Lidé si připomněli oběti heydrichiády
Fotografie: R. Muchka
Plzeňané uctili památku těch, kteří byli popraveni v době heydrichiády v areálu Armádní střelnice v Plzni Lobzích. Pietní akt v místě bývalého popraviště pořádalo v pátek 13. června 2025 město Plzeň. Za vedení města položili u památníku květiny členové rady Jiří Šrámek a Tomáš Kotora.
Vzpomínkového setkání se zúčastnili také představitelé městských obvodů, Plzeňského kraje, Českého svazu bojovníků za svobodu a dalších organizací a spolků.
„Setkáváme se na místě, které nese hlubokou stopu v historii našeho národa. Připomínáme si oběti heydrichiády a jedno z nejtemnějších období nacistické okupace. Tehdy se za hrdinství a sebemenší vyjádření odporu proti nacismu platilo tím nejcennějším – lidskými životy,“ uvedl ve svém projevu radní města Plzně pro oblast sociální a aktivní život seniorů Jiří Šrámek. „Po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha rozpoutal nacistický režim vlnu krutého teroru, která zasáhla mnoho rodin. V Plzni si připomínáme Plzeňany a lidi z blízkého okolí, kteří tu byli v souvislosti s touto událostí popraveni. Každý z nich nesl vlastní životní příběh, který byl však na těchto místech ukončen. Tito stateční lidé se stali obětmi nenávisti a násilí, které nesmí být nikdy zapomenuto. Celkem dvanáct lidí zde přišlo o svůj život proto, že pomohli nebo souhlasili s operací, kterou byli parašutisté Jozef Gabčík a Jan Kubiš pověřeni,“ řekl dále Jiří Šrámek.
V Lobzích byl už 28. května 1942, tedy jen den po atentátu na zastupujícího protektora SS-Obergruppenführera Reinharda Heydricha, popraven rokycanský železniční penzista Václav Stehlík. Na přelomu roku 1941 a 1942 poskytl první úkryt výsadkářům Jozefu Gabčíkovi a Janu Kubišovi, kteří atentát provedli. Kromě Václava Stehlíka byla popravena jeho žena Růžena, synové Václav a František a dcera Josefína s chotěm. Dále byli na popravišti v Lobzích o život připraveni Alois Vágner a Josef Pašek z Krašovic za ukrývání střelné zbraně a strojvůdce Rudolf Šváb za schvalování atentátu na Heydricha. Za stejné provinění a za tajný poslech zahraničního rozhlasu byli v Lobzích popraveni také Václav Cafourek a jeho osmnáctiletá neteř Blažena Fenclová z Třemošné. Dvanáctou obětí byl tulák Josef Wilde, jenž byl popraven bez řádného procesu a soudu. Jako poslední je na pamětní desce uveden Stanislav Škop z Koterova.
Autorkou reliéfu na památníku je sochařka Marie Uchytilová, rodačka ze severoplzeňských Kralovic, která je čestnou občankou města Plzně a je autorkou památníku lidickým dětem. V Plzni jí byl v květnu odhalen čestný hrob. V západočeské metropoli prožila Marie Uchytilová své dětství. V Lobzích byla její plastika odhalena už v roce 1949. Zobrazuje klečící ženu, na jejímž klíně spočívá hlava ležícího popraveného muže, v pozadí je reliéf Radyně. Památník obětem nacistické perzekuce, do něhož je reliéf zasazen, vznikl až o patnáct let později úpravou bývalého valu střelnice. Nachází se přímo na místě popraviště.
Editace textu: Hana Josefová
