Staré stromy v plzeňských lesích dají život mnoha dalším organismům
V plzeňských městských lesích je označováno okolo sto padesáti starých nebo poškozených, takzvaných habitatových, stromů. Jejich mrtvé dřevo tvoří přirozená stanoviště pro mnoho organismů včetně ohrožených druhů hub, rostlin i živočichů. Mají také příznivý vliv na mikroklima holiny tím, že tvoří zástin, snižují rychlost proudícího větru, a tak působí pozitivně na obnovu a stabilitu lesního prostředí. Jsou tedy důležité pro zachování biologické rozmanitosti.
Zdroj fotografií: Správa veřejného statku města Plzně
„Plzeň obhospodařuje více než čtyři tisíce hektarů lesů na padesáti dvou katastrálních území prakticky od Stoda až po Bušovice. Vytipovali jsme okolo sto padesáti poškozených stromů napříč našimi lesy, které nebudou při pravidelné plánované těžbě káceny. Zůstanou na svém místě a umožní život dalším organismům, především houbám, hmyzu i ptákům,“ uvedl náměstek primátora města Plzně pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar. Do jeho gesce patří také Správa veřejného statku města Plzně (SVSMP), která má údržbu městských lesů na starosti. Zdůraznil, že stromy byly vybrány tak, aby si jich všimli i četní návštěvníci lesa, to znamená v blízkosti cest, a aby tak tyto označené stromy nevnímali třeba jen jako stojící poškozené jedince určené k těžbě, ale právě jako stromy, jejichž dřevo poskytuje přirozené stanoviště pro mnoho organismů. „Habitatové stromy postupem času prosychají. Ty, které jsou přímo u cest a turistických stezek, budou lesníky průběžně kontrolovány. V případě rizika, jež by mohlo návštěvníkům lesa hrozit, budou přijata opatření v podobě třeba i jejich skácení. To bude však až krajní řešení, stromy máme v úmyslu nechat prakticky dožít. Lesníci v místě plánovaných těžeb zašetřují takto napadené i neoznačené stromy.“
„Habitatové stromy jsou označeny písmenem H a číslicemi kvůli evidenci. Jsou to stromy nějakým způsobem poškozené, například odlomením větví nebo bleskem a podobně. V místě poškození dochází k napadení dřeva houbami, vidíme jeho změnu struktury a tvrdosti, dřevo je i takové sypčejší. Houby ho rozkládají, na ně se navazují další organismy, od těch nejmenších rozkladačů, přes hmyz až po ptáky a drobnější savce. Mnohdy i přičiněním ptáků, právě díky menší tvrdosti dřeva, vzniknou dutiny a ptáci je využijí k zahnízdění. Pozorný návštěvník lesa si, zvláště pak na jaře, v listnatých lesích, jistě všimne i větší aktivity datlovitých a sov,“ popsal proces vedoucí referátu lesního hospodářství ze SVSMP Ladislav Jára.
Plzeňští lesníci budou žádat o dotaci z programu Ministerstva zemědělství České republiky na podporu habitatových stromů. „Je však třeba zdůraznit, že finanční podpora nebyla hlavním důvodem pro tato ochranná opatření, ostatně ekonomický efekt takto získaných prostředků není veliký. Zásadní roli hraje zmíněné zachování biologické rozmanitosti“ uzavřel Ladislav Jára.
V plzeňských městských parcích, například Borském, na Homolce, u Košuteckého jezírka a dalších, zůstávají takzvané doupné stromy, tedy bezpečná torza stromů bez suchých větví. „Jejich dutiny jsou v městském prostředí útočištěm pro velké skupiny živočichů, od hmyzu a pavouků až po větší druhy. Například v Borském parku v nich hnízdí datel černý, vyskytují se v nich různé druhy netopýrů,“ uvedl vedoucí oddělení péče o dřeviny SVSMP Petr Kuták.
Text: Hana Josefová
