritéria vyplývající z předpisů pro mezinárodní soutěže (nejvyšší kategorie IV). Ta přinášejí nové požadavky právě i na stadionovou infrastrukturu.

Vizualizace úprav (pohled jižní)

Úpravy si z městského rozpočtu vyžádají investici ve výši cca.140 milionů korun.

Konkrétně dojde k rozšíření a nástavbě prostor objektu Brány borců. Využívaná mobilní a provizorní zázemí nově nahradí přístavba, která bude přímo propojena se stávajícími prostory diváckých tribun díky nové spojovací chodbě a dvěma vstupy do sektorů S a T fotbalového stadionu. Rozšířeny budou i prostory technického zázemí, skladu a zhotoví se i přístupový a únikový koridor se schodištěm. Celý objekt navíc bude osazen extenzivní střechou.

Vizualizace úprav (pohled od hlavní tribuny)

„Město Plzeň patří dlouhodobě k naším klíčovým partnerům. Vzájemnou spolupráci považuji za velmi úspěšnou a máme před sebou další výzvy a cíle, které se týkají i rozvoje stadionu a jeho infrastruktury. Nyní společně děláme důležité kroky k tomu, aby stadion stále splňoval ta nejpřísnější kritéria a mohl hostit zápasy na nejvyšší evropské úrovni,“ uvedl Adolf Šádek, předseda představenstva a generální ředitel klubu.

Realizace je plánována na třináct měsíců a měla by být dokončena do léta 2027. Investorem je Odbor správy infrastruktury Magistrátu města Plzně.

Vizualizace ke stažení ZDE.

Editace textu: Eva Barborková

Čtenáři v nich najdou například rozhovor s generálním ředitelem společnosti Wikov TurboGear Radovanem Rašplem. Je nejen o převodovkách, které firma projektuje, konstruuje a vyrábí pro klienty z celého světa, ale také o tom, že strojařina je velmi kreativní profese.

Přinášejí také rozhovor s krajinářskou architektkou Klárou Zahradníčkovou, která navrhla osazení stromů na náměstí Republiky, na jaře začne revitalizace jeho západní strany.

Radniční listy v seriálu o lidech, kteří pracují pro město Plzeň nebo jeho příspěvkové organizace tentokrát představují Milana Sekáče, vedoucího oddělení městských lesů Správy veřejného statku města Plzně. Pokračují také seriály o historii Knihovny města Plzně či o panovnických návštěvách v Plzni.

Jsou v nich také informace o březnovém festivalu světla BLIK BLIK i o dalších kulturních událostech a mnoho dalšího.

Editace textu: Hana Josefová

Lokalita pro umístění lávky

„Nová trasa zajistí komfortní a bezbariérové propojení obou břehů, které v této lokalitě dosud chybělo. Stavba je součástí sítě sportovně-rekreačních tras podél vodních toků, takzvaných plzeňských greenways. Díky tomu nabídneme Plzeňanům komfortnější přístup k oblíbenému sportovišti a další moderní úsek pro pěší i cyklodopravu,“ uvedl náměstek primátora města Plzně pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar.

Nákres lávky

Řeku Radbuzu překlene ocelová lávka s obloukovou konstrukcí a železobetonovou spodní stavbou. Kromě samotného přemostění projekt zahrnuje také výstavbu půlkilometrové stezky pro chodce a cyklisty do Škoda sport parku, instalaci nového veřejného osvětlení a zpevnění břehů koryta řeky.

Budoucí podoba lávky vytvořená pomocí AI dle nákresu z projektu

Realizace stavby lávky začala koncem února nezbytným kácením dřevin na obou březích. Samotné stavební práce, které provádí společnost MI Roads a.s., jsou naplánovány na 8 měsíců a náklady činí 44 milionů korun. První chodci a cyklisté by lávku mohli využít koncem letošního roku.

Zákres lávky a stezky v mapě

Na novou lávku navíc naváže další letošní klíčová investice. „Zahájíme výstavbu stezky pro pěší a cyklisty ve Zborovské ulici, která se napojí na lávku přes Radbuzu. Vznikne tak souvislé a bezpečné spojení mezi dvěma nejoblíbenějšími volnočasovými areály – Škodalandem u borské přehrady a Škoda sport parkem v Doudlevcích,“ doplnil náměstek Aleš Tolar.

Text: Monika Krausová

Ve čtvrtek 12. března uvede Moving Station představení ME-SA: Second Practice. Sólový autorský projekt se dotýká touhy ženy, tanečnice a matky tří malých dětí ponořit se hluboko do sebe skrze praxi, která se v záplavě chaosu, únavy a neustálým rozptýlením každodenními povinnostmi stala druhořadou. Představení Martiny Hajdyla Lacové neotvírá jen osobní příběh, ale i širší obraz toho, co současné společnosti chybí, co potřebuje nebo co sama zpochybňuje.

Zdroj fotografií: archiv Moving Station

Ve středu 18. března se v České republice poprvé představí Human Wave – hybrid performance. Slovenští umělci v něm spojují prvky činoherního divadla, současného tance, koncertního vystoupení a vizuálního umění.

Na závěr měsíce ve čtvrtek 26. března odehraje Divadla Continuo svou novinku Cracks. Snové vize, grotesknost a šílenství klenou oblouk existenciálního rámce lidského života, osudovosti a ztracenosti jedince v současné společnosti. Mezinárodní tvůrčí tým se inspiroval pozorováním vlastní každodennosti a vybranými verši z díla Antonina Artauda, Sylvie Plath, Vladimíry Čerepkové či T. S. Eliota.

Od pondělí 9. března je v Moving Station k vidění výstava Úsměv na tváři, když kreslím komiks tvůrce nastupující výtvarné generace Šimona Škrabala. Expozice potrvá až do 10. dubna.

Milovníci slam poetry si přijdou na své 10. března, kdy se koná exhibice se špičkou české scény i s novými tvářemi.

Nedělní pohádkový expres přiveze 15. března Neposlušná kůzlátka. Klasická pohádka v autorské loutkové úpravě je určena dětem od 4 let a po představení na malé diváky čeká divadelní a výtvarná dílna.

Kompletní program a bližší informace najdete na www.movingstation.eu, vstupenky na GoOut.net.

Editace textu: Monika Krausová

Připomínka narození T. G. Masaryka (fotografie: R. Muchka)

Proslovy a položením květin u Památníku národního osvobození na náměstí T. G. Masaryka si 7. března 2026 Plzeňané připomněli výjimečnou osobnost československých dějin, politika, státníka, pedagoga a filozofa Tomáše G. Masaryka. Pietního aktu se zúčastnili zástupci města Plzně, Plzeňského kraje, zástupci Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, Západočeské univerzity v Plzni, Policie ČR, Hasičského záchranné sboru Plzeňského kraje, Krajského vojenského velitelství Plzeň, Městské policie Plzeň a další hosté.

„Tomáš Garrigue Masaryk často zdůrazňoval, že demokracie není samozřejmost. Říkal, že demokracie je diskuse. Tím připomínal, že svobodná společnost stojí na otevřeném dialogu, vzájemném respektu a na ochotě naslouchat druhým. Demokracii nevnímal jen jako politický systém, ale jako způsob života, který vyžaduje odpovědnost každého z nás. Jeho odkaz je aktuální i dnes. Svoboda a demokracie nejsou samozřejmostí. Jde o slova, jejichž obsah musíme stále naplňovat. Každý svým jednáním přispívá k tomu, v jaké společnosti budeme žít,“ uvedla mimo jiné ve svém proslovu Eliška Bartáková, radní města Plzně pro oblast kultury a památkové péče.

Tomáš Garrigue Masaryk se narodil 7. března 1850 v Hodoníně. Byl československým státníkem, filozofem, sociologem a pedagogem. Stal se prvním prezidentem Československé republiky, ve funkci byl od roku 1918 do roku 1935. Zemřel 14. září 1937 v Lánech.

Plzeň za svého života navštívil vícekrát. Ve městě jej připomíná nejen náměstí po něm pojmenované, ale také například Masarykova ulice na Doubravce nebo Masarykova základní škola na Slovanech.

Text: Barbora Hájková

Masarykova ulice (fotografie: M. Pecuch)

„Snažíme se kultivovat všechny části našeho města a mám radost, že začínají přípravné práce na další z nic. Masarykova ulice je přirozeným srdcem Doubravky, centrem služeb a také adresou několika architektonicky významných staveb. Pevně věřím, že její navržená proměna bude slušet a bude krokem nejen ku prospěchu obvodu, ale celého města,“ uvedl primátor města Plzně Roman Zarzycký.

„Zahájení samotné revitalizace Masarykovy ulice je plánováno po dokončení úprav Rolnického náměstí. Rekonstrukce zahrnuje kompletní opravu inženýrských sítí, konkrétně vodovodních a kanalizačních řadů, veřejného osvětlení, trakčních kabelů a signalizačních vodičů. Po dokončení prací na sítích bude opravena vozovka včetně zálivů, chodníků a cyklostezek. Lokalitu rovněž čeká modernizace světelného signalizačního zařízení,“ popsal náměstek primátora města Plzně pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar.

Aleš Tolar doplnil, že součástí projektu jsou vegetační úpravy, při nichž budou během března odstraněné nevhodné dřeviny, a to na základě dendrologického posudku. Počítá se rovněž s výsadbou nových stromů.

„Masaryčka je pro Doubravku důležitá a těší mě, že se po letech příprav konečně posouváme k realizaci. Od začátku jsme chtěli slyšet názor místních lidí, proto jsme sbírali jejich podněty a řadu z nich se podařilo do projektu zapracovat. Cílem je, aby ulice byla bezpečnější, přehlednější a příjemnější pro každodenní život – pro řidiče, chodce i cyklisty. Počítáme také s úpravou prostoru u Centra a kultivací zázemí tržnice, aby celé místo působilo upraveně a důstojně. Jsem přesvědčený, že změny obyvatelé ocení a Masarykova bude místem, kde se lidé budou cítit dobře,“ sdělil starosta Městského obvodu Plzeň 4 Tomáš Soukup.

Práce v úseku od Rokycanské ulice k Těšínské se uskuteční za úplného vyloučení dopravy. O přesném termínu zahájení rekonstrukce i dopravních omezeních bude město Plzeň informovat v předstihu. Aktuálně probíhá výběrové řízení na zhotovitele, předpokládaná hodnota zakázky je 115 milionů korun bez DPH.

Text: Barbora Hájková

Fotografie: I. Štěrbová

„Plzeňská činohra přivádí na jeviště inscenaci s tématem zneužívání moci, manipulace a kolektivního mlčení. Divadelní adaptace Dogville nenabízí útěchu ani jednoduchý soud. Nutí diváka podívat se na sebe sama a položit si nepříjemnou otázku, jak daleko by byl ochoten zajít ve jménu pořádku, bezpečí či vlastního klidu. Největší dramata se často neodehrávají v extrémech, ale v drobných každodenních rozhodnutích, která společně utvářejí podobu našeho světa. Věřím, že divák ocení inscenaci s takto aktuální společenskou atmosférou,“ uvedla Eliška Bartáková, radní města Plzně pro oblast kultury a památkové péče.

Dogville vypráví příběh ženy na útěku, která se ukryje v odlehlém horském městečku. Ochota místních jí pomoci se však postupně mění v řetězec podmínek a požadavků, až se z původní vstřícnosti stane tvrdá zkouška lidského charakteru. Ve chvíli, kdy gangsteři nabídnou za vydání Grace odměnu, stane se z dívky výhodný obchodní artikl. „Trier s chirurgickou přesností odhaluje, jak se z dobra stává nástroj moci a jak snadno lze morálku přizpůsobit vlastnímu prospěchu. Sledujeme, jak se pomoc nenápadně přelije ve vydírání, ponížení a násilí,“ vysvětlila dramaturgyně Marie Špalová.

V dalších rolích se představí mimo jiné Jaroslav Matějka, Monika Švábová, Zdeněk Hruška, Klára Kuchinková či Matyáš Darnady. Inscenace tak nabízí výrazné herecké příležitosti napříč generacemi souboru.

Režisérka Natália Deáková čte hru jako archetypální sázku mezi dobrem a zlem. „Zajímá mě otázka, jestli je člověk skutečně schopen dobrého činu i ve chvíli, kdy mu z toho neplyne žádný prospěch. Dogville je experiment – sledujeme, jak se z drobných ústupků a racionálních zdůvodnění rodí systém, který už nikdo nezpochybní,“ říká Natália Deáková. Podle ní nejde o příběh „špatných lidí“, ale o mechanismus, který může vzniknout kdekoli.

Tvůrci inscenace posouvají děj původně zasazený do 30. let vizuálně do současnosti. Kostýmy jsou podle výtvarnice Jany Smetanové „smutným mixem“ dnešní doby s prvky 90. let, scénu navrhl Matěj Sýkora, který s DJKT spolupracuje poprvé. Groteskní nadhled a divadelní hravost inscenace podpoří hudební složka – kapelu tvoří samotní členové hereckého souboru, hudba Jakuba Kudláče se tak stává přímou součástí jevištní akce a komentářem k ní.

Film Dogville s Nicole Kidman v hlavní roli měl premiéru v roce 2003 a okamžitě vzbudil pozornost neobvyklým zpracováním. Městečko bez stěn, domy vyznačené jen čarami na podlaze a otevřeně přiznaná stylizace vytvořily silný a zneklidňující obraz lidské společnosti. Na divadelní jeviště jej později převedl dánský dramatik Christian Lollike, který filmový scénář upravil tak, aby mohl vzniknout svébytný divadelní tvar, nikoli pouhá nápodoba známé předlohy.

Inscenace je určená pro diváky od 16 let.

Vstupenky mohou diváci zakoupit v pokladně předprodeje DJKT (Smetanovy sady 16, Plzeň), on-line na webu www.djkt.eu nebo v síti Plzeňská vstupenka.

Editace textu: Monika Krausová

V nabídce letošní 36. Mezinárodní letní jazykové školy jsou kurzy portugalštiny, němčiny, angličtiny, italštiny, francouzštiny, ruštiny, španělštiny, arabštiny, češtiny pro cizince a nově také kurzy japonštiny a korejštiny. Novinkou letošního ročníku jsou také kurzy němčiny pro seniory od 60 let.

Ilustrační fotografie (zdroj: ZČU v Plzni)

Tři červencové týdny budou na Sutnarce opět patřit letním kurzům pro veřejnost. Mezinárodní letní škola umění ArtCamp letos slaví 20 let. Každoročně ji absolvuje přes 400 příznivců umění starších 15 let. Nejoblíbenější je tradičně animace, figurální kresba, ilustrace nebo digitální tvorba. Přihlášky fakulta přijímá do 31. května 2026.

Popatnácté se žáci základních škol a nižších stupňů gymnázií mohou přihlásit na letní školu Homo economicus Fakulty ekonomické, kterou pořádá od 13. do 17. července 2026 jak v plzeňském kampusu na Borech, tak v Karlovarském kraji v Chebu. Letošní ročník nese podtitul Logistika v pohybu: když ekonomika jede a ukáže dětem, že ekonomie nejsou jen počty, ale že je hlavně o chytrém rozhodování, spolupráci a pohybu.

Fakulta elektrotechnická připravuje na závěr srpna další ročník programu JuniorFEL. Pětidenní letní škola je určena žákům druhého stupně základních škol a studentům primy až kvarty víceletých gymnázií, kteří mají zájem o techniku a moderní technologie.

Letní škola SingleCell určená pro studující doktorského studia a jeho absolventy se zaměří na všechny klíčové kroky zpracování imunitních buněk, přípravu vzorků a analýzu dat.

Řadu letních škol pořádá také Fakulta aplikovaných věd. Například kybernetické soustředění Campo Arduino, dále GeoCamp, letní školu určenou pro žáky druhého stupně základních škol a středních škol nebo letní školu informatiky na Katedře informatiky a výpočetní techniky FAV ZČU. V neposlední řadě si Fakulta aplikovaných věd letos znovu připravila také letní školu stavařiny pod názvem STAV FAV Camp.

Proniknout do světa CNC technologií, naučit se programovat špičkové výrobní stroje a získat zkušenosti, které jim otevřou dveře do dalšího studia i praxe – to všechno nabídne studentům a studentkám, 3. a 4. ročníku středních škol a gymnázií Letní škola eNCéčko.

Letní škola 3D Print Camp je určená studentům středních škol i gymnázií. Na své si přijdou všichni středoškoláci, kteří jsou kreativní a rádi tvoří.

Letní škola letecké archeologie se letos uskuteční na letišti Sazená. Na studenty vysokoškolské archeologie čeká praktická výuka s pomocí dronů či křídel. Praktická výuka je určená i pro zájemce z jiných univerzit z ČR i zahraničí.

Zbrusu nová Letní škola umělé inteligence na Fakultě filozofické bude určená pro studující středních škol v Plzni a okolí a bude mít podobu příměstského tábora. Cílem bude seznámit studující s problematikou AI z filosofické perspektivy, rozvíjet schopnost práce s pojmy, argumentací a kritickým myšlením a také ukázat rozdíl mezi technickým popisem AI a její etickou a společenskou reflexí. Podrobnosti zveřejní organizátoři v květnu či červnu.

Fakulta filozofická také připravuje letní školu pro studenty středních škol, ve které se seznámí se současnou britskou a americkou společností, literaturou, anglofonní populární kulturou a interpretací odborného textu. Vyučujícím jazykem je angličtina. Otevření letní školy závisí na získání dotace od Plzeňského kraje. Další podrobnosti zveřejní fakulta v květnu.

Výzkumné centrum Nové technologie (NTC) letos již potřetí otevírá své laboratoře středoškolákům. Program Léto s vědou jim nabízí unikátní příležitost zapojit se do špičkového výzkumu v oblastech kvantových technologií, energetických úložišť nebo bioinspirovaných materiálů, a to formou placené stáže. Letošní ročník se navíc rozšiřuje o úzkou spolupráci s dalšími fakultami Západočeské univerzity v Plzni.

I posluchači Univerzity třetího věku ZČU budou mít letos opět možnost strávit čas ve společnosti vrstevníků a zažít aktivity vedené pedagogy, které potkávají během akademického roku za katedrou. Absolvovat mohou exkurze po Plzeňském kraji, fotografický workshop, komentovanou vycházku po plzeňské historii, cvičební dopoledne, archeologický výzkum nebo výtvarný kurz přímo v terénu. Konkrétní nabídku s informacemi o možnostech zápisu zveřejní Univerzita třetího věku v květnu.

Editace textu: Monika Krausová

Vnitroblok Rabštejnská (zdroj foto: ÚMO Plzeň 1)

Setkání v Rabštejnské ulici (u domů č. 1–27) se uskuteční ve středu 25. března od 16:30 hodin. Prostor si zájemci se zástupci obvodu projdou a dozvědí se, jaké jsou možnosti, co by zde mohlo vzniknout a co naopak ne. Smyslem všech revitalizací je zvelebení prostoru jak po stránce pobytové, tak relaxační.

V Rabštejnské ulici se chystá obnova prostranství velkého jeden hektar. Charakterově jde o typický sídlištní vnitroblok, většinu prostoru tvoří travnaté plochy, nachází se zde hřiště pro děti, lavičky a další mobiliář.

Vnitroblok Sokolovská (zdroj foto: ÚMO Plzeň 1)

Podobný ráz mají i tři na sebe navazující vnitrobloky v Sokolovské ulici (mezi domy č. 31–75), kde je veřejné projednání naplánované na středu 8. dubna od 17 hodin. Každý ze tří vnitrobloků obsahuje již z doby výstavby sídliště asfaltovou plochu sloužící jako sportovní hřiště a nachází se zde zastaralý mobiliář, jako jsou lavičky, sušáky, pískoviště apod. Obvod by se zde rád zaměřil zejména na revitalizaci ploch zeleně, které zabírají vždy zhruba polovinu prostoru mezi domy. Tyto plochy jsou zahrnuty do systému tzv. Generelu zeleně, zbývající část tvoří komunikace a parkovací plochy, které součástí regenerace nebudou.

Vnitroblok Sedlecká (zdroj foto: ÚMO Plzeň 1)

Úprava prostranství je v plánu také na Vinicích, konkrétně v části prostoru mezi domy v Sedlecké ul. č. 6 a Bzenecké ul. č. 6–10. I zde se uskuteční veřejné projednání, a to v úterý 14. dubna od 17 hodin. Pozemek je mírně svažitý, nachází se na něm zbytky oplocení bývalého sportoviště, jehož povrch je dnes již zarostlý. Pod ním se nachází funkční dětské pískoviště s betonovými lavičkami. Cílem je plochu revitalizovat, aby byla maximálně využita a sloužila zejména obyvatelům přilehlých domů.

Pokud vše půjde podle plánu, v září budou veřejnosti představeny architektonické studie všech tří projektů. Setkání budou opět veřejná. Projekt pro Rabštejnskou ulici by byl představen 16. září, pro Sokolovskou 23. září a pro Sedleckou 30. září, vždy v 17 hodin. Poté bude následovat projektová příprava a k samotné realizaci by bylo možné přistoupit v letech 2029 a 2030.

Kdy a kde?

25. 3. | od 16:30

Veřejné projednání úprav prostor vnitrobloku u domů v Rabštejnské ul. č. 1–27

• přímo ve vnitrobloku

8. 4. | od 17:00

Veřejné projednání úprav prostor vnitrobloku mezi domy v Sokolovské ul. č. 31–75

• na sportovišti v prostředním vnitrobloku (za domem č. 59)

14. 4. | od 17:00

Veřejné projednání úprav prostor vnitrobloku mezi domy v Sedlecké ul. č. 6 a Bzenecké č. 6–10

• přímo ve vnitrobloku

Editace textu: Monika Krausová

„Je to další krok, kterým se snažíme oslovit co nejvíce čtenářů a zpřístupnit obsah našeho čtvrtletníku i těm, pro které je psaný text hůře dostupný či nabízet možnost sdílení informací i osobám se sluchovým postižením,“ uvedl Jiří Šrámek, radní města Plzně pro oblast sociální a aktivní život seniorů.

Zdroj foto: Odbor sociálních služeb Magistrátu města Plzně

„Reagujeme na poptávku, osob se sluchovým postižením, ale také pracovníků, kteří se věnují této cílové skupině. Chceme, aby i tito občané měli snadný přístup k informacím o dění ve městě a o všem, co by je mohlo zajímat,“ doplnila Lucie Hovorková z Odboru sociálních služeb Magistrátu města Plzně.

Do projektu překladů jsou postupně zapojovány všechny organizace působící na území města, které pracují s cílovou skupinou osob se sluchovým postižením, tedy Svaz neslyšících a nedoslýchavých osob v ČR, z.s., Spolek neslyšících Plzeň, p.s., Plzeňská unie neslyšících, z.ú. a Tichý svět, o.p.s.

Pro vydání čtvrtletníku PILSEN 1/2026 byla městem vybrána Plzeňská unie neslyšících, která zajistila překlady vybraných článků do českého znakového jazyka. „Vážíme si důvěry, kterou nám město Plzeň svěřilo při realizaci překladů pro toto vydání čtvrtletníku. Spolupráci vnímáme jako potvrzení dlouhodobé odborné práce naší organizace v oblasti podpory osob se sluchovým postižením. Zpřístupňování informací v českém znakovém jazyce je důležitým krokem k tomu, aby i osoby se sluchovým postižením měly plnohodnotný přístup k informacím o dění ve městě. Jsme rádi, že se můžeme podílet na projektu, který přispívá k lepší informovanosti a aktivnímu zapojení neslyšících obyvatel do života ve městě,“ sdělila Jaroslava Říhová, ředitelka Plzeňské unie neslyšících.

Město Plzeň tak systematicky rozšiřuje dostupnost informací a podporuje principy rovného přístupu.

PILSEN je k dispozici zdarma na distribučních místech po celém městě. Nové číslo vychází na začátku března 2026.

Text: Barbora Hájková

Květná ulice (fotografie: M. Pecuch)

Město Plzeň, zastoupené Správou veřejného statku, připravuje rekonstrukci Květné ulice na Slovanech. Oprava začne letos v květnu, předcházet jí bude kácení dřevin, které potrvá do konce března a dotkne se pouze stromů ve špatném stavu nebo kolidujících s plánovanými úpravami. Hotovo by mělo být do konce listopadu.

„Květná ulice je dlouhodobě ve špatném technickém stavu, proto jsme se rozhodli pro komplexní rekonstrukci úseku od Liliové po Olšovou včetně navazujících křižovatek s ulicemi Liliová, Jetelová, Motýlí, Olšová a Kaštanová a ulice Na Skalce. Cílem je zvýšit bezpečnost a komfort pro řidiče i chodce, upravit parkování a celkově zkvalitnit veřejný prostor v této části města. Vodárna Plzeň tu současně provede opravu kanalizačního řadu, abychom do budoucna předešli dalším zásahům do nově opravené komunikace. Práce budou probíhat po etapách tak, aby byla v maximální možné míře zachována dopravní obslužnost lokality,“ uvedl náměstek primátora města Plzně Aleš Tolar.

V Květné ulici se tak opraví vozovka, chodníky a pásy zeleně a doplněna budou parkovací stání pro osobní automobily. Provedeno bude rovněž odvodnění ploch do nových odvodňovacích prvků, přeložka plynovodu a obnoveno veřejné osvětlení. Po dokončení stavebních prací zde bude vysazeno celkem 69 nových alejových stromů, konkrétně třešní, jasanů a jeřábů.

Zhotovitelem stavby je firma VIDA GROUP s.r.o. Celkové náklady činí 39.794.930,-Kč s DPH, z toho 3.700.794,-Kč zaplatí Vodárna Plzeň.

Text: Barbora Hájková

Ilustrační foto

Tomáš Garrigue Masaryk se narodil 7. března 1850 v Hodoníně. Byl československým státníkem, filozofem, sociologem a pedagogem. Ve funkci prezidenta byl od roku 1918 do roku 1935. Zemřel 14. září 1937 v Lánech.

Text: Monika Krausová

Zdroj ilustrace: Bell Hat Games

„Od testování prvního prototypu až po uvedení hry na mobilní platformy pomáhaly studentům naše organizace Správa informačních technologií města Plzně a Podnikatelské a inovační centrum BIC Plzeň. Zajistily studentům odborné konzultace a právní služby, otestovaly prototyp, umožnily růst začínající firmě díky podpoře v inkubaci,“ uvedl Daniel Kůs, radní města Plzně pro oblast Smart Cities a podporu podnikání.

Jarní kolo 2024 inkubačního programu, kterým startup Bell Hat Games prošel, financoval Plzeňský kraj. „Smyslem krajské podpory inkubačních programů je dát šanci dobrým nápadům vznikat a růst právě u nás. Chceme, aby mladí lidé nemuseli za realizací svých projektů odcházet jinam a aby z regionu vycházely produkty s mezinárodním přesahem. Příběh startupu Bell Hat Games ukazuje, že když se propojí vzdělávání, odborné vedení a finanční podpora, může ze studentského projektu vzniknout skutečný produkt,“ řekl Martin Rybár, náměstek hejtmana pro oblast IT a evropských záležitostí.

I nadále město pomáhá v rozvoji inovativního plzeňského startupu. „Po absolvování inkubace studenti dál využívají služeb BIC Plzeň, které významně přispívají k dalšímu rozvoji jejich startupu. Věnovali se jim také naši lidé v SIT Portu, hru jsme otestovali sami na sobě a informaci o ní předali vedení plzeňských škol a rodičům, jejichž děti navštěvují Centrum robotiky,“ řekl Luděk Šantora, ředitel SITMP a jednatel BIC Plzeň.

Hra Star Focus se odehrává v klidném světě nočního oceánu. Děti v ní prostřednictvím jednoduchých herních aktivit trénují soustředění, práci s dechem a vnímání. Hra nestaví na soutěžení ani tlaku na výkon, ale na krátkých, klidných herních seancích, které přirozeně rozvíjejí schopnost řízené pozornosti. Na vývoji spolupracovali i odborní konzultanti a psychologové, vznikla také její verze využitelná v terapeutickém prostředí.

Zdroj foto: Bell Hat Games

„Už během studií jsme hledali způsob, jak využít herní médium jinak než jen k zábavě. Chtěli jsme vytvořit nástroj, který bude skutečně použitelný v praxi. Díky podpoře PINE jsme mohli projekt posunout z univerzitního prototypu do profesionální podoby. Dotace nám pomohla dosáhnout na právnickou pomoc, vytvořit základy značky a přípravu marketingové kampaně pro produkt samotný. Odborné konzultace v rámci inkubace nám pomohly překonat překážky a dívat se na projekt z širší perspektivy,“ uvedl Jan Purkart, zakladatel studia Bell Hat Games.

Bell Hat Games tvoří pět mladých vývojářů, z nichž někteří studují na Západočeské univerzitě v Plzni nebo na pražské FAMU. Z původního univerzitního nápadu vyrostl projekt s ambicí oslovit děti, rodiče i terapeuty nejen v Česku, ale i v zahraničí. Hra je dostupná také v anglické verzi. Příběh startupu potvrzuje, že z regionálního inovačního ekosystému mohou vyrůstat projekty s mezinárodním potenciálem a skutečným společenským dopadem.

Více informací o PINE nabízí www.plzeninovativni.eu.

Editace textu: Monika Krausová

Obytná zóna Sylván a.s. má ve své gesci správu domů, bytů a nebytových prostor vlastněných městem Plzeň, je také správcem a nájemcem budovy Nového divadla, vykonává i realitní služby v oblasti pronájmů bytů ve vlastnictví Statutárního města Plzeň a další.

Text: Eva Barborková

Pietní akt (foto: M. Pecuch)

„Osobnost Bedřicha Smetany je pevně spjata s naším městem. Do Plzně přijel, aby zde dostudoval gymnázium, ale podnikl zde i své první skladatelské kroky. Tehdy ho měl v našem městě na starosti jeho bratranec Josef František Smetana, plzeňský premonstrát, pedagog, přírodopisec a také národní buditel. Plzeň na počest obou Smetanů pořádá multioborový festival Smetanovské dny. Má dlouhou tradici, letos se koná už po šestačtyřicáté a jeho pořadatelem je Plzeňská filharmonie,“ uvedla radní Eliška Bartáková.

Zahájení festivalu (fotografie: J. Růžička)

Smetanovské dny začaly už ve středu 26. února zcela vyprodaným večerem v Měšťanské besedě. Koncertovala Plzeňská filharmonie pod vedením dirigenta Jana Schultze. V podání slavné operní divy Mariny Viotti, držitelky ceny Grammy za vystoupení na zahajovacím ceremoniálu olympijských her v Paříži, zazněl výběr z nejlepších operních scén Gioacchina Rossiniho. Pěvkyně v České republice vystoupila poprvé.

Smetanovské dny potrvají do 9. dubna a nabídnou koncerty celé řady českých i světových hudebních osobností. Připraven je mimo jiné výjimečný koncert Weber 200 – zrození a cesta romantika k příležitosti výročí úmrtí Carla Marii von Webera (1786–1826). Představení se koná ve spolupráci s Divadlem Josefa Kajetána Tyla. K dalším programovým bodům festivalu patří například literárně-hudební večer Když hudba umlkne uvedený 10. března v Domě hudby. Zazní díla pražských literátů a skladatelů, jejichž tvorbu přetrhl nástup nacismu. Hudební převyprávění Andersenovy pohádky Císařův slavík Trnkovým dvorním skladatelem Václavem Trojanem je v podání Trojanova tria a vypravěčky Dominiky Prokopové na programu v neděli 22. března opět v Domě hudby. Večer komorní hudby a varhanního umění přinese posluchačům ve středu 25. března v katedrále sv. Bartoloměje pestrou paletu skladeb od baroka až po současnost. Na varhany zahraje Michaela Káčerková, na lesní roh Ondřej Vrabec.

Text: Hana Josefová

Patnáct profesí a lidí, kteří je vykonávají jako zaměstnanci města Plzně nebo jeho příspěvkových organizací, představovala do konce ledna výstava v Kopeckého sadech. Jmenovala se Pracujeme pro Plzeň. Ukazovala fotografie i příběhy těch, kteří často zůstávají v pozadí, přesto je jejich práce pro každodenní chod Plzně nepostradatelná. Jsou mezi nimi například údržbářka a řidička, koordinátor staveb, strážník, řidič popelářského vozu, mistrová krejčovské dílny či ošetřovatel hadů. Ty, kteří se nebáli na fotografiích Kristýny Edmons Hessové předstoupit před veřejnost, představujeme také v seriálu Radničních listů a na webu města Plzně. Iva Jedličková pracuje jako referentka oddělení kartotéky a pohřební služby pro Správu hřbitovů a krematoria. Říká o sobě, že už je hřbitovní inventář.

Iva Jedličková (fotografie: K. E. Hessová)

Pro Ivu Jedličkovou byla práce na hřbitově přirozenou volbou – navázala na rodinnou tradici, protože zde působil už její otec, a dnes tu pracuje i sestra. Poprvé tam přišla jako patnáctiletá brigádnice, i když tehdy měla jiné plány. Chtěla být učitelkou, a tak vystudovala pedagogickou fakultu. „Práce na hřbitově byl ale osud,“ podotkla s úsměvem.

Začínala jako referentka, spravovala hrobová místa, vybírala poplatky a zajišťovala administrativu. Postupně prošla různými pozicemi a získala přehled o chodu celého areálu. Součástí práce je i tzv. kolečko, při kterém si každý zaměstnanec vyzkouší práci na jiném oddělení, díky čemuž lépe chápe fungování celého hřbitova a dokáže zaskočit za kolegy, když je třeba.

Dnes se Iva Jedličková stará nejen o administrativu, ale také o kontakt s pozůstalými či o organizaci obřadů samotných. Právě ty považuje za klíčové, protože pomáhají pozůstalým rozloučit se po svém a najít klid. „Obřad není formalita, ale okamžik, kdy se člověk může zastavit a nadechnout, aby mohl jít dál,“ zdůraznila. Hřbitovy se postupně proměňují a přicházejí i nové formy pohřbívání, od přírodních pohřbů až po lesní hřbitovy, kde se popel ukládá ke kořenům stromů. Iva Jedličková tyto změny vítá, protože rozšiřují možnosti, jak se rozloučit důstojně a osobně.

Protože je práce s lidmi v těžkých životních situacích náročná, zaměstnanci pravidelně absolvují kurzy psychohygieny, které pomáhají udržet potřebný odstup i rovnováhu mezi empatií a profesionalitou. „Práce na hřbitově je normální práce s výjimečnými okamžiky. Je o organizaci, o lidech a o empatii,“ vyznala, proč má svou práci ráda.

Editace textu: Hana Josefová

Zrekonstruovaná zbrojnice (zdroj fotografií: ÚMO Plzeň 2-Slovany)

Jednotka dosud využívala náhradní objekt místo původní nevyhovující zbrojnice na Koterovské návsi, jejíž rekonstrukce byla vzhledem k umístění ve vesnické památkové zóně dlouhodobě neefektivní. Nový objekt, přestože je od centra Koterova vzdálenější, splňuje požadavky na dojezdovou vzdálenost pro zásahy.

Rekonstrukce zahrnovala kompletní obnovu sociálního zázemí a zásadní úpravy garáže včetně nové podlahové konstrukce pro vyšší zatížení požárními vozidly. Objekt byl rozšířen o přístavbu s kanceláří velitele a školící místností a doplněn o novou věž na sušení hadic. Plochá střecha nad zázemím i přístavbou je řešena jako zelená se schopností zadržovat dešťovou vodu, ostatní srážky jsou zasakovány v okolí budovy.

Celkové náklady rekonstrukce, kterou prováděla společnost STAVBY NIROS s.r.o., činily 13,3 mil. Kč. Na realizaci stavby získal Městský obvod Plzeň 2 – Slovany dotaci z MV – Generálního ředitelství HZS ČR ve výši 4,6 mil. Kč a z Plzeňského kraje ve výši 3 mil Kč. Zbytek městský obvod uhradil ze svého rozpočtu.

Městský obvod Plzeň 2 – Slovany bude v investicích do zázemí jednotek SDH pokračovat. Již na jaře letošního roku bude zahájena rekonstrukce a dostavba hasičské zbrojnice SDH Hradiště v ulici Na Rychtě, která bude plně hrazena z rozpočtu obvodu.

Editace textu: Barbora Hájková

Zdroj fotografií: Biskupství plzeňské

Plzeňský kraj ve spolupráci s Biskupstvím plzeňským představuje podobu krajinné studie lokality U sv. Jiří v Lobzích. Studie, zpracovaná Klárou Salzmann, vznikla za podpory Plzeňské teplárenské v rámci projektu Zdravá krajina. Její součástí jsou konkrétní návrhy úprav území s možností jejich realizace. Na krajinnou studii plánují v navazujících částech území dále navázat také první a čtvrtý plzeňský městský obvod.

Autorky vizualizací: K. Salzmann, K. Sádková, D. Tomsová

Lokalita kolem kostela sv. Jiří je historicky i přírodně významným místem. Podle legendy se zde zastavil sv. Vojtěch, archeologické nálezy pak dokládají přítomnost lidí před více než 6 000 lety. Území je rovněž součástí regionálního biocentra územního systému ekologické stability.

Projekt navazuje na Územní studii Park sv. Jiří z roku 2010, kterou zpracovala stejná autorka, a dále ji rozvíjí návrhem opatření zohledňujících historický kontext, přírodní hodnoty i současné kulturní potřeby území.

Mezi úpravy patří například zpřístupnění cest, vyznačení stezek, vybudování obřadního místa, odpočinková místa či další drobné zásahy, které z místa učiní atraktivní prostor pro návštěvníky. Záměr byl předem projednán a konzultován se všemi dotčenými subjekty, zejména s ÚMO Plzeň 4, Povodím Vltavy (v souvislosti s vodním tokem), Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, Odborem životního prostředí Magistrátu města Plzně a Národním památkovým ústavem

Iniciativu k vytvoření studie přineslo Biskupství plzeňské, vznik studie podpořila Plzeňská teplárenská a projekt Zdravá krajina garantuje, že navržená opatření budou připravena k realizaci v souladu s dlouhodobou koncepcí péče o krajinu.

Editace textu: Barbora Hájková

„Navazujeme na předcházející dva ročníky, které se setkaly až s nečekaným úspěchem. Na své si tady přijdou rybáři, kuchaři či milovníci outdoorových, loveckých, taktických i sběratelských nožů. Ruční i sériovou výrobu nožů doplní také samurajské meče, vycházkové hole s dýkou, kopí či sekery nebo ručně vyráběná pera. Mnozí návštěvníci ocení možnost zakoupení materiálů pro vlastní výrobu, jako je ocel, brousky nebo stabilizované dřevo, kůže a další doplňky,“ řekl organizátor Karel Otruba. Také letos dostanou příležitost začínající nožíři pochlubit se svými výrobky. Mohou se přihlašovat pořadatelům až do dne zahájení výstavy.

Zdroj foto: archiv ÚMO Plzeň 8-Černice

„Věřím, že i letos vzbudí výstava velký zájem veřejnosti. V rámci doprovodného programu bude mít náš obvod na Selské návsi stánek, kde si budou moci návštěvníci zakoupit předměty s logem Černic, jako jsou například tašky, sklenice, mince, kšiltovky, publikaci o Černicích a jiné,“ doplnil starosta Černic Vladislav Sloup.

Program výstavy tradičně doprovodí římští vojáci Castro Romana se svým táborem, kde může návštěvník okusit antickou kuchyni nebo si vyrazit svoji minci. Letošní novinkou bude krytý ozvučený prostor na návsi pro tematická vystoupení. Během dne tu například předvedou boj a obranu proti noži frekventanti školy Comitatus. O hudbu se postará středověká kapela Havran. Připraven je i dětský koutek. Na Selské návsi najdou návštěvníci stánky s tradičními řemesly i stánek místních dobrovolných hasičů. Moderovat akci bude Matěj Havránek.

Parkování je po dobu konání akce zdarma v areálu restaurace U Matasů a na parkovišti Purkmistra. Občerstvení bude zajištěno jak v restauraci, tak i v prodejních stáncích.

Vstupné na výstavu je 100 korun, pro děti do 15 let a seniory nad 70 let je vstup zdarma.

Editace textu: Monika Krausová

Fotografie: I. Štěrbová

Ti, kdo přijdou za divadlem na Novou scénu, si mohou vychutnat i výtvarné umění. Velkorysé výstavní prostory, které nabízí její třípatrové foyer, patří Kamenům Mirky Nové a Obrazům a sochám Petra Hartmana. Jejich společná výstava potrvá do poloviny dubna a je zdarma přístupná hodinu před představením.

„Vystavují dvě osobnosti, které dokazují, že umění nevzniká z povrchnosti, ale z vytrvalosti, pokory a skutečné životní zkušenosti,“ uvedla radní města Plzně pro oblast kultury a památkové péče Eliška Bartáková, která nad výstavou převzala záštitu. Dodala: „Miroslava Nová, držitelka Umělecké ceny města Plzně za celoživotní dílo, pracuje s kamenem a její díla jsou důkazem, že i kámen může mluvit jemně. Možná je to i připomínka pro nás ostatní – že to, co působí tvrdě, v sobě často skrývá citlivé jádro. A že trpělivost dokáže odhalit krásu i tam, kde bychom ji na první pohled nehledali.“ Představila také Petra Hartmana: „Je lékař a výtvarník. Musím říci, že spojení medicíny a umění mi připadá vlastně velmi logické. Lékař pracuje s tělem, umělec s duší – a oba se snaží porozumět člověku. Jen s tím rozdílem, že zatímco v ordinaci dostanete diagnózu, tady v galerii si ji musíte najít sami. A věřím, že tentokrát to bude diagnóza velmi příjemná.“

Třípatrové foyer Nové scény je už několik let výstavním prostorem především pro velkoformátová díla. V posledních měsících minulého roku bylo představeno dílo Alexandra Sádla, který po komunistickém puči v roce 1948 žil a tvořil v zahraničí, na začátku letošního roku tam dostali prostor regionální umělci na Plzeňském salonu. Díla Mirky Nové a Petra Hartmana v druhé polovině dubna vystřídají díla Václava Maliny.

Editace textu: Hana Josefová

Fotografie: M. Root a I. Štěrbová

„Na plzeňská divadelní prkna přichází úspěšný muzikál Sestra v akci. Věřím, že příběh plný humoru, napětí a hudby přivede do Plzně široké publikum nejen z regionu, ale i celé České republiky. Jsem přesvědčena, že pod režijním vedením Lumíra Olšovského a s výjimečným hereckým obsazením, včetně držitelky Umělecké ceny města Plzně Charlotte Režné v hlavní roli, se představení stane výjimečným zážitkem pro všechny generace diváků,“ uvedla radní města Plzně pro oblast kultury a památkové péče Eliška Bartáková.

Dílo sleduje příběh ženy, která v nečekaném prostředí nachází nejen útočiště, ale i nové poslání – její energie vdechne nový život klášternímu sboru a promění jej v překvapivé lákadlo širokého okolí. „Sestra v akci je sice energií nabitou komedií, zároveň ale nabízí silný a dojemný příběh o vzájemné podpoře a odvaze. Přeji si, aby naše inscenace divákům připomněla, jak mocná může být síla přátelství a lásky,“ řekl režisér Lumír Olšovský.

Muzikál Sestra v akci z roku 2006 vychází ze stejnojmenného filmu s Whoopi Goldbergovou, pyšní se však původními songy osminásobného držitele Oscara Alana Menkena (Kráska a zvíře, Aladin, Na vlásku a další) a jeho spolupracovníka, textaře Glenna Slatera. „Diváci sice neuslyší skladby z filmu, přesto se mají na co těšit,“ slíbil dirigent Pavel Režný a dodal: „Menkenova hudba nabízí rozmanitou škálu různých stylů – klasičtěji laděné muzikálové písně, strhující sborová čísla i songy v duchu diska, popu a soulu konce 70. let.“

V České republice byl muzikál poprvé uveden v roce 2017 na jevišti Hudebního divadla Karlín s Lucií Bílou v titulní roli, do Plzně však míří s novým českým překladem Pavla Bára a Lumíra Olšovského. Diváci se mohou těšit na velkolepá sborová čísla v choreografii Denisy Komarov Kubášové. Podle návrhů výtvarnice Andrey Pavlovičové bylo ušito zhruba 230 kostýmů, na závěrečnou scénu klášterního sboru padlo přes 200 metrů flitrované látky. Efektní scénu Ondřeje Brýny s mnoha světelnými prvky propojuje téměř tři čtvrtě kilometru elektrických kabelů.

Vedle Charlotte Režné a Evy Staškovičové, které alternují titulní roli, se v inscenaci představí také Stanislava Topinková Fořtová, Soňa Hanzlíčková, Ivana Andrlová, Andrea Holá či Viktorie Tandlerová. Policistu Eddieho alternují Pavel Klimenda a Josef Fečo, gangsterského bosse Curtise ztvární hostující držitel Ceny Thálie Marek Holý nebo plzeňský rodák a úspěšný muzikálový herec Přemysl Pálek. Režisér Lumír Olšovský vyzdvihuje také účast legendy plzeňské opery Lilky Ročákové, která se v roli sestry Marie Terezy představí vůbec poprvé i v muzikálu.

O představení muzikálu Sestra v akci je mimořádný divácký zájem. DJKT bude mít inscenaci na programu nejen do konce letošní sezóny, ale i po celou sezónu 2026/2027.

Editace textu: Hana Josefová

„Dlouhodobě čelíme desítkám stížností obyvatel na nepořádek v okolí kontejnerů. Ty jsou společně s nádobami na elektroodpad nejčastějším terčem poškozování a vykrádání. Zajišťování neustálého úklidu v okolí těchto nádob nás stojí značné úsilí a mnoho financí,“ upozornila vedoucí Odboru životního prostředí Magistrátu města Plzně Dagmar Svobodová Kaiferová.

Podle aktuálních dat se do charit či second handů dostane přibližně pět procent odevzdaného textilu, velká část materiálu pak končí v halách nebo se využívá jako alternativní palivo v cementárnách. „Plzeň odmítá podporovat proces, který není smysluplnou recyklací, proto jsme se rozhodli zasáhnout do současné situace na trhu se sběrným textilem. Nechceme hradit náklady na úklid za situace, kdy není zajištěno transparentní a ekologicky přínosné využití materiálu. Doufáme, že stát brzy podpoří nastartování funkčního zpracovatelského řetězce textilu a že se za vhodných podmínek bude možné k rozšíření počtu nádob vrátit,“ doplnila Dagmar Svobodová Kaiferová.

Občané budou moci textil odevzdat v areálech sběrných dvorů na území města, tedy v Jateční ulici, v ulici Na Bořích a Edvarda Beneše. Nádoby provozované městem zůstanou pak také v Radobyčicích, Červeném Hrádku, Křimicích, Radčicích, Malesicích, Lhotě, Valše a Liticích.

Město proto žádá občany o pochopení a trpělivost a zároveň upozorňuje, aby po odstranění nádob neodkládali textil na původní místa, čímž by docházelo k vytváření černých skládek. Tento krok je důležitý k zajištění čistějšího veřejného prostoru. K rozšíření sítě kontejnerů je Plzeň připravena se vrátit ve chvíli, kdy stát podpoří funkční zpracovatelský řetězec textilu.

Na území města kontejnery aktuálně provozují organizace TextilEco a Dimatex, v menším rozsahu pak Kloktex a Červený kříž.

Text: Monika Krausová

„Každý ročník Ceny Hanuše Zápala nám připomíná, jak výrazně se Plzeň mění. Nové stavby ovlivňují každodenní život nás všech, a proto je důležité ocenit tu, která městu skutečně prospívá,“ uvedl primátor města Plzně Roman Zarzycký.

Ilustrační foto: bytový dům Otýlie Beníškové, vítěz Ceny Hanuše Zápala 2018–2021, Ing. arch. Jiří Zábran

Do letošního ročníku lze přihlásit stavby dokončené v období let 2022 až 2025. Nominaci může podat kdokoli, kdo má souhlas autora i vlastníka stavby. Přihlášení probíhá prostřednictvím jednoduchého on-line formuláře dostupného na webových stránkách Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně, případně formou písemné přihlášky. Podání nominace je bezplatné. „Chceme, aby se do soutěže mohli zapojit nejen odborníci, ale i široká veřejnost. Každý, kdo v Plzni vnímá kvalitní architekturu, má možnost upozornit na stavby, které stojí za pozornost,“ řekla ředitelka Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně Irena Vostracká.

Přihlášené stavby posoudí nezávislá odborná porota složená z architektů působících mimo Plzeň, která zajišťuje nestranné hodnocení. Na základě jejího doporučení udělí primátor města cenu. Slavnostní vyhlášení výsledků se uskuteční 16. června 2026 v prostorách Západočeského muzea. „Každý ročník soutěže ukazuje, jak výrazně se Plzeň v posledních letech proměňuje. Je inspirativní sledovat, jak nové stavby obohacují město nejen esteticky, ale i funkčně,“ dodala Irena Vostracká.

Letošní porotu tvoří Ing. arch. Ludvík Grym, Ing. arch. Eva Kováříková, prof. Ing. arch. Ján Stempel, doc. Ing. arch. Jaroslav Wertig a Ing. arch. Adam Halíř. Porota bude hodnotit architektonickou kvalitu, urbanistické souvislosti i přínos staveb pro život města.

V minulém ročníku za období 2018–2021 získal Cenu Hanuše Zápala Ing. arch. Jiří Zábran za Bytový dům Otýlie Beníškové. „Minulý ročník ukázal, že v Plzni vznikají stavby, které mají ambici obstát i v celostátním měřítku. Věříme, že letošní nominace budou stejně silné,“ doplnila Irena Vostracká.

Cena nese jméno Hanuše Zápala, významného plzeňského architekta první poloviny 20. století, který se jako městský architekt zásadně podílel na formování moderní podoby Plzně. Jeho tvorba se vyznačuje funkcionalistickým přístupem, důrazem na kvalitní urbanistické řešení a progresivními technickými postupy. Soutěž tak připomíná osobnost, jejíž práce významně ovlivnila rozvoj plzeňského prostředí, a zároveň motivuje současné architekty i investory k tvorbě kvalitních staveb.

Editace textu: Eva Barborková

Autor vizualizací: projectstudio8

„Rozšíření kapacity mateřské školy na Vinicích je nezbytné. Lokalita se dlouhodobě rozvíjí a víme, že v nadcházejících letech zde vlivem výstavby přibyde počet obyvatel, což pochopitelně zvýší poptávku po místech ve zdejších předškolních zařízeních, a ta je již nyní vysoká. Nový pavilon tedy výrazně pomůže místním rodinám,“ uvedla starostka prvního plzeňského obvodu Ivana Bubeníčková s tím, že pavilon bude organizačně spadat pod 81. mateřskou školu.

Stavební povolení již nabylo právní moci a v současné době se pracuje na projektové dokumentaci pro provádění stavby, poté přijde na řadu výběr zhotovitele. „Pokud vše půjde podle plánu, samotná výstavba by mohla začít ještě do konce letošního roku. Předpokládáme, že náklady by mohly být kolem 50 milionů korun,“ upřesnil první místostarosta Jedničky Miroslav Šuma, do jehož gesce spadá oblast investic.

Co se týče samotné stavby, v projektu je kladen důraz na kvalitní architektonické řešení. „Hlavní myšlenkou návrhu je objekt racionální a zároveň hravý. Nový pavilon je koncipován jako kubus navazující na stávající školu, doplněný výraznou ‚stuhou‘ schodišťového systému, která propojuje podlaží a umožňuje přístup na pobytovou střechu,“ popisuje architekt Ondřej Janout z plzeňského projectstudia8.

Podle jeho kolegyně Věry Fišerové stavba minimalizuje zábor zeleně, třídy jsou orientovány do klidové jižní části s návazností na venkovní hřiště. „Zelená fasáda přispěje ke stínění i příjemnému vzhledu objektu,“ doplnila Fišerová.

Editace textu: Barbora Hájková

Zdroj fotografií: SITMP

„Často se setkáváme s nápady na různé aplikace, letos jsme se ale dočkali i představení deskové hry vzdělávající v otázkách politiky. Osobně mě velmi těší, že se mladí lidé o politiku zajímají a že se projekt probojoval až do finále před velkou porotu. Sice letošní Startupuj kluci nevyhráli, ale jejich deskovka Vladiště by mohla mít na trhu úspěch,“ řekl Daniel Kůs, radní města Plzně pro oblast Smart Cities a podporu podnikání.

Pátého ročníku Startupuj se zúčastnili žáci VOŠ a SPŠE, SPŠ dopravní, Střední školy informatiky a finančních služeb (INFIS), Gymnázia Františka Křižíka a Církevního gymnázia Plzeň. „Žáci prvních až třetích ročníků představili projekty zaměřené například na podporu psychického zdraví, efektivní učení nebo orientaci při výběru budoucí střední školy. Témata dlouhodobě odrážejí to, co mladé lidi zajímá – zdravý životní styl, sport a stravování, odpovědné chování vůči seniorům i životnímu prostředí nebo každodenní problémy, s nimiž se ve škole setkávají,“ popsala Kateřina Šperlová ze SIT Portu, úseku Správy informačních technologií města Plzně (SITMP), který program Startupuj organizuje.

„Startupuj 2026 vyhrál tým Pulzifi s nápadem, který vymyslel žák třetího ročníku VOŠ a SPŠE Plzeň. Ten přišel s řešením pro bezdrátové měření tepu s důrazem na jednoduché využití v běžném životě. Porota hodnotila především originalitu nápadu, jeho realizovatelnost a míru dotažení projektu. Důležitou roli hrála také schopnost týmu svůj projekt srozumitelně a přesvědčivě prezentovat,“ uvedl Tomáš Cholinský, ředitel SIT Portu. Dodal, že vítězové i všechny týmy ve finále získali finanční ceny od partnerů akce, společností BestTalk a Aprone.

„Letošní ročník byl výjimečný díky propojení s mezinárodním projektem SPARROW, ve kterém se s Plan4all podílíme na vývoji a testování nouzového komunikačního systému v případech blackoutu či digitálního breakdownu. Chtěli jsme využít potenciál mladých a znát jejich nápady na řešení takových situací. Studenti se proto zaměřili na zmapování krizových míst, nejohroženějších skupin obyvatel, praktické scénáře nebo připravenost firem a domácností. Letošní Startupuj tak bylo skvělým příkladem toho, jak mohou studentské projekty reagovat na reálné výzvy,“ zdůraznil Luděk Šantora, ředitel SITMP.

Na realizaci Startupuj se letos podílelo 23 mentorů z oblasti podnikání, práva, marketingu, technologií i vzdělávání. Žáci každé třídy absolvovali 16 výukových bloků v délce 90 minut, během nichž pracovali s nově upravenými pracovními listy, které kombinují prvky učebnice a pracovního sešitu. Vzdělávací program má své pevné místo v Plzeňském inovačním ekosystému PINE, jenž propojuje vzdělávání, inovativní podnikání a výzkum ve prospěch celého regionu. A přesně do regionu míří i Startupuj, již druhým rokem vyučuje SIT Port podnikatelské dovednosti na Gymnáziu a SOŠ v Plasích.

„Podpora podnikavosti a kreativity mladých lidí je pro Plzeňský kraj dlouhodobou prioritou. Pokud chceme, aby region obstál v konkurenci ostatních, musíme začínat už na středních školách a dávat žákům prostor zkoušet si vlastní nápady, učit je spolupracovat a nebát se vystoupit před odbornou porotou. Právě propojení vzdělávání s praxí a inovacemi, které program Startupuj nabízí, je cestou, jak systematicky rozvíjet talenty v našem kraji,“ řekl náměstek hejtmana Plzeňského kraje pro oblast školství a sportu Vladimír Kroc.

O výuku podnikatelských dovedností je mezi vedením škol velký zájem. Kromě půlročního programu zařazeného do výuky v jednom pololetí realizuje SIT Port i zkrácenou jednodenní verzi Startup Sprint. Tu si letos v městském technologickém parku TechTower vyzkoušelo na 300 středoškoláků.

Více informací o Startupuj nabízí web SIT Portu. Video z letošního ročníku je k vidění na YouTube profilu PINE.

Editace textu: Hana Josefová

Zrekonstruovaný objekt bývalé školy (fotografie: M. Pecuch)

Historická budova bývalé školy v Masarykově ulici v Plzni na Doubravce je kompletně zrekonstruovaná. Objekt z roku 1902 se proměnil v nové moderní sídlo úřadu čtvrtého plzeňského obvodu. Na financování projektu za 153 milionů korun bez DPH se částkou 26 milionů podílel samotný obvod. Stavební práce, které realizovala společnost GEOSAN GROUP a.s., začaly v březnu 2024.

„Tento projekt je důkazem, že Plzeň umí efektivně investovat do svého majetku a vracet život významným budovám. Mám radost, že se nám podařilo zrekonstruovat objekt bývalé školy, který na svou záchranu čekal desítky let. Zároveň jsme vytvořili funkční a moderní zázemí pro výkon veřejné správy,“ uvedl primátor města Plzně Roman Zarzycký.

Z technického hlediska šlo o stavebně mimořádně náročnou rekonstrukci. „Aby bylo možné historickou část bezpečně propojit s novou přístavbou, museli stavaři využít speciální metodu prohloubení základů. Budova by totiž jinak byla staticky nestabilní. Z důvodu napadení krovu dřevokaznou houbou se navíc musely vyměnit všechny dřevěné konstrukce krovu i střecha,“ popsal technický náměstek primátora Pavel Bosák, pod nějž spadá odbor investic, který měl stavbu na starosti.

Náměstek doplnil, že v objektu jsou nové veškeré instalace, podlahy, příčky i omítky. „Na místě původních šaten vznikla moderní přístavba, která s budovou vytváří vnitřní otevřené atrium. Podařilo se zachovat původní štukové prvky a na fasádu vrátit repliky čtyř soch múz – vědy, orby, průmyslu a umění. K restaurované bustě Jana Amose Komenského přibyly busty Františka Palackého a Josefa Jungmanna. Pamětní desky věnované letcům RAF a obětem náletu za druhé světové války se přesunou na čestné místo do vstupní haly,“ doplnil Pavel Bosák. Součástí projektu je také nové parkoviště, úprava veřejného prostranství a výsadba zeleně.

Nové sídlo nahradí dosavadní nevyhovující či odloučená pracoviště úřadu. V historické části najde zázemí vedení obvodu, kanceláře, zasedací a oddávací místnost či sál zastupitelů. Nová přístavba nabízí další kanceláře a zázemí pro zaměstnance i veřejnost. Orientaci v budově usnadní barevné rozlišení jednotlivých podlaží. Aktuálně se interiéry dovybavují nábytkem.

„Mám upřímnou radost, že historická budova opět ožije. Pro mnoho obyvatel je to místo spojené se vzpomínkami na školní léta a má pro ně osobní význam. Dnes je citlivě a kvalitně opravená a bude dál sloužit místním lidem – tentokrát jako moderní a otevřený úřad,“ řekl starosta čtvrtého městského obvodu Tomáš Soukup.

Původní novorenesanční budova byla dokončena v roce 1902. V době svého vzniku měla 11 učeben a kapacitu přibližně 500 žáků. Objekt byl rozdělen na dívčí a chlapeckou část se samostatnými vstupy. V 90. letech 20. století proběhla rekonstrukce a přístavba šaten. Budova následně sloužila do roku 2014 jako sídlo konzervatoře, poté ji využívala 64. mateřská škola jako tělocvičnu.

Text: Monika Krausová

Petr Kupka a Václav Walach (zdroj fotografií: FF ZČU)

V Norsku, Česku, Turecku, Nigérii, Indii a Kolumbii budou výzkumníci sledovat životní příběhy lidí odsouzených k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. V každé zemi povedou opakované rozhovory s padesáti vězněnými osobami a také dotazníkové šetření s více než 1 000 vězni a vězenkyněmi. „Zajímá nás, jak se životní příběhy odsouzených mužů a žen liší napříč různými kontexty a co mají společného,“ vysvětlil kriminolog Václav Walach z FF ZČU a dodal: „Zaměříme se na to, jak odsouzení vyprávějí o událostech a rozhodnutích, kvůli kterým se dostali do vězení, a do jaké míry lze tyto zkušenosti vztáhnout na širší vězeňskou populaci.“

Výsledky výzkumu mohou mít přímý dopad na to, jak státy přistupují k prevenci kriminality a k práci s odsouzenými. „Plánujeme publikovat doporučení pro tvůrce trestní politiky a aktéry, kteří ji implementují v praxi. Týká se to hlavně zaměstnanců Vězeňské služby a Probační a mediační služby, kterým naše zjištění pomohou lépe nastavit programy zacházení a práci s odsouzenými,“ dodala kriminoložka Martina Novopacká.

Hlavní ambicí výzkumu je pochopit, jak se kriminální dráha člověka proměňuje v závislosti na společnosti, ve které žije. Projekt je jedinečný tím, že vůbec poprvé vytvoří opravdu globální poznatky o faktorech, které vedou ke zločinu. „Rodina vypadá nějak v Kolumbii, jinak v Indii. Podoba českého státu ovlivňuje rodinu určitými způsoby, podoba tureckého státu zase jinými. Instituce vězení samozřejmě existuje jak v Norsku, tak v Česku, ale její konkrétní charakter je to, co má dopad na to, jací lidé z vězení vyjdou,“ doplnil Václav Walach. „Nejde nám o hledání výmluv, chceme se podílet na vytváření trestní politiky, která skutečně funguje,“ uzavřel.

Projekt s názvem CRIMLIFE vedou odborníci z norské Univerzity v Oslu, kteří se svými zahraničními kolegy uspěli v silné mezinárodní konkurenci grantové soutěže Evropské výzkumné rady (ERC). Ta podporuje výzkum s významným společenským přesahem. Výsledkem výzkumu bude i digitální platforma s dokumenty, které budou k dispozici odborníkům z celého světa.

Editace textu: Barbora Hájková

Fotografie: H. Josefová

Radní Eliška Bartáková zdůraznila, že Jakub Zindulka se významně už několik desetiletí zapisuje do plzeňského kulturního dění, a to nejen jako umělec, ale také jako organizátor – šéfuje Divadlu Dialog, což je scéna, v níž se propojuje profesionální i amatérské divadlo.

„České amatérské divadlo dosáhlo nedávno významného uznání – je zapsáno na prestižním Reprezentativním seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO. Dlouhou historii i silné zastoupení má i v našem městě. Řada amatérských souborů je sdružena právě v Divadle Dialog,“ uvedla Eliška Bartáková.

Jakub Zindulka připomněl, že v současné době Divadlo Dialog sdružuje 13 souborů: „Je to živý organismus, někdy soubory zanikají, další vznikají, také se prolínají. Zakládáme si především na tom, že na naší scéně se potkávají amatéři s profesionály, mohou od sebe navzájem něco odkoukat.“ Součástí Divadla Dialog je i soubor Propadlo, jeden z nejstarších v Plzni, funguje od roku 1910.

Jakub Zindulka připomněl, že historie Divadla Dialog se začala psát v roce 2008, avšak navazuje na Plzeňskou neprofesionální scénu, která vznikla koncem 90. let minulého století sloučením šesti původně samostatných souborů: „Za minulého režimu ochotnické spolky nejčastěji fungovaly pod různými výrobními podniky. Po změně režimu byly bezprizorní, a tak vznikl nápad dát jim možnost mít společný prostor pro zkoušení a hraní a fungovat pod jednou organizací. Je to výhodnější i z hlediska grantů. Všechny tyto záměry se pak završily vznikem Divadla Dialog ve Smetanových sadech. Vybudováno bylo na místě bývalé truhlárny.“

Divadlo Dialog funguje i díky tomu, že jeho činnost je financována pomocí čtyřletých kulturních grantům města Plzně. „Souborům se postaráme o veškeré úřednické, organizační i účetní záležitosti včetně vyřizování autorských práv a zajištění zkušebny. Na nich je vybrat hru, nastudovat ji, postavit kulisy, odehrát představení a sklidit kulisy,“ poznamenal Jakub Zindulka. V Divadle Dialog je 76 míst v hledišti, měsíčně se v něm odehraje i více než dvě desítky představení a většinou jsou vyprodaná.

Během setkání s radní Eliškou Bartákovou Jakub Zindulka prozradil také mnohé z rodinné historie – jeho tatínkem byl herec Stanislav Zindulka.

Jakub Zindulka se narodil 17. února 1966 v Hradci Králové, vyrostl v Brně, kde vystudoval gymnázium. Po jeho absolvování nastoupil na Divadelní fakultu Akademie múzických umění v Praze. V roce 1988 se stal členem Divadla J. K. Tyla v Plzni, kde měl angažmá do roku 2016. Od roku 2008 je ředitelem Divadla Dialog. Je také uměleckým šéfem spolku SPODINA (SPOlečnost DIvadelních NAdšenců), kde působí také jako herec a režisér. Je autorem řady divadelních her, například Manželský čtyřúhelník, Tchýně na zabití, Duchem proti své vůli, Sexem ke štěstí, Play Macbeth…. Jako autor, dramaturg, režisér a herec spolupracuje s agenturou Fanny.

Text: Hana Josefová

Ilustrační fotografie: M. Pecuch

Náměstkyně primátora pro oblast školství a cestovního ruchu Lucie Kantorová uvedla, že město akci financuje už několik let a jedná se o preventivní vzdělávání s cílem naučit žáky čelit nástrahám sociálních sítí a internetu, rozpoznat dezinformace a zjistit, jak se chránit v kyberprostoru. „Díky projektu děti rovněž zjistí, jak vypadá práce moderátora, kameramana nebo zvukaře v praxi, navštíví totiž studia České televize, televize ZAK nebo CNN Prima News,“ popsala Lucie Kantorová.

Workshop je určený pro žáky sedmých tříd základních škol zřizovaných městem Plzní a zúčastní se ho 1. ZŠ, 2. ZŠ, 10. ZŠ, Masarykova základní škola, 13. ZŠ, Bolevecká základní škola, 20. ZŠ, 21. ZŠ, 22. ZŠ, 25. ZŠ, 26. ZŠ, 31. ZŠ a 33. ZŠ.

Text: Barbora Hájková

Zdroj fotografií: Filmový klub Plzeň

Do Filmového klubu Plzeň může přijít každý, i když není členem. Členství pak vyjde na 100 korun ročně, jeho výhodou je o 30 korun levnější vstupenka na každou projekci, a to nejen plzeňského klubu, ale i kteréhokoliv dalšího sdruženého pod Asociací českých filmových klubů.

V prvním březnovém týdnu Filmový klub Plzeň připomene čtyři roky od začátku ruského vpádu na Ukrajinu hned dvojicí tematických snímků. Jako první promítne 3. března od 17 hodin dánsko-český dokument Pan Nikdo proti Putinovi, nominovaný na Oscara. V půl osmé bude následovat Čaroděj z Kremlu, mapující vzestup Vladimira Putina k moci. Mezi oběma filmy proběhne tematická beseda s hostem.

Zlatou palmou z Cannes ověnčenou Drobnou nehodu lze vidět 10. března od 17 hodin i od 19:30. Íránský režisér Džafar Panahí předkládá příběh bývalého politického vězně, který se rozhodne pomstít svému trýzniteli. Na osm Oscarů nominovaného Hamneta, který líčí dramatické životní okolnosti, lze zhlédnout 17. března od 17 a 19:30 hodin.

Editace textu: Barbora Hájková

Slavnostní otevření Faltusovy lávky (fotografie: M. Pecuch)

Město Plzeň pěším a cyklistům oficiálně zpřístupnilo Faltusovu lávku. Technická památka z roku 1931, která dříve sloužila v areálu Škodových závodů, nyní překlenuje silnici I/20 a propojuje oblíbené rekreační trasy mezi Plzní a Chotíkovem. Most nově také doplňují informační tabule. Práce na přesunu konstrukce začaly v březnu 2025, lávka byla na místo uložena v září téhož roku. Celkové náklady činí téměř 65 milionů korun včetně DPH a z toho 16 milionů pokryje evropská dotace. Slavnostního otevření se v pátek 20. února 2026 účastnili zástupci města Plzně i rodina projektanta Františka Faltuse.

„Mám radost, že se podařilo zachránit tento technický unikát, který je neodmyslitelně spjat s průmyslovou historií našeho města a zároveň zvýšit bezpečnost a komfort Plzeňanů při jejich volnočasových aktivitách. Lávka tak nyní slouží pěším a cyklistům, kteří míří třeba na Krkavec, do Radčic či Malesic,“ uvedl primátor města Plzně Roman Zarzycký.

Náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar doplnil, že se zároveň vyřešilo kritické místo na výjezdu z Plzně. „Tam výletníci museli překonávat frekventovanou hlavní silnici. Nyní je tam díky Faltusově lávce bezpečný koridor,“ poznamenal Aleš Tolar.

Most původně sloužil Škodovákům k překonání železniční trati, která vede areálem plzeňské Škodovky. „Ve své době šlo o největší most svého druhu na světě. Na svém původním místě sloužil do roku 2019, pak jej odkoupilo město za cenu šrotu, tedy přibližně za 3,5 milionu korun. Tím se zabránilo jeho demolici,“ řekl Aleš Tolar.

Lávka o délce téměř 50 metrů a hmotnosti 184 tun byla na nové opěry usazena v září loňského roku. „Od té doby probíhala betonáž spřažené mostovky, instalovalo se osvětlení a upravovaly navazující cesty. Most se dočkal antracitového nátěru a doplnili jsme na něj infotabule, které veřejnost seznamují s historií této památky a významem Františka Faltuse pro obor mostního stavitelství,“ doplnil mostní specialista Václav Šašek ze Správy veřejného statku města Plzně.

Lávka je rovněž součástí stezky Industry Open, kterou v Plzni a celém regionu koordinuje městská organizace Plzeň – TURISMUS. Stezka mapuje technické památky, industriální zajímavosti i moderní provozy, které se otevírají veřejnosti.

Most nese jméno profesora Františka Faltuse (1901–1989), který po studiu techniky ve Vídni a práci v tamní mostárně Waagner-Biro nastoupil v březnu 1926 v Plzni do Škodových závodů. Stal se průkopníkem nové technologie svařování mostních konstrukcí. Most vyrobily Škodovy závody v roce 1931. Podle Jany Bukovské z Národního památkového ústavu v Plzni šlo o první použití ocelové konstrukce plně svařované elektrickým obloukem u silničního mostu na území tehdejšího Československa.

(další snímky Faltusovy lávky najdete v sekci Fotogalerie)

„Na dědečka jsem velmi hrdý a stále na něj s láskou vzpomínám. Byl to hodný a spravedlivý člověk. Za pár let oslaví tato konstrukce sto let. Je proto hezké, že bude díky přesunu sloužit dál. Pro naši rodinu je to připomínka jeho odkazu i práce,“ řekl při slavnostním otevření lávky vnuk Františka Faltuse Jiří Zlesák.

Projektantem byla společnost SUDOP Praha a.s. Zhotovitelem společnost Metrostav TBR a.s., pro kterou měl projekt i osobní rozměr. Právě Metrostav totiž původní ocelovou konstrukci v minulosti demontoval z jejího původního umístění v areálu plzeňské Škodovky, a mohl se tak nyní podílet i na její kompletní rekonstrukci a novém využití. Pro realizační tým tak šlo o výjimečnou příležitost navázat na práci, kterou zde před lety zahájil.

Faltusův most - vyjmutí z původního místa ve Škodovce

„Byl jsem součástí projektového týmu, který zajišťoval vyjmutí konstrukce z původního místa. O to silnější pro nás bylo, že jsme ji nyní mohli po rekonstrukci vrátit zpět do provozu. Pro celý tým to byla nejen technická výzva, ale i srdeční záležitost,“ uvedl stavbyvedoucí Jan Kubr ze společnosti Metrostav TBR a.s.

Faltusův most - usazení přes silnici I/20

Projekt Lávka v Chotíkově – Faltusův most měla za město Plzeň na starost Správa veřejného statku. Podpořen je z fondů EU z programu Integrovaný regionální operační program 2021-2027 (IROP). „Program IROP dlouhodobě pomáhá městům realizovat projekty, které mají přímý dopad na kvalitu života obyvatel. Nová Faltusova lávka v Plzni je přesně takovou investicí – propojuje oblíbené trasy, zajišťuje bezpečnost výletníků a vrací život významné technické památce,“ řekla Magda Sýkorová, ředitelka Centra pro regionální rozvoj pro Plzeňský kraj.

Text: Monika Krausová

Narodil se v Japonsku a chtěl být dinosaurem, avšak už více než pět let je šéfdirigentem Plzeňské filharmonie. Chuhei Iwasaki loni na podzim převzal za své umělecké působení v západočeské metropoli Pečeť města Plzně. Právě připravuje dramaturgii orchestru na další sezónu a zve na 46. ročník festivalu Smetanovské dny, který se v Plzni koná od 26. února do 9. dubna a Plzeňská filharmonie je jeho organizátorem. Přinášíme rozhovor z únorových Radničních listů.

Chuhei Iwasaki (zdroj foto: archiv Plzeňské filharmonie)

Na webu Plzeňské filharmonie je uvedeno, že jste český dirigent pocházející z Japonska…

Narodil jsem se v Japonsku, ale veškeré dirigentské vychování a vzdělání mám z České republiky. Beru to tak, že když muzikant získá hudební edukaci v nějaké zemi, tak ať je jeho národnost jakákoli, hudebně patří do země, kde získal vzdělání. Mně se dostalo hudebního vzdělání také v Japonsku, dirigentského ale jen v Česku.

Začínal jste v Japonsku jako dítě hrou na housle, v roce 2006 jste přišel studovat do České republiky…

Bylo mi osmnáct let a přijel jsem do Prahy studovat hru na housle a skladbu, kterou jsem měl v Japonsku jako druhý obor. Nejprve jsem studoval na Pražské konzervatoři, poté na Akademii múzických umění.

Znal jste už z Japonska českou hudbu?

Už jako dítě jsem v Japonsku sbíral cédéčka a měl jsem velmi rád české orchestry, a to nejen Českou filharmonii, ale také Orchestr hl. města Prahy FOK, který má úžasné nahrávky s dirigentem Václavem Smetáčkem. Jsou to vlastně už staré nahrávky, ale pořád skvělé. Hodně se v Japonsku mezi studenty hudby třeba debatovalo o tom, zda se nám více líbí nahrávky České filharmonie s dirigentem Karlem Ančerlem nebo s Václavem Neumannem…

Proč u vás nakonec zvítězilo dirigentství?

Když jsem v Praze studoval tři obory najednou – tedy housle, skladbu a dirigentství – tak jsem si řekl, že si musím jeden obor vybrat a dělat ho naplno. Pokud bych si nechal všechny tři, tak bych je mohl dělat třeba jen na šedesát procent. Uměl bych sice hodně věcí, ale vlastně nic pořádně. Dlouho jsem přemýšlel, kterou cestou mám jít, a tehdy jsem pocítil, že já jako houslista jsem horší než dirigent. Byl to tehdy subjektivní dojem, a jestli jsem se mýlil nebo nemýlil, mohou ukázat jen výsledky mé práce.

Rozhovor spolu vedeme česky. Když jste přebíral Pečeť města Plzně, říkal jste, že je pro vás důležité mluvit řečí země, v níž žijete a pracujete, že česky mluvíte i se zahraničními členy Plzeňské filharmonie…

Snažíme se mluvit česky a má to mnoho důvodů. Tím nejdůležitějším pro nás muzikanty je, že jazyk a hudba mají velkou spojitost. Každá hudba jakékoli kultury pochází z písní a tance. Jazyk má vliv na to, kam v muzice dávat důraz. Chci být součástí české kultury, jazyk je její základ, bez jazyka kultura nevzniká.

Kdy začala vaše spolupráce s Plzeňskou filharmonií?

V roce 2018. Tehdy byl jejím šéfdirigentem Tomáš Brauner a dostal velkou šanci – zaskakovat na Pražském jaru za amerického dirigenta Leonarda Slatkina, a já zaskočil v Plzni za Tomáše Braunera. Od té doby jsem začal do Plzně jezdit pravidelně.

Jaký je plzeňský orchestr?

Je pro mě těžké ho hodnotit. Je to moje dítě a pro každého rodiče je jeho dítě nejlepší, nejúžasnější, nejtalentovanější, nejkrásnější... Mojí prací je, aby plzeňský orchestr byl naprosto špičkový, a to z celosvětového hlediska.

A jaké je jeho publikum?

Doufám, že nás má rádo, jsme tady pro obyvatele Plzně a Plzeňského kraje. Myslím, že máme základnu věrných posluchačů a daří se nám lákat i posluchače mladé. Když jsme dělali odpolední silvestrovský koncert, přišla velká řada rodin s dětmi. To je přesně to, co chceme, aby se generace v hledišti míchaly.

Přispívá k popularitě Plzeňské filharmonie třeba i to, že v rámci různých akcí a festivalů vystupuje s lehčím repertoárem pod širým nebem? Třeba v rámci Festivalu na ulici jste vždy měli zaplněné náměstí Republiky.

Doufejme. Já věřím tomu, že když si krásně zahrajeme, tak se to určitě někomu líbit bude. Jako šéfdirigent připravuji dramaturgii jednotlivých sezón. Mám vnitřní pravidlo, že co si nezamiluji, to dělat nebudu. Vím, že rozhodnout o tom, co je krásné, je subjektivní, a nejsem jediný, kdo o dramaturgii rozhoduje – máme dramaturgickou radu, ale snažím se přepečlivě vybírat a nabídnout to nejlepší a poskládat to tak, aby zazněly věci známé, třeba jako je Dvořákova Novosvětská, a propašovat tam i třeba hudbu soudobých autorů.

Co se Plzeňské filharmonii v poslední době hodně podařilo?

Mně se teď moc líbí, jakou máme intonaci dřev (pozn. red.: dřevěné dechové nástroje) v rámci celého orchestru a hodně teď pracujeme na barvách žesťů. A z hlediska koncertů, zájezdů, nahrávek… Když hrajeme jakýkoli koncert, tak reprezentujeme Plzeň, a to je velká věc, chceme pro Plzeň dobré jméno. Měli jsme a máme teď spoustu zájezdů do Německa a věřím, že se tam líbíme a budeme líbit. Loni v září jsme koncertovali na celosvětové výstavě EXPO v Japonsku. A také jsme nahráli Prokofjevův Koncert pro violoncello a orchestr i jeho některé suity. Teď čekáme na výsledek, demonahrávka mi přišla velmi fajn, jak dopadne finální verze ještě nevím, ale těším se na ni. Asi je občas důležité ohlédnout se do minulosti, ale já to moc nedělám, vždycky budu přemýšlet nad tím, co je třeba udělat dál. Upřímně mohu ale říci, že jsem hrdý na každý koncert. Nikdy se nestalo, že bychom se za některý měli stydět.

Blíží se 46. ročník festivalu Smetanovské dny...

Jeho dramaturgii připravila ředitelka Plzeňské filharmonie i ředitelka tohoto festivalu Lenka Kavalová. Já mám na starosti jen naše orchestrální koncerty a ty budou tři. Myslím, že budou hezké. Zahajovací koncert 26. února bude s naším hlavním hostujícím dirigentem Janem Šulcem a světovou mezzosopranistkou Marinou Viotti. Zazní výběr z Rossiniho hudby. Podobný koncert jsme ještě nedělali. Rossini potřebuje lehkost a virtuositu. Jsem zvědavý, jak se bude publiku líbit. Závěrečný koncert diriguji já a bude to Carmina Burana. Třetím koncertem Plzeňské filharmonie v rámci Smetanovských dnů jsou 19. března melodie z japonských anime.

Jak celkově vnímáte festival Smetanovské dny?

Plzeňská filharmonie jako pořádající organizace na ně dává velký důraz, a to je vidět na atmosféře v kancelářích. Já osobně jsem moc rád, že jsou do něj zařazeny Muzikantské naděje. Se studenty ZUŠek a konzervatoře vytvoříme orchestr. Pro mě je to srdcovka. Mohu dětem ukázat a předat, co mám rád. Třeba se nakonec rozhodnou, že v orchestru nechtějí hrát, a to je taky v pořádku. Pro dítě je těžké vybrat, jakou cestou se vydá. Každý má nějaký sen, nejdřív třeba nereálný – já jsem chtěl být dinosaurem, pak mi došlo, že to nejde, tak jsem chtěl být pilot, ale taky to nešlo, protože mi nejde matematika. Hudba však s sebou přináší něco, co je důležité pro každého člověka – učí ho soustředit se a disciplína je nutná pro cokoli, ať je to studium, nebo vaření.

Text: Hana Josefová

Princip je jednoduchý: Stačí se registrovat jako jednotlivkyně, jednotlivec nebo tým o 2-5 lidech a uhradit účastnický poplatek. V průběhu měsíce května se pak přepravovat co nejvíce udržitelně a své cesty si zaznamenávat do systému. Ve výzvě nejde o počet překonaných kilometrů, ale o pravidelnost. Týmy, které ve výzvě dosáhnou 66,6 % a vyšší pravidelnosti (⅔ jejich květnových cest z práce a do práce se odehrají bezmotorově), budou po skončení výzvy zařazeny do slosování o ceny od partnerů.

Vizuál akce (zdroj: dopracenakole.cz)

Květnovou výzvu během 15 let jejího fungování přijalo více než 110 000 individuálních účastníků a účastnic, řada z nich se zapojila opakovaně. V roce 2025 se výzvy v celém Česku účastnilo 23 000 lidí. V Plzni to bylo 1362 lidí, což znamená třetí nejvyšší účast – první a druhou příčku obsadily Praha a Brno.

Editace textu: Barbora Hájková

„Dotace je určená žadatelům, kteří zorganizují pobyt pro zahraniční umělce na území Plzně. Program se zaměřuje na široké spektrum disciplín – od literatury a výtvarného umění přes hudbu, divadlo a tanec či design. Jeho cílem je propojit plzeňskou kulturní scénu s umělci z celého světa a oživit tak veřejný prostor,“ popsala radní města Plzně pro oblast kultury a památkové péče Eliška Bartáková.

Minimální částka, kterou mohou tvůrci na rezidenční pobyt získat je 30 tisíc korun, maximální 60 tisíc. Žádosti je možné podávat elektronicky přes aplikaci eDotace od 23. března do 22. dubna 2026.

Text: Monika Krausová

Ilustrační fotografie: M. Pecuch

Částku ve výši 539 tisíc korun rozdělí město Plzeň prostřednictvím svého Odboru školství, mládeže a tělovýchovy mezi 17 základních škol, které ji využijí na projekt Etiketa v letošním školním roce. Poskytnutí peněz schválila Rada města Plzně.

„Jde o projektové dny pro žáky třetích ročníků, ve kterých se v rámci společenské výchovy seznámí se základy etikety, přičemž v každé třídě se v jejich rámci odučí čtyři hodiny. Školy si mohou akci realizovat s vlastními pedagogy nebo si výuku objednat,“ popsala náměstkyně primátora města Plzně pro oblast školství a cestovního ruchu Lucie Kantorová s tím, že témata kurzu musí být minimálně z oblasti správného zdravení, chování, oblékání a stravování. Město Plzeň projekt realizuje již čtvrtý školní rok.

Text: Barbora Hájková

„Z rozpočtu Odboru dostupného bydlení a sociálního začleňování bude pro dotační program Aktivity v oblasti sociálního začleňování 2027 vyčleněno minimálně osm milionů korun,“ uvedla radní města Plzně pro oblast bytovou včetně sociálního a dostupného bydlení Světlana Budková. Zdůraznila, že žádosti o dotace bude možné podávat od 7. do 17. dubna letošního roku.

„Program je široce zaměřen. O finanční podporu mohou žádat organizace, které v příštím roce budou pracovat s lidmi, jimž hrozí sociální vyloučení a pomáhat jim začlenit se do společnosti,“ upřesnila radní Světlana Budková a vysvětlila, že podpořeny mohou být například organizace, které se zaměřují na pomoc těm, jimž hrozí ztráta bydlení, těm, kdo se snaží získat či udržet zaměstnání, či organizují volnočasové aktivity pro děti a mládež ze sociálně znevýhodněného prostředí nebo se zaměřují na integraci uprchlíků před válkou na Ukrajině. „Žádat mohou i organizace, které se zabývají pomocí lidem bez domova, například pro ně zajišťují stravování, noclehy v zimním období nebo zdravotní péči,“ informovala radní. Obdobný dotační titul je v Plzni vyhlašován od roku 2022. Pro letošní rok v něm bylo rozděleno téměř 7,1 milionu korun. Veškeré informace a žádosti budou zveřejněny na portálu eDotace a jeho prostřednictvím bude možné žádost ve stanoveném termínu podat.

Text: Hana Josefová

Ilustrační fotografie: M. Pecuch

Více než čtyři stovky stromů dostanou od města Plzně občané, kteří o ně zažádali v programu Výsadba stromů na území města Plzně 2025. Jejich poskytnutí schválila Rada města Plzně. Cílem projektu je zlepšení klimatu ve městě a vylepšení estetické složky zastavěného území.

Město Plzeň podporovalo výsadbu už i v minulých letech, nyní se zaměřilo na ovocné stromy. Ty podle náměstka primátora pro oblast dopravy a životního prostředí Aleše Tolara ze zahrad mizí a bývají nahrazovány nepůvodními okrasnými dřevinami, často jehličnany. „Podpora jejich výsadby je součástí systematického přístupu k adaptaci na změnu klimatu a ke zvyšování kvality městského prostředí. Ovocné stromy nejsou jen připomínkou tradičních zahrad, kromě produkční funkce přinášejí i užitek, stín a přirozenou biodiverzitu,“ sdělil Aleš Tolar.

V nabídce byly dvě desítky odrůd, tedy několik odrůd jabloní, hrušní, švestek, broskvoní, třešní, višní, jeřábů i jedna odrůda ořešáku. Úspěšným žadatelům budou předány v březnu v areálu Lesní školky Čtyrák v Bolevci.

Text: Barbora Hájková

„Chceme pokračovat v loveckém tlaku v místech, kde se divočáci vyskytují ve vyšších počtech, tedy zejména v Liticích, na Valše, v Radobyčicích, ale i v Červeném Hrádku a Božkově,“ sdělil náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar s tím, že severní část města, Lochotín a Roudná je oproti předchozímu roku zvěří minimálně navštěvována. „Situaci tam výrazně zlepšilo odstranění vegetačních krytů, které bylo nařízené vlastníkům orné půdy,“ doplnil.

Podmínkou poskytnutí dotace je, že v příslušné honitbě v období od 1. listopadu 2025 do 31. října 2026 odloví více než 50 procent prasat ulovených v roce 2024. Po dosažení tohoto limitu se dotace poskytuje za každý kus divočáka odloveného nad rámec tohoto čísla. Podat žádost o dotaci pro rok 2026 lze elektronicky prostřednictvím dotačního portálu města Plzně https://dotace.plzen.eu.

Text: Barbora Hájková

Už čtvrt století existuje nezisková organizace Zdravotní klaun, která se za tu dobu stala nedílnou součástí nemocnic a přináší smích, radost a naději zejména dětským pacientům. V Plzni má svou zástupkyni – Sabinu Vojtas Fránovou, jež je zdravotní klaunkou už osmnáct let. V rozhovoru, který vyšel v únorových Radničních listech, mluvila o klaunství i provázení umíráním.

Sabina Vojtas Fránová (fotografie: T. Vojtas)

Jak jste se stala zdravotní klaunkou?

Přišlo to samo. V té době jsem hrála s jedním divadélkem a jezdila s představeními za dětmi do školek i škol. A jednou jsem si koupila tištěné noviny a byl v nich inzerát na konkurz zdravotních klaunů. Mně se to zalíbilo, zjistila jsem si o tom více, vyrazila do Prahy na konkurz a zdravotním klaunem se stala. Od té doby je to moje životní láska. A protože jsem i sběratelem všeho možného, tak ten výstřižek z novin mám na památku schovaný dodnes.

A směřovala jste ke klaunství už od dětství?

Určitě. Od mala jsem byla živé, veselé dítě, hodně kreativní a tvořivé. Ráda jsem se předváděla a přehrávala různé komické scénky. Také jsem zpívala, tančila, malovala a to vše vlastně dělám dodnes a využívám ve své profesi.

Co po vás tehdy na konkurzu chtěli?

Výběrová řízení jsou celkem náročná. Musíte prokázat herecký i pohybový talent, schopnost improvizovat a zároveň je nutná i dávka empatie a citlivost k okolí. Vše vyjmenované musí do sebe zapadat. Než jsem se zdravotním klaunem stala, musela jsem projít třemi workshopovými koly. Poté musí klaun – čekatel – chodit na náhledy vystoupení svých zkušenějších kolegů, později se k nim připojuje jako třetí klaun a teprve až pak se stane samostatným zdravotním klaunem. A vzděláváme se stále. Je na to kladen velký důraz. Jezdíme na workshopy, učíme se novým klaunským dovednostem, máme společná setkávání i on-line přednášky.

Do kterých nemocnic na vystoupení jezdíte vy?

Patřím do devítičlenného týmu, který má v rámci organizace Zdravotní klaun na starosti nemocnice Plzeňského, Karlovarského a Jihočeského kraje. Jezdíme například na dětská oddělení do nemocnic v Karlových Varech, Chebu, Sokolově, Plzni, Rokycanech, Domažlicích, Českých Budějovicích, Táboře a Opařanech. Jak často v jednotlivých nemocnicích vystupujete? V těch menších to bývá většinou jen jednou za měsíc, Ale třeba ve Fakultní nemocnici Plzeň na Lochotíně jsme čtyřikrát v týdnu. V nemocnici strávíme většinou tři hodiny a během té doby zvládneme obejít dětské pokoje i na několika odděleních. Mnoho času nám zabere i samotné dojíždění. Na cestách jsme stále.

Vystupujete sama nebo s kolegy?

Záleží na tom, o jaký jde program. Máme několik projektů. Tím nejběžnějším je klauniáda ve dvojicích na dětských nemocničních odděleních. Za dětmi na pokoj přicházíme jako lékař a sestřička nebo třeba jako primář s dalším lékařem. Naše návštěvy jsou uzpůsobeny potřebám konkrétního pacienta. Máme však také projekt NOS neboli Na Operační Sál, kdy jen jeden klaun provází děti během operace. Třeba tento týden, kdy rozhovor vzniká, jdu v rámci tohoto projektu do Fakultní nemocnice Plzeň hned na dvě celá dopoledne k plánovaným operacím. A jsem s dětmi od začátku až do konce celého operačního procesu.

Jaké vtipy se dětem nejvíce líbí?

Děti milují humor, pomocí něj se lépe vyrovnávají se strachem a stresem během léčby a my se vždy snažíme odhadnout, jaký typ humoru má kdo rád. Obecně ale platí, že pokud se nám něco nepovede, třeba při vstupu do pokoje zakopnu, nabourám do kolegy nebo že mi tužka opakovaně padá na zem, funguje vždy. Jinak ale vycházíme z toho, co umíme. Z našich klaunských dovedností. Tedy využíváme našich klaunských charakterů, improvizujeme, používáme hudbu, kouzla, žonglování, akrobacii… To vše jako celek přináší dětem radost, zlepšuje psychiku i kvalitu pobytu ve zdravotnických zařízeních.

Jaké je vaše alter ego?

V nemocnicích jsem jako sestřička Jarmilka Prkenná, která miluje oranžovou barvu, bubliny z bublifuku, fotografování a také tajně kolegu Komárka. Kdyby nebyla sestřičkou, chtěla by být baletkou, modelkou nebo letuškou. A nemá ráda kabelky a lečo.

Z vašeho povídání vyplývá, že musí být úzká spolupráce mezi nemocnicemi a organizací Zdravotní klaun.

Spolupráce funguje skvěle. Lékaři a sestřičky už většinou komunikují přímo s naším týmem, který do nemoc jezdí. Máme za ta léta moc hezké vztahy. V nemocnicích už máme jasné „jízdní řády“, kdy jsou dány dny i časy našich návštěv na jednotlivých dětských odděleních. Musíme dodržovat nejen termíny, ale i hygienická pravidla, etický kodex a zásady ochrany dětí. Mezi námi a personálem nemocnic panuje důvěra.

Bylo to tak od začátku?

Když jsem před osmnácti lety začínala já, tak už to nějak fungovalo. První, kdo si musel získat opravdu důvěru, byl zakladatel zdravotního klaunství u nás Gary Alven Edwards. On sám po českých nemocnicích jezdil, oslovoval je i vystupoval jako klaun a postupně okolo sebe budoval tým zdravotních klaunů.

Kolik je dnes v České republice zdravotních klaunů?

V této chvíli je nás 94 klaunů.

Není profese zdravotního klauna občas psychicky náročná? Vždyť vy vystupujete i na dětských onkologických odděleních…

Ano, na onkologii chodíme také pravidelně. Ročně klauni z naší organizace zvládnou v České republice více než pět tisíc návštěv v nemocnicích, domovech pro seniory, ambulancích, psychiatriích, jednotkách intenzivní péče či v hospicu. A chodíme také za těžce nebo dlouhodobě nemocnými dětmi do jejich domácího prostředí – máme pro ně program s názvem Přezůvky máme. Psychicky bychom jako profesionálové měli být odolní, učíme se, jak pracovat s emocemi a zvládat stres, míváme supervize. Sdílíme své pocity s kolegy. Sebehygiena je důležitá.

Když jste mluvila o programu Přezůvky máme ...

Jsme zde proto, aby se dětem, ale i ostatním členům rodiny ulevilo, abychom se společně pobavili, něco hezkého zažili. Zkrátka i v takové situaci lze prožít radostné chvíle. Rodiče si mohou naši návštěvu domluvit prostřednictvím organizace Zdravotní klaun i prostřednictvím nemocnice, která má jejich dítě v péči. Když někdo o naši pomoc a podporu v těchto těžkých chvílích stojí, rádi za ním přijedeme. Paliativní péče je moje velké téma, které otvírám …

Můžete to blíže vysvětlit?

Jsem už pár let dobrovolník v Hospici sv. Lazara jako doprovázející v domácí paliativní péči. Jde to ruku v ruce s tím, jak můj život přináší změny i nové výzvy. Tím, jak v organizaci Zdravotní klaun vznikl program Přezůvky máme, jsem si řekla, že by bylo dobré, abych se i já sama o smrti něco dozvěděla, přiblížila se jí a věděla, s kým mám tu čest. Začala jsem se o tuto problematiku více zajímat, číst si o ní. Absolvovala jsem kurzy vědomého umírání i paliativní péče. A pak jsem se jako dobrovolník přihlásila do hospicu. Je to součást mého vnitřního vývoje.

Existuje klišé, že klaun je vlastně smutný člověk. Možná na tom něco je. Vy vyvažujte legraci, kterou rozdáváte, tímto vážným tématem, jež mnoho lidí obchází, vyhýbá se mu…

Ano, říká se to, ale já si to nemyslím. Já se stále považuji za veselého člověka a humor miluji. V mém případě to vidím tak, že jsem toho měla možnost zažít více, a tím si uvědomit své hranice, kam až mohu zajít. A ukázalo se, že mám sílu vstupovat i do takovýchto těžkých situací, kterým se jiní vyhýbají. Přála bych si to dělat ještě více. Klaunství miluji, ale zároveň bych se chtěla více věnovat právě i provázení těžkým obdobím. Dává mi to smysl. Chci říci, že si nesmírně vážím svého života a toho, co mám. Pokora a vděčnost mají v mém životě důležité místo. Když má člověk zdraví, rodinu a vše funguje, jak má, tak má vše, co potřebuje, a najde i sílu pomáhat jiným.

Jak na vás rodiny umírajících reagují?

Jsou za pomoc rády. Jako dobrovolník jsem součástí týmu domácího hospicu. Téma se postupně otevírá a lidé se teprve učí, že si do té své tíživé situace, která je u nich doma, mohou pozvat někoho dalšího. To se týká pozvání nejen dobrovolníka, ale i klauna. Je to vystoupení z komfortní zóny, ale ten, kdo přijde z venku, může v té těžké situaci hodně pomoci a odlehčit ji. Stává se, že se lidé později ozvou a říkají, že to byl jeden z posledních hezkých momentů, kdy se třeba ještě naposledy společně zasmáli. Musíme se jako společnost naučit smrt přijímat, nebát se jí a mluvit o ní a také nemít strach požádat o pomoc.

Musí to být náročné pro vás i rodinu...

Naučila jsem se dělat své očistné rituály, cvičím, medituji. Bydlíme u lesa, takže do něj chodím na procházky. Chodím, dokud ze mne všechno nespadne, a domů se vracím s čistou hlavou. Mám dvě dcery, jedna je starší, druhá je ještě malá, takže starost o ni i dělání ‚blbinek‘ s ní mě naplňují. Moc ráda cestuji, kočovný život to je moje. Mám i vlastní dlouhodobý projekt – vystupuji na různých akcích i oslavách jako Klaunka Pepina a i zde vymýšlím a realizuji nové projekty. Miluji být s dětmi. Takže z práce většinou nechodím unavená, ale nabitá. Nasměju se s dětmi i s kolegy. Uvědomuji si, že to vše, co mám, je velký dar a štěstí, a často si to připomínám.

Text: Hana Josefová

Tisková konference (zdroj foto: archiv soutěže Stavba roku Plzeňského kraje)

„Plzeň je dynamicky rostoucí město, ve kterém vzniká velká řada nových staveb. Těší mě, že je stále více kladen důraz na kvalitní architekturu a že veřejné i soukromé stavby vedle sebe vznikají v symbióze. Jako město jsme v loňském roce zahájili i dokončili několik staveb, ze kterých mám radost a u kterých vidím velkou šanci na úspěch. Samozřejmě sem patří i památkově chráněné objekty a staré domy, kde díky obnově vzniká řada městských bytů. A zapomínat nesmíme ani na dopravní stavby. Město Plzeň patří mezi vzory, jak se má komunikovat s developery a vytvářet podmínky pro novou výstavbu, zároveň máme dobře nastaveny kontribuce, tedy příspěvky developerů do veřejné infrastruktury. Děláme vše proto, aby tomu tak bylo i nadále,“ řekl primátor města Plzně Roman Zarzycký.

Ilustrační foto (zdroj: stavbarokupk.cz)

Až do 10. dubna se mohou do soutěže přihlašovat novostavby, rekonstrukce, stavby určené pro bydlení, dopravní, inženýrské i průmyslové stavby a veřejná prostranství. Přihlášku mohou podat vlastníci, projektanti, investoři nebo zhotovitelé, kteří svá stavební díla realizovali v celém Plzeňském kraji včetně krajského města.

Podrobnosti jsou zveřejněny na webu https://stavbarokupk.cz. Tam budou také prezentovány všechny stavby přihlášené do soutěže. Posuzovat je bude odborná porota, složená z architektů, projektantů a stavebních inženýrů. Po prohlídce všech soutěžních staveb udělí nominace, tedy vybere z nich ty, které se budou ucházet o titul Stavba roku Plzeňského kraje a další ceny.

Logo soutěže Stavba roku Plzeňského kraje

„Soutěž Stavba roku Plzeňského kraje je pro nás každoročně příležitostí ukázat, jak se náš region proměňuje a také to, že kvalitní architektura nevzniká jen ve velkých městech. Velmi si vážím toho, že o podobu svého okolí se starají i obce. Pečují o historické objekty a zároveň dávají prostor novostavbám. Příkladem je v loňském ročníku oceněná moderní, architektonicky zajímavá budova školy v Postřekově. Dobrou cestou jdou také krajské organizace. Mikulášské gymnázium získalo cenu poroty za novou přístavbu jídelny. Dům sociální péče v Kralovicích díky přístavbě a novým prostorám získal moderní architektonické pojetí a zároveň si zachoval lidský rozměr stavby, což je u sociálních služeb obzvlášť důležité. I díky práci odborné poroty složené z architektů a dalších specialistů má soutěž vysokou úroveň a je pro investory i projektanty skutečným oceněním jejich práce,“ uvedl hejtman Plzeňského kraje Kamal Farhan.

Slavnostní vyhlášení výsledků soutěže se uskuteční 14. září 2026, kdy si svá ocenění převezmou vítězové i všichni nominovaní. Všechny soutěžní stavby dostanou poté svůj prostor na online výstavě Stavby roku Plzeňského kraje.

Editace textu: Monika Krausová

Zdroj fotografií a videa: SITMP

„Centrum robotiky vychovává budoucí generace technicky zdatných lidí v Plzni. Za deset let se z něj stalo klíčové vzdělávací zařízení, které má reálný dopad na školy, pedagogy i rodiny. Naší jasnou prioritou jsou kroužky přímo v základních školách. Tento model dává smysl všem – dětem, rodičům i školám – a chceme ho postupně rozšířit ideálně na všechny základní školy v Plzni,“ řekl Daniel Kůs, radní města Plzně pro oblast Smart Cities a podporu podnikání.

Kroužky přímo ve školách začalo městské zařízení pilotně provozovat v roce 2024. Tento model se v praxi ukázal jako velice funkční – děti se účastní aktivit přímo v místě výuky bez nutnosti přejíždění na kroužek. V letošním školním roce je realizováno 11 kroužků na osmi plzeňských základních školách.

„Centrum robotiky je pevným bodem technického vzdělávání v Plzni, který ale využívají také žáci a pedagogové z celého kraje. Naším cílem je proto postupně přenášet aktivity do regionu a nabídnout je i v bývalých okresních městech. Zároveň už dnes přemýšlíme v delším horizontu – a já osobně se těším, že se společně dožijeme i plnoletosti našeho CRka,“ dodal Luděk Šantora, ředitel Správy informačních technologií města Plzně, pod kterou Centrum robotiky patří.

„Když jsme v roce 2014 otevírali Dům digitálních dovedností v Dominikánské ulici, netušili jsme, kam se s přibývajícími roky dostaneme. Už po dvou letech byl zájem o kroužky tak velký, že vzniklo Centrum robotiky v Cukrovarské ulici. V něm jsme odvedli více než 300 kroužků a 80 příměstských táborů. Každoročně vzděláváme zhruba 1 500 dětí a 900 učitelů, oslovujeme stovky lidí na akcích pro veřejnost. Ročně odvedeme na 50 seminářů a webinářů, 30 exkurzí pro školy přímo na míru. Pořádáme konference, soutěže a další vzdělávací akce pro širokou veřejnost všech věkových generací,“ vypočítal Vojtěch Škarda, ředitel Centra robotiky, který stál i u zrodu Domu digitálních dovedností.

Centrum robotiky je moderní volnočasové a vzdělávací zařízení zaměřené na technické a digitální vzdělávání dětí, pedagogů i veřejnosti. Nabízí kroužky pro děti od 6 do 15 let, pořádá příměstské tábory, workshopy a tematické akce. Učitelům poskytuje akreditované semináře, workshopy, metodickou podporu s výukovými materiály, pořádá pro ně odborná setkání a konference. Díky práci s dětmi už od předškolního věku stojí na počátku Plzeňského inovačního ekosystému PINE, který propojuje vzdělávání, inovativní podnikání a výzkum ve prospěch regionu.

Editace textu: Monika Krausová

Dopravní situace - objízdná trasa

Ve směru do Malesic bude linka z Americké ulice odkloněna na Klatovskou třídu, sady Pětatřicátníků a přes Palackého náměstí zpět do Kalikovy ulice na stávající trasu.

Ve směru do centra bude linka ze stávající trasy odkloněna z Kalikovy ulice do Přemyslovy a Skvrňanské až na křižovatku u III. brány. Zde línka odbočí do Tylovy ulice a povede do zastávky CAN Tylova, poté bude pokračovat po pravidelné trase.

Objízdná trasa pro individuální automobilovou dopravu bude ve směru do Radčic vedena Přemyslovou ulicí, přes Palackého, sady Pětatřicátníků a kolem Nového divadla. Ve směru z Radčic bude vedena Skvrňanskou ulicí kolem III. brány do Tylovy ulice.

Rekonstrukce dvojkolejné tramvajové trati Skvrňanská, jež je jednou z nejvytíženějších v Plzni, začala v říjnu loňského roku, její součástí je také úprava trakčního vedení, kabelových rozvodů a souvisejících inženýrských sítí – kanalizací, vodovodů a veřejného osvětlení, modernizace nástupních ostrůvků, komunikací a světelné signalizace. Akce je nutná, stav trati byl nevyhovující.

Text: Eva Barborková